Stronghold: Warlords – Recenze

Každý z nás hráčů má v životě několik vyvolených her, které se mu zavrtají do paměti a najdou místo v jeho srdíčku. Stronghold Crusader byla právě tou hrou, jenž mě chytla za mé. Nebojím se říct, že v té době na stovky hodin. Naprosto jsem jí propadl. Když jsem s kamarády hrál přes LAN, neměl jsem konkurenci. Tato skutečnost vedla k tomu, že jsem se stal samozvaným neporaženým Lordem této hry, tedy v tomto okruhu. Skromný šlechtický titul, kterým jsem se sám pasoval mi zůstal do dnešních dnů. Proto když náš šéfredaktor nabídnul nový Stronghold Warlords, neváhal jsem ani vteřinu, a hru si uhamounil pro sebe. Naštěstí mojí drazí kolegové z redakce mi hru s přenechali, a já jím tím to děkuji. Když jsem konečně dostal možnost hru vyzkoušet, byl jsem v sedmém nebi. Bylo to, jako když se vracíte ke své bývalé milence. I přesto že ji znáte a zhruba víte co čekat, i po tak dlouhé době jste plni očekávání a chcete vědět, co nového vás čeká.

Přece jen už je to nějaký pátek, co Firefly Studios vydalo svůj poslední díl ze série Stronghold. Proto každý příznivec té to strategie musel radosti zaplesat, když byl oznámen nový díl nesoucí podtitul Warlords. Jednou z největší novinek toho dílu je bezesporu herní zasazení. Zatímco jsme u předchozích dílů byli zvyklí na více méně evropské středověké období, tak žhavá novinka nás vezme do Asie, konkrétně do Číny, Japonska a Vietnamu a Mongolska. To dává vývojářům mnoho nových možností spojených s novými prostředími a odlišnou vojenskou technikou. Přece jen Čína byla první zemí na světě, jenž vynalezla střelný prach. Proto se není divit, že vývojáři zvolil právě Asii.

Stronghold: Warlords obsahuje kampaň, která je rozdělaná na pět postupně se odemykajících částí, všechny obsahují šest různých misí. Čtyři z nich můžeme popsat jako válečné a pátou jako část ekonomickou. Jak jsem již zmínil vše se odehrává v různých koutech Asie, bohužel to nepřináší žádnou radikální změnu. Je úplně jedno jakou kampaň zrovna budete hrát. Jediná věc, která se změní je tvář a jméno nepřítele, a samozřejmě příběhové pozadí celého konfliktu. Mise jako takové mají rozsáhlou škálu úkolu, tudíž se velice zřídka stane, že by jste dělali dvě stejné věci hned za sebou. Jednou budete dobývat hrad s určitým počtem jednotek, jenž vám budou plně k dispozici, ovšem nebudete mít možnosti dokupovaní. Nestavíte ani žádný hrad, jen rozdáváte rozkazy.

Osobně mě ty to mise velice bavili, jelikož byly jako hlavolam, který je potřeba rozlousknout. Bylo zapotřebí dobře rozmýšlet své kroky a správně rozvrhnout síly. Na nejtěžší obtížnost to byla celkem výzva. Přiznám se, že jsem mise nejednou opakoval.  V jiných částech hry se budete bránit a tak budete muset postavit naprosto nedobytný hrad, v němž bude třeba ustát několik stupňujících se vln nepřátel, kteří budou chtít váš domov vypálit do základů. Klasicky se zde setkáte s úkoly, kdy musíte naprosto potupně rozdrtit svého soupeře, u toho ještě zabrat nějaké to panství a získat Warlorda. Ovšem pak jsou tu mise, kdy musíte nashromáždit určitý počet nějaké komodity, ať už svépomocí, nebo za pomoci svých tak zvaných Warlordů. Právě systém Warlords je zásadní novinkou toho dílů.

Celý systém v praxi funguje následovně. Máte klasickou herní mapu, na které se nacházíte vy a nepřítel. Mezi vámi je hned několik menších panství, přičemž každé z nich ovládá kus území, i s ložisky surovin. Z počátku mají všichni Warlordi neutrální válečné postavení. Ovšem pokud si ho chcete naklonit a získat na vaší stranu, tak máte dva způsoby jak toho dosáhnout. První je, že dobijete jeho panství a budete ho mečem, či sekyrou, mlátit po hlavě tak dlouho, dokud neřekne „Fájn, tak já ti tedy sloužit, jen mě už nechte být“. Nebo za pomoci diplomatických bodů, jenž získáváte například z velvyslanectví. Je tedy jen na vás jakou cestou se vydáte. Můžete být nesmlouvavý válečník, a věrnost si získáte za pomoci hrubé síly, ženám brát muže a z dětí dělat sirotky, nebo být mírumilovný diplomat, jenž používá slova na místo meče. Je to jen vás, hra nikoho k ničemu nenutí. Ovšem je jedno jakou cestou své Warlordy získáte, váš oponent vám je může vyfouknout tak jako tak. To samé můžete udělat i vy jemu.

