Kao the Kangaroo – Recenze
27 května, 2022Herní svět je nesmírně rozmanitý pokud jde o herní žánry, nicméně každý z nás měl během svého dětství jeden přeci jen trochu populárnější. Byl jím žánr plošinovek, či tehdy pro mě spíše označovaný jako skákačka, či hopsačka. Přelom milénia byl pro tento žánr jistým rozkvětem. Vyšly nám hry jako Crash Bandicoot, či Spyro, jenž tehdy patřily mezi ty nejpopulárnější. Mé dětské srdce však tíhlo jinam, směrem k malému klokánkovi s boxerskými rukavicemi jménem Kao. Když tedy herní studio Tate Multimedia oznámilo přípravu nového dílu mé srdce zaplesalo. Ačkoliv jsou mé žánrové priority dnes trochu jinde, tak hru Kao the Kangaroo jsem si nemohl nechat ujít. Proto jsem nesmírně vděčný, že jsem měl skutečně moře času si jej předběžně pořádně projít a tedy si vy nyní můžete číst tyto odstavce.
Ačkoliv bych byl nesmírně rád, když bych do rukou dostal pokračování, tak musím říct, že aktuální kousek, co by kompletní restart série, mě velmi mile potěšil a jsem rád, že navzdory všem těm moderním trendům jde vlastně ve svém jádru o tu samou hru jako před lety. Zejména je to cítit při použití klasických srdíček, co by počtů životů a Kaova portrétu, jenž znázorňuje celkový počet pokusů, které máte na překonání celé úrovně při kompletním vyčerpání srdíček. Jakmile vám vše dojde, co myslíte že se stane? Ano, celou úroveň jdete pěkně celou od začátku. Musím zaklepat, mě se tedy nic takové nestalo, ale pár těch podobizen klokánků jsem přeci jen ztratil. Zejména v pokročilejších částech, kdy jsou v levelech na sebe nabaleny již všechny mechaniky a už jde kolikrát o velmi dobré načasování a preciznost, v kombinaci s dokonalou znalostí mapování tlačítek.
Nové dobrodružství veselého vačnatce Kaa, jenž dostal skvělý originální dabing, který mu sedne jak poklice na hrnec, nás vezme na výpravu za hledáním jeho otce. Na této cestě však nebude sám, jelikož jej bude doprovázet jeho mentor Walter a také kouzelné boxerské rukavice, v nichž se ukrývá více, než se může na první pohled zdát. Tato síla je totiž napojená na tajemnou moc, která zdá se pohlcuje místní svět a dokáže uhranout mysl i velmi silného jedince, třeba i několik mistrů bojových umění, které budete muset vymanit z moci krystalů obsahujících rovnocennou magii.
Premisa příběhu je věru jednoduchá a je znát, že cílí na menší publikum. Na druhou stranu je to celé funkční a zábavné, čemuž napomáhá i přítomnost české lokalizace ve formě titulků. Ty si sice užijí spíše ratolesti, které již umějí číst, ale i tak je třeba uznat, že vyprávění ve své obrazové podstatě je zcela jasné, takže i nejmenší hráči si přijdou na své. Má malá dcerka, která hrát ještě neumí se tedy nasmála, až se skleničky třásly. To je jasné znamení, že vše funguje jak má, alespoň v mých očích. Kao je navíc velmi sympatický a to samé lze říci i o dalších postavách ve hře, včetně těch, jenž vám mohou jistým způsobem lézt na nervy. Jakmile si hru zahrajete, tak hned budete vědět, o kom mluvím.
Jsem také velmi rád, že je hra ve svém jádru čistě koridorovou arkádovou plošinovkou, byť je pravda, že se postupně budeme vydávat do různých regionů místního světa, kdy každý z nich obsahuje něco jako centrální HUB, z něhož si následně zpřístupňujeme jednotlivé herní úrovně a to za pomoci speciálních krystalů. Několik se jich vždy nachází v samotných HUBech, ale hlavní část vždy naleznete v jednotlivých úrovních. I když bych rád řekl, že po krystalech je třeba nutné nějak vehementně pátrat, tak není. Vývojáři měli stále na mysli cílovou skupinu a jisto jistě nás nechtějí napřímo odtrhávat od dění a hlavně čiré zábavy, jíž hraní Kao the Kangaroo pro mě jednoznačně bylo. Nemějte však strach, skrytá místa ve hře jsou a najít na nich můžete zejména písmenka, z nichž v každé úrovni můžete složit jméno Kao, či svitky se stránkami do místní herní encyklopedie. To samé platí i pro diamanty.
