Česká herní studia, která se zapsala do historie – Amanita Design

Plošné plošinovky, indie bez indů, ale zážitky možná přeci jen trochu připomínající následky požití mochomůrky červené. Mezi českými průkopníky se nachází i projekty bez velké produkce, hratelné v prohlížeči a surreálně pojaté. My se dnes podíváme na nejúspěšnější z nich.

Školní projekt určil směr celé firmy

Amanita design bylo původně založeno v roce 2003 jako grafické studio, ale v podstatě ihned se zaměřilo na vývoj her, když zakladatel Jakub Dvorský jako součást dokončení svého studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze vytvořil hru Samorost. Do svého projektu i nadcházejícího studia přivedl některé vývojáře ze skupiny NoSense, s kterými v minulosti spolupracoval na grafice hry Dračí Historie a dále také na hrách Katapult a Asmodeus: Tajemný král Ruthaniolu. U všech těchto her se jednalo o 2D adventury a těmi se zabývají i v nynějším Amanita Design. Jejich hry se pyšní propracovanými originálními animacemi a osobitou hudbou. Své schopnosti tvůrci také využili ve spolupráci s hudebníky i filmaři, například u filmu Kuky se vrací.

Bizarní nebo originální? Proč ne obojí?

Kromě pečlivě propracovaných logických úloh se hry od Amanita Design vyznačují také svým zvláštním a surreálním vzhledem. První Samorost samozřejmě odpovídal úrovni zkušeností jeho tvůrců a jejich možností, nicméně svojí kombinaci dětinských malůvek a fotek přenesli i do dalších dílů, dávajíc jim tak svůj ikonický vzhled, byť postupně propracovanější a modernější. V prvním díle se ujmeme ovládání malého trpaslíka na jeho malé planetce, který objeví, že se na ni řítí jiná. Hrou se prochází skrze řešení logických úloh.

V dalším díle s názvem Samorost 2(2005), se opět vydáváme za dobrodružstvím stejného trpaslíka, kterému mimozemšťané unesou psa, a tak se ho snažíme zachránit. Navštívíme další planetky a pokračujeme průchodem příběhu řešením logických úloh.

Samorost 3(2016), jak byl pojmenován třetí díl, má opět za hlavního hrdinu malého trpaslíka, který za pomocí své magické flétny ovládá vesmírná tělesa a pomáhá si jí v řešení dalších záhad. Všechny tyto hry se nesou ve stejném duchu krátkých příběhů, možných projít za pár desítek minut, zanechávajíc ve vás ale pocity na mnohonásobně delší dobu. Všechny díly jsou také 2D plošinovkami a jsou opravdu pěkně zpracované, pokud k vám tento jistý druh abstraktního umění promlouvá, s hudbou, která je také nedílnou součástí, vás připoutají k židli a jsou schopné vás i dojmout. Třetí díl ke svému nadprůměrnému přijetí u kritiků obdržel i cenu od Adventure Gamers Awards 2016 za nejlepší netradiční adventuru a nejlepší zvukové efekty a atmosféru.

Plechovky, semínka a kolečko prachu

Amanita zaznamenalo první velký úspěch se svou ručně kreslenou hrou Machinarium