Warlordi samotní mají své originální bonusy, kterými vám následně pomáhají. Za pomoci diplomatických bodů, můžete zažádat o zaslali peněz, nebo nějakou určitou komoditu, jenž oni disponují a vy ne. Právě díky surovinám, jenž se nachází na jejich území, a na vašem ne, je nutností si Lordy získat. Jelikož na jejich území nemůžete stavět potřebné pracoviště k těžbě. Vývojáři tak chytře podpořili využívaní toho systému. Body lze ale také využívat jiným způsobem. Například pokud je hrad pod neustálím útokem, bude ho potřeba nejen opravit, ale také vylepšit. Lordi mohou také poskytnou nějakou tu vojenskou podporu, ovšem u každého se liší způsob, jakým to udělají. Jeden bude moci udělat opevnění, jenž usnadní obranu panství, další může poskytnou speciální vojenskou techniku, a tak dále. Je tedy nutností, dobře rozmýšlet, a plánovat kde a jak body investujete.

Celý systém Warlords je vskutku dobrým nápadem a přináší to zajímavé zpestření hratelnosti. Naneštěstí to má i své zápory. Díky výše získaným Lordů a panstvím, či pozemkům, s nimi spojených, se bitvy kolikrát vůbec nedohrávají u vašich hradeb, ale daleko od nich. Tim pádem jejich budování postrádá na významu. Nejhorší na tom všem je, že na území vašich Warlordů nemůžete stavět zhola nic. Žádné věže ani opevnění. Obrana se pak stává noční můrou. Mnohokrát budete posílat své jednotky jako smyslů zbavení od panství k panství, jen aby jste vše ubránili.

Soupeřem vám nebudou jen nepřátelské jednotky, ale i vaše vlastní. Může za to umělá inteligence. V bitvách, kdy potřebujete správně rozložit své jednotky je to zásadní problém. Například když jsem měl označený jeden tip jednotek a vydal rozkaz, aby zaučili, tak se vždy rozběhlo jen pár jedinců. Takže namísto toho, aby se všech 15 jednotek najednou rozběhlo a efektivně zaútočilo, tak běželi jen tři. Když se teda konečně po x klikání podaří rozpohybovat všechny jednotky, je to úspěch. Bohužel váš protivník moc rozumu taky nepobral. V kampaňových misích na vás bude posílat neustále stejně vedené útoky. Množství jednotek, cesta, i místo útoku se neustále opakují. Takže bude stačit toto místo trochu opevnit a dát tam dostatečné množství jednotek a máte vyhráno. Na tomhle by mohli vývojáři zapracovat, jelikož hra nepřináší v tomto směru nijak velkou výzvu, což je škoda.

Jak jsem již zmínil, jednou z pětice kampaní je ekonomická. Jelikož jsem člověk, který rád staví dobře fungující a navzájem se propojující ekonomický systém, kdy jeden pilíř stojí na druhém, tak jsem se na tuto část opravdu velice těšil. Avšak nadšení vystřídalo během chvilky jemné zklamání. V této kampani jde ve svěs o to, aby jste nasbírali určitý počet daných surovin jako rýži, zeleninu, vepřové maso, a další jiné. Nicméně ke zdárnému splnění těchto úkolů bude cesta trnitá a bolestivá. Vývojáři vám budou házet klacky pod nohy, kterými budou nepříjemné časové limity, přírodní katastrofy, nepřátelské útoky, či dokonce venkovní teploty. Musím říci, že právě nepřátelské útoky byly jednou z věcí, jenž jsem opravdu nečekal a byl tak velice nepříjemně zaskočen. To vedlo k tomu, že jsem musel ne jedno kolo opakovat, jelikož jsem neměl žádnou armádu a neexistoval jiný způsob jak nepřátele odrazit.

Ovšem největším trnem v patě mi byly přírodní katastrofy. V prvních kolech této kampaně mne ani nenapadlo, že by mohlo přijít nějaké ohrožení ve formě požáru. Vesele jsem si stavěl farmičky a dílničky, abych stihl vše nashromáždit, než mi vyprší časoví limit, jenže náhle se to stalo. Náhodná jiskra zažehla plamen, ale bohužel to nebyl plamen vášně. Byl to právě ten druh plamene, který se šíří jako mor a stráví vše, co jsem tak pracně vybudoval. Se slzami v očích jsem sledoval, jak se mi vše mění v prach, jelikož jsem neměl nikoho, kdo by nasadil vlastní život a šel s tímto nelítostným živlem bojovat.

