Back 4 Blood – Recenze

Koncept zombie je ve světe videoher velmi oblíbený. Poslední dobou lze ale sledovat, že se mnoho herních studií snaží přijít se svou vlastní verzí těchto poloshnilých chodících mrtvol.  Klasické zombie tak v současnosti prakticky nenajdeme a nenajdeme je ani v nejnovějším počinu kalifornského studia Turtle Rock. To se v minulosti proslavilo svou sérií Left 4 Dead pro Valve, či spíše studio bylo určitá léta součástí Valve a změnilo tak na pár let název. V době Left 4 Dead jsme je tak mohli znát jako Valve South.  O kvalitách kooperativní zombie akce ale nelze v současnosti pochybovat.

Když studio v roce 2010 Valve opustilo, rozhodlo se zkusit něco nového a přišlo tak s asymetrickou akcí Evolve. Ta nabízela skutečně unikátní multiplayerový zážitek, který se ale tehdy nedokázal prosadit a po pár letech ulehlo Evolve v zapomnění. Turtle Rock se po zklamání z neúspěchu hry přesunuli k tvorbě VR titulů pro zařízení Oculus. Až rok 2019 byl předzvěstí jejich návratu. Ten rok jsme se dočkali oznámení dnes recenzovaného titulu Back 4 Blood, jenž nesl jednoznačné poselství a tedy že půjde o regulérního nástupce Left 4 Dead. Této laťky není jednoduché dosáhnout a že se už původní hry snažilo napodobit několik studií, ale komu jinému by se to mělo podařit než-li původním autorům, že?

Dobře nebudu vás napínat. Novinka několikrát zmíněného studia je skutečně tou hrou, na kterou jsme jednu dekádu čekali. Vývojáři se vrátili v plné síle a i přesto, že ke hře máme své výhrady, jde o plnohodnotného nástupce legendární post-apo kooperativní série. Doufám, že vám řádky níže dostatečně osvětlí, proč tomu tak je.

Back 4 Blood nás vezme do post-apokalyptického světa, v němž se lidstvo stává potravou pro záhadného parasita, jenž mění lidi v bezduchá po masu lačnící stvoření známá jako Riddenové. Ty se děli do několika tříd, přičemž zde najdeme zombíkům podobné zástupce, ale i podstatně nebezpečnější mutanty představující pro lidstvo onu zásadní hrozbu. Musím říci, že když opomenu ony základní zástupce, tak se mi design jednotlivých Riddenů skutečně líbí, tedy hlavně jejich rozmanitost, byť počet unikátních zástupců není nijak závratně vysoký.

Je zřejmé, že svět se ocitá před svým zánikem. Ale lidstvo se nevzdává a snaží se Riddenskou hrozbu eliminovat. K tomuto úkolu byla vytvořena jednotka takzvaných Cleanerů, v jejich řadách najdeme i osmici hlavních hrdinů hry. Z počátku budeme mít k dispozici 4 z nich. Jde o dvě ženy a dva muže. Každá z jednotlivých postav má svůj charakter, o čemž se nás bude snažit přesvědčit úvodní cut-scéna, ale i těch několik ostatních, jenž ve hře najdeme. Já si osobně oblíbil Holly, jenž se umí nejlépe ohánět brokovnicí a baseballovou pálkou. Ať už si ale vybereme kohokoliv, vždy dostaneme postavu s jistou unikátní vlastností, aby jsme neměli vytvořen sterilní tým.

Asi je vám jasné, že zbylé postavy je třeba si odemknout. Jelikož ale hra není napěchovaná mikrotransakcemi, za což vývojářům posílám poklonu, je třeba si vše v Back 4 Blood odemknout hraním a to ve dvou herních režimech, v kampani a v PvP režimu s názvem Swarm. Kampaň lze pak hrát buďto solo za asistence botů, či v kooperaci čtyř hráčů. Zde se musím pozastavit nad variantou jednoho hráče. Vyhněte se jí obloukem. Ačkoliv vám umožní projít si celou kampaní, tak za její průchod nezískáte nic. Nedostanete suroviny k odemykání balíčků a nedostanete ani achievmenty. Ano, tento režim je tak na trénink pro kooperativní kampaň, jenž vás ale za nic neodmění ani za průchod na nejtěžší obtížnost. To považuji  za hlavní mínus této hry.

Kampaň samotná obsahuje čtveřici aktů a přičemž každý z nich vyjma čtvrtého obsahuje 9 až 13 misí. Celkem jich v tomto titule najdeme třicet. Což u podobných her není zvykem. Čtvrtý akt je velkým finálem s hlavním bossfightem a obsahuje pouze jednu jedinou misi. Upřímně jsem byl  překvapen tím, že v jednotlivých misích nejde jen o to prostřílet se z bodu A do bodu B, ale najdeme zde i mise se zajištěním zásob, záchranou nějakých přeživších, získání nějakých vzorků, uzavření hnízd Riddenů a tak podobně. Osobně na mě udělal největší design jednotlivých misí. Ten je za mě jednou z největších sil této hry. Některými scénami jsem byl skutečně ohromen. Vize místního post-apokalyptického světa je uvěřitelná a to je pro mě podstatné.