Jsem strašně rád za to, jak vývojáři dokázali pracovat s designem jednotlivých úrovní, kdy každá vás dokáže něčím zaujmout a dá se říci, že každá je něčím unikátní a dokáže vás překvapit nějakou tou novinkou. Hledání skrytých míst bylo vysloveně radostí. Občas totiž narazíte na speciální studny věčnosti. Ta vás vyšlou do jakého si bonusového kola, kde můžete nejen nasbírat nějaké ty zlaťáky, za něž si v HUBech můžete přikoupit životy, či kosmetické doplňky, ale také ony zmíněné diamanty. Mezi kosmetickými úpravami je třeba i klasický vzhled Kaa z prvních her, s nímž jsem několik úrovní s radostí odehrál.
Na plošinovkách ze staré školy zároveň miluji, že ve vás vždy probudí soutěžního ducha. Na konci každé úrovně se totiž dozvíte, jak jste obstáli – tj. za jaký časový interval jste danou úroveň dokončili a zda jste v ní vysbírali vše, co šlo. Když vám něco uteče, tak vždy máte možnost, vlastně bych řekl i chuť, si danou úroveň zopakovat a najít tak zbývající collectibles, či pokořit svůj dosavadní čas. Nutkání zopakovat si úroveň se ve mě probouzelo zejména v úrovních, kdy před něčím prcháte a v zápalu “boje o holý život” se mi tak stalo, že mi nějaký ten collectible unikl.
V každém levelu narazíte na různé překážky a lehčí puzzly, ale zejména také na různé nepřátele. Ti upřímně moc inteligence nepobrali, ale slouží zde spíše co by akční výplň, než co by nějaká zásadní výzva. O tom ostatně vypovídá i obtížnost jednotlivých bossů. Ačkoliv se mi velmi líbil jejich design a unikátnost, tak je pravdou, že výzvu jsem v nich neshledal a žádné kolo jsem tak nemusel opakovat. To by ale asi nemělo být výtkou. Nehrál jsem přeci jen žádnou soulsovku, i když to cpaní prvků těchto her do všeho, mě možná trochu poznamenalo.
Vizuální stránka mě sice ničím výrazně neohromila, ale to ani není jejím cílem. Vše má působit spíše roztomile a místy až karikaturně, což funguje na jedničku, a i když nejde o žádný fotorealismus, tak dobře navržené úrovně vám také dokáží vykouzlit úžas na tváři a to takovým tím čistým dětským pocitem. Reboot Kao the Kangaroo jsem hrál na platformě Xbox Series X, kde běžela prakticky bez kompromisů, tedy ve 4K a 60 snímcích za sekundu. Je však pravdou, že občas jsem narazil na glitche, kdy třeba některé objekty zůstali na scéně, a také se mi cca třikrát stalo, že jsem se zasekl v textuře. To jsou ale drobnosti, které vyřeší, ledajaký patch.
Na hrách velmi nerad hledám nějaká negativa, takže jsem vlastně rád, že v případě této hry jsem prakticky na žádná nenarazil. Největším problémem, pokud to jako problém lze brát, byla někdy až příliš nízká obtížnost některých úrovní. Pak jsou tu samozřejmě zmíněné bugy. Nic víc. To je super ne. Z toho všeho vlastně vyplývá známka níže, takže pokud jste fanoušky Kaa, či obecně plošinovek přelomu milénia, tak se nemáte čeho bát.
ZÁVĚREM
Reboot série Kao the Kangaroo v podobě nové hry se povedl na výbornou a těžko bych na něm hledal nějaké vady, i když zde samozřejmě nějaké ty chybky jsou. Potěší nejen roztomilý vizuál, ale také charismatičtí hrdinové, skvělý level design, a zapomenout nemohu ani na českou lokalizaci našince jistě potěšující. Máte-li malé ratolesti a chcete je uvést do žánru plošinovek přelomu milénia, tak toto je pro ně ideální start.
8/10
Datum vydání: 27. května 2022 – Potřebné místo na disku: 9,2GB
Distributor ČR: CENEGA Czech
