Když v roce 1993 vyšel úplně první díl japonské bojovky Samurai Shodown, těžko v té době mohl někdo tušit, zda obstojí u hráčů. Hra si ale vedla dobře což dokládá i to, že vycházela až do roku 2009 a dostala se snad na všechny myslitelné platformy. Ale přiznejme si, u nás si větší slávu vysloužily spíše série Mortal Kombat, či Street Fighter. Samurai Shodown stál tak trochu ve stínu těchto velikánů a proto je jen dobře, že se studio SNK rozhodlo pro restart. Však legendy neumírají a pokud je jedna zapomenuta, je potřeba její příběh odvyprávět znovu. Samurai Shodown, který v těchto dnech vychází, se tedy ještě jednou pokusí ukázat hráčům, zač je toho katany loket.

Pokud jste sérií nepolíbeni, vězte, že jde o 2.5 bojovku, kde hlavní slovo mají sečné a bodné zbraně všeho druhu. Spolu s kreslenou grafikou, která se snaží evokovat klasickou japonskou kaligrafickou malbu, dává jasný odkaz všem milovníkům starých automatů, u kterých jsme se jako kluci mačkali v maringotkách někde na pouti mezi kolotočy. Od té doby ale uběhlo hodně času a těžko říct, zda v dnešní době dokáže tento koncept ještě současné hráče zaujmout.

Bez obalu je potřeba hned v úvodu napsat, že Samurai Shodown jasně cílí hlavně na pamětníky série. Pokud se ho prostým okem pokusíte srovnat dejme tomu s posledním Mortal Kombat 11, rozdíly najdete prakticky na každém kroku. Skoro by se až zdálo, že Samurai Shodown zaspal asi tak 10 let. Nemám to ale vývojářům za zlé. Pokus a transformaci do moderního, výpravného kabátku by si vybral krutou daň a odkaz, který ve světě bojovek Samurai Shodown bezesporu má, by byl ten tam. Samurai Shodown si ale zachoval duši a servíruje přesně to, co si fanoušek přeje.

Základem je léty prověřený soubojový systém, kde máte k dispozici tři druhy úderů, odlišené podle jejich síly a komb. Kromě toho každá postava disponuje úchopem a možností odrážet protivníkovi útoky a obratně mu je vracet zpátky. Samozřejmostí je i systém krytů. Speciální schopnosti, nebo chcete- li kouzla, se pak u většiny postav používají podobně, stačí jen na ovladači opsat několik směrů. Zpočátku mi konkrétně tato součást soubojového systému přišla poněkud komplikovaná, ale jak už to u bojovek bývá, rychle přejde do krve. Dalším aspektem soubojů je pak to, že soupeři můžete vyrazit zbraň z ruky. To jde několika způsoby. Buď do sebe zbraně zaklesnete a v ruce zůstane tomu, kdo dokáže zuřivěji drtit k tomu příslušné tlačítko. Nebo lze použít jeden z “reversalů”, při kterém soupeřovu zbraň nejenom vykryjete, ale rovnou ho jí zbavíte. Posledním způsobem je pak aktivace Rage efektu. Ten se v průběhu souboje nabíjí, ruku v ruce s tím, kolik ran rozdáte, ale i schytáte. Síla soubojového systému  Samurai Shodown ale tkví hlavně v tom, naučit se myslet jako samurai. Jistě, vystačíte si s klasickým zběsilým mačkáním všeho, co Vám přijde pod prsty, ale ta pravá krása a elegance přijde až ve chvíli, kdy se naučíte číst protivníkovy pohyby, kdy budete vědět, kdy zaútočit, kdy poznáte, že soupeř není krytý, kdy dokážete předvídat, co udělá. Pak se Samurai Shodown mění v balet, v tanec plný řinčení zbraní a taktiky.

Samurai Shodown nabízí skutečně velké množství různých režimů a jako první asi každý zamíří do Story Mode. No přátelé, tak tady na Vás dýchne retro nádech plnou silou. Nevím co jsem vlastně očekával, ale délka Story mi skutečně vyrazila dech. K titulkům jsem se na střední obtížnost dostal za cca 30 minut, a čistou hrou jsem strávil závratných 12 minut a 41 vteřin. Je sice pravda, že příběh si můžete zahrát za každého ze 16ti bojovníků, ale pokaždé bude stejný, jen se odliší v nějaké drobnosti, defacto jen v jiné motivaci k tomu, proč porazit závěrečného bosse. No, kvůli Story si Samurai Shodown skutečně nepořizujte, zde se srovnání s MK11 snad ani nedá hodnotit, to jsou dvě absolutně rozdílné váhové kategorie.

Dalšími položkami na seznamu režimů je pak Practice, který asi nemá smysl nějak více rozebírat. Režim Battle pak nabízí klasické souboje jeden na jednoho, ať již proti AI, nebo proti kamarádům. Zvolit si zde můžete I variace na Time Trial, či Suvival, kdy čelíte jednomu protivníkovi za druhým. V Online kláních si můžete vybrat mezi Ranked a Casual. Poslední položkou je pak Dojo. A dost možná jde o tu nejlepší část celé hry. V Doju totiž můžete bojovat sami proti sobě. Hra totiž dokáže poměrně dobře zjistit, jaký způsob hry preferujete. Já osobně jsme ze začátku využíval hlavně silný úder, který dokáže soupeře zlikvidovat klidně na 4 zásahy a s hrůzou jsem zjistil, že můj Ghost tuto taktiku beze zbytku napodobuje a já skoro nejsem schopen se jeho devastujícím útokům bránit. A v tom je právě kouzlo celého Ghost systému, kdy se doslova musíte naučit porazit sami sebe. A pokud se chcete stát skutečnými mistry meče, zapněte režim Ironman Challenge. Hra vám pak do cesty postaví 100 ghostů jiných hráčů z celého světa. Ty porazit, to je skutečně oříšek a povede se to jen těm nejlepším. Jak ale jistě z předchozích řádků tušíte, hra na obsahu zrovna nestojí, ale u bojovek to asi není tím největším problémem. Snad jen ta Story, ta vyloženě zamrzí.

Závratného čísla se nedopočítáme ani u seznamu bojovníků. Je jich aktuálně 16 a to není moc. Jsou zde jak bojovníci z her minulých, tak pár nováčků. Roster je samozřejmě tvořen hlavně čistě asijskými postavami, ale najdeme zde i pár charakterů ryze západní provenience. V podobném duchu se nesou i bojové arény, fanoušci jistě plno z nich poznají.

Hru pohání Unreal Engine 4 a graficky Vás rozhodně neomráčí. Ano, má svou stylizaci, ale celkově působí jako chudší příbuzný. Vše ale šlape jak hodinky bez jakýchkoliv propadů fps. Animace jsou rovněž slušné, stejně tak hudba a zvuky. Pro moderní grafiku a vizuál obecně ale zamiřte ke konkurenci.

ZÁVĚREM

Samurai Shodown není špatnou hrou. Je ale dle mého určen spíše pro fanoušky série, mladším hráčům asi nemá co nabídnout. Obsahu není moc a celá hratelnost stojí a padá spíše na snaze pokořit sama sebe. Spíše než o posunutí celé série do moderní doby, jde tak o vzpomínku na dobu minulou, ale možná že to je hlavní důvod, proč hra vznikla. Těm kdo určité nedostatky překousnou, ale Samurai Shodown nabídne vycizelovanou hratelnost. Na současnou špičku to ale nestačí.

HODNOCENÍ: 7/10

Autor: Jakub Číhal
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: COMGAD s.r.o.