V pozdější fázi hry se dostanete k misi, kdy musíte nashromáždit nemalé množství vepřového masa a další suroviny k tomu. Postavíte si farmičky, a čekáte, než se pašíci vykrmí, aby jste je mohli naporcovat a uskladnit. Z nenadání k vám „přijde“ vývojář a řekne „Jo tak ty by jsi chtěl uspět?“ a bůům, vlepí vám facku ve formě prasečí chřipky. Pašíci umřou a vy neuspějete. Tak tedy začnete znova. Tentokrát si farmy na pašíky postavíte dříve, ale chřipka opět udeří a pro jistotu tvrději a vy to znovu nestihnete, třeba jen o 3 kousky. A tak opět začnete znova. Tak to opakujete doté doby, než se to zkrátka podaří – jde vlastně o takový závod s časem.

Když už jsem u toho načasování, či závodu s časem, chvíli jsem měl pocit, že hraji Stratcraft II, jelikož klíčem k vítezství v multiplayeru bylo právě správně načasovaní. Kdy v té a v té vteřině zápasu jste už museli mít tolik a tolik minerálů, a tolik a tolik jednotek. Díky tomuto faktu se ze hry vytratila radost, a nastoupila frustrace. Však to znáte. Něco budujete a myslíte, že jste na tom velmi dobře, ale tu se náhle zpoza rohu vynoří nepřátelské jednotky a vy se následně prakticky ocitáte v roli pozorovatele devastace vaší tvorby. No není to k naštvání? Asi to tak brát nelze. Holt měl váš soupeř lepší strategické myšlení a dokázal lépe hospodařit. Ostatně o tom žánr strategií je. A také je rozsah soupeřů podstatně větší, než za dob mého LAN kralování.

Grafické zpracování Stronghold: Warlords mi opravdu velice připomíná Age of Empires. Ano, hry jsou si na první pohled velice podobné, ať už vzhledem budov, či jednotek. Při pohledu na to všechno určitě i vás bude jímat pocit jako by jste tohle už někde viděli. Samotné animace a vzhledy postav vypadají poměrně dobře. Skvěle zvládnutým detailem je útok katapultů na jednotky. Poté co katapult vystřelí mohutný kámen, jenž následně dopadne na nebohé hlavy nepřátel, tak se mnoho z nich rozletí do všech světových stran. Pak se oklepou se zbylými životy jsou do boje. Tohle mě tak bavilo, nikdy jsem si tento pohled nenechal ujít, jelikož to na oko vypadá opravdu dobře. Dodává to pocit, že ten katapult má opravdu sílu, tedy ty jednotky, které nerozmázne, tak odhodí po dopadu rázová vlna.

O to více je zarážející pohyb dřevorubců. Při pohledu na ně jsem si vybavil starý Stronghold Crusader, kdy x dřevorubců splynulo v jedno tělo a jejich pohyby byly sjednocené jako u Čínských vojáků při přehlídce. V dnešní době bych něco takového nečekal. Ještě takový malý detail, i když uznám trochu hnidopišský. Opět se vrátíme ke starému Strongholdu. Pokud se nepřátelské jednotky dostaly k vašim branám, následně se automaticky zavřeli. Důsledkem bylo, že nemohli projit jak nepřátelské jednotky, tak ani vaše. V tom to díle nic takového nenajdete. Brány zůstanou otevřené a vaše jednotky mohou v klidu bez jakýkoliv problémů projít. I přes tento fakt ale nepřátelské jednotky projít nemohli. Něčeho takového si snad ani nelze nevšimnout. Pochopil bych, kdyby se brána za vašimi jednotkami zavřela, ale takto by asi bylo lepší, kdyby to fungovalo stejně jako v předchozích dílech.

Dobře zpracovaný je pohled kamery z ptačí perspektivy. Ten umožní využít veškerý stavební prostor, jenž je vám k dispozici. Cele budování je díky tomu přehlednější a jednoduší. Dobrá kamera je jedním ze základů strategických her, jelikož je důležitý neustálí přehled nad tím, co se kolem vás děje. Kontrola musí být maximální, od toho se totiž odvíjí váš úspěch, tedy i můj. Co se kampaně týká, tak ta dokáže zabavit zhruba tak na 25 až 30 hodin. Ovšem nezapomínejte, že bude záležet na tom, na jakou úroveň obtížnosti budete hrát. Navíc je hra osazena multiplayerem, jenž přidá dalších xyz hodin, zde už ale záleží na každém, jak ho hra chytne.

---

ZÁVĚREM

Stronghold Warlords je jádru starý dobrý Stronghold, tak jak ho veteráni znají. Vychutnají si ho všichni. Jenže kromě nového systému Warlords nemá hra moc co po stránce novinek nabídnout. Tím pádem vzniká otázka – Vyplatí se nový Stronghold Warlords kupovat, není lepší zůstat u starších dílů? Za mě ano, vyplatí, ano mám k němu výhrady, ale myslím si, že když vývojáři zapracují na umělé inteligenci, tak tento titul může být skvělou hrou. A já se těším až budu moci pořádně ponořit do víru online bitev a budu moci obhájit svůj Lordský titul. Bude to boj! Tak hurá do Asie!

Datum vydání: 9. března 2021 – Potřebné místo na disku: 6GB
Distributor ČR: CENEGA Czech