Tomu všemu pomáhá pochopitelně audiovizuální zpracování. Každá mapa nabízí nesmírně detailní prostředí s tou správně pochmurnou atmosférou. Ta ale může být s každým průchodem jedné jediné mise jiná. Podmínky v dané mise ovlivňují takzvané Corruption Cards. Nemám rád karetní systémy ve hrách, otravují mě a vždy bych volil jiný systém. Zde to ale funguje, protože to do hry přináší jakýsi rogue-like element. Některé karty vám do hry mohou přidat vedlejší úkol. Jiné navýší počet silnějších Riddenů, jiné vám zakážou mířidla, další třeba uvrhnou celou mapu do husté mlhy a takto bych mohl pokračovat. Určitě jde o prvek, jenž má vliv na hratelnost a průchod jednotlivými mapami v rámci kampaně.

Aby se nám ale zápory, zejména na vyšších obtížnostech, nelezly na nervy, tak máme k dispozici i opačný druh karet. Tedy bonusové karty. Tyto karty si vybíráme před spuštěním dané mise, přičemž hra nám vždy nabídne volbu jedné karty, či dvou, z pěti. Tyto karty vycházejí z balíčku, který jste si sestavily. Balíčky si tvoříte pro každý režim zvláště, přičemž si jich můžete vytvořit klidně jednu desítku. V každém balíčku pak můžeme mít až 15 karet. Kde tyto karty získat? Prvních 5 karet získáte po zakoupení hry a s každou vyšší edicí jich máte do startu více.  S naší Ultimate edicí jsem měl k dispozici 30 karet. Jinak si je můžete nakupovat u obchodníka. Který si pro vás přichystá určitou skrytou nabídku, kterou si postupně odemykáme za speciální  suppliiers (zásoby), ty získáváte jednoduše hraním.

V jednotlivých skrytých pozicích, jenž si odemykáte v jisté posloupnosti, nalezme vedle karet i různé skiny na postavy, skiny na zbraně, ale třeba i bannery a znaky, což vás profiluje mezi ostatními hráči. Když se ale ještě vrátím k bonusovým kartám. Na startu každé mise se nacházíte v Saferoom, zde máte možnost si koupit nějakou výbavu, ale také karty s týmovými bonusy, jenž stojí 1500 měďáků. Tuto měnu nacházíte po herní mapě a je vázána vždy na nákup v této místnosti, případně k nákupu týmových karet, jenž se mohou v malém množství nacházet rovněž po mapě.

Karetní systém v Back 4 Blood je poměrně vybalancovaný a vždy nastaven tak, aby dané kolo představovalo výzvu. I na Casual obtížnost se může stát, že budete umírat a to zejména v momentech, kdy se dostanete do sevření hordy Riddenů. Vyšší obtížnosti jsou náročnější v tom, že je aktivní i friendly fire a na mapě se objevuje více zástupců silnějších mutací zároveň s tím, že titul vám namíchá větší počet korupčních karet s výraznějšími postihy, než v základní obtížnosti. V případě těchto obtížností je třeba mít sestaven tým, který spolu komunikuje. Náhodný výběr z lobby většinou nekončí vítězně, tedy v případě, že nejste schopni s hráči celého světa najít stejnou řeč.

Problémem u her tohoto typu může být s odstupem času dostatek hráčů. Osobně doufám, že Back 4 Blood by tento neduh nemusel postihnout. Předně jde o skutečně o regulérního následníka Left4Dead ale také o titul, který spojuje díky funkci cross-play hráče na všech platformách. Díky unikátnímu Gamertagu, který dostane každý hráč při prvním spuštění hry je tedy jedno, jestli váš kamarád hraje na Xboxu, Playstationu nebo PC. Vždy se můžete spojit v rámci jedné hry. Cross-play lze samozřejmě vypnout. To je dáno tím, že hra obsahuje také složku PvP, kde klávesnice a myš mohou představovat výhodu. Nebude si nalhávat, že myš není rychlejší a přesnější, než gamepad. Volba je tak na vás.

Když jsem nakousl PvP. Režim Swarm funguje podobně jako kampaň. Máme tu unikátní a skvěle designované mapy, v nichž se střetává tým hráčů složený z Cleanerů a tým složený z Riddenů, přičemž na konci každého kola se strany prohazují. Vývojáři ve své novince skvěle zužitkovali zkušenosti, které nabrali tvorbou Evolve. Balancování jednotlivých Riddenů a jejich schopností je skvělé a vyvážené. Asi není třeba říkat, že za běžného nakaženého zde nehrajete, jelikož by vás jedna dobře mířená kulka zabila. K dispozici jsou tak střední druhy, jenž jsou silnější a mají k dispozici své zmíněné speciální schopnosti. Swarm ale není jen o prázdné mapě a střetu dvou týmů. Na mapě proti hráčům stojí ještě počítačem řízení Riddenové. To jednoduše proto, aby nebylo hned zřejmé, kdo je a není hráč. Do hry to tak přidává další element. Ono je to poměrně jednoduché. Kulky jsou stále účinnou zbraní a navíc likvidují na velkou vzdálenost. Naopak s Riddenem se musíte dostat v podstatě tělo na tělo, byť i zde najdeme zástupce plivačů různých sekretů.

PvP režim je velmi dobře vyvážený. Vývojáři během jeho tvorby mysleli skutečně na všechno a to se vyplatilo. Je jen škoda, že si jej zahrajte podstatně méně, než-li Campaign. Je to dáno tím, že hráči se většinou soustředí na kooperace, kterou dobře znali z Left4Dead. V této části prostě Back 4 Blood vyniká. Do PvP se tak moc hráčů nehrne a je to škoda. Je ale možné, že se toto časem změní. Jelikož i když je 30 misí skutečně hodně a kartičky mění velmi dobře pravidla hry. I těchto 30 misí se postupem času prostě přejí. Zde by pak mohl přijít na řadu právě režim Swarm.

Ať už to bude ale jak chce, tak vývojáři mají v plánu hru podporovat po dobu několika let, takže se do hry bude dostávat stále nový obsah a to jak v podobě nových misí, tak map pro Swarm a údajně jsou v plánu i nové herní režimy. Co se nám dostane v budoucích měsících pod ruku je ale zcela ve hvězdách. Základ je solidně rozjetý, tak teď už jen nenechat hru upadnout v zapomnění, jelikož si to zkrátka nezaslouží.

Mě osobně u hry drží nejen skvělá vyváženost hratelnosti, ale také skvělý pocit ze střelby. Každá z dostupných zbraní je unikátní a každou si můžete zamilovat. Gunplay jsem ostatně vyzdvihoval už v našem preview. Jednotlivé zbraně je možné si vylepšovat o různé attachmenty, což má samozřejmě vliv na vlastnosti jednotlivých zbraní. Nemohu říci, že bych si oblíbil nějaký konkrétní kousek, jelikož jsem si musel minimálně jednou vyzkoušet každou zbraň. Je určitě vhodné tým ve hře sestavovat tak, aby měl jeden hráč možnost střílet z dálky s odstřelovačkou, jeden vše likvidovat na blízko a dva pak využívat útočných pušek a SMG. Takto sestavený tým skvěle funguje a dobře doplňuje, což jsem měl možnost si několikrát na vlastní kůži vyzkoušet, paradoxně i navzdory hráčům z náhodného lobby.

K technické stránce nemám jedinou výtku. Na Xbox Series X vše nejen skvěle vypadá, ale i funguje. Nevšiml jsem si žádných bugů, ani glitchů. Framerate je superstabilní a ze svých 60 snímků nepolevuje ani když je okolí zahlcené riddeny a všude vybuchují sudy s benzínem, či granáty. Ano, ty sudy jsou legendární červeno bílé. Jaké jinak taky že? Vlastně jsem o vývojářů technický průšvih nečekal. Už Evolve vypadal na původních konzolích Xbox One a PS4 skvěle a po dalších 6 letech tu máme další důkaz o tom, že Turtle Rock hry dělat umí. O ozvučení není rovněž třeba pochybovat, jelikož skvěle sedí k tématice hry. No a to, že máte hrát jedině se sluchátky je více než zřejmé že?

---

ZÁVĚREM

Turtle Rock Studios jsou zpět ve skvělé formě, což dokazují právě svým novým kouskem Back 4 Blood, jenž skutečně hrdě navazuje na své předchůdce vycházející pod Valve. Novinka nabízí pohlcující gunplay, skvěle nadesignované mapy, velmi dobře vybalancovaný systém bonusových, i záporných kartiček, přičemž nechybí ani bezchybná technická stránka. Je však škoda, že solo kampaň nenabízí absolutně žádné odměny. To je dozajista největší slabinou hry. Jsem velice zvědaví na to, jak se vývojářům podaří hru doplňovat o nový obsah, ale i jak ji dokážou spravovat. To v následujících měsících rozhodne, jestli se Back 4 Blood ve finále dočká takové pověsti jako Left 4 Dead.

8/10

Datum vydání: 12. října 2021 – Potřebné místo na disku: 34GB
Distributor ČR: CENEGA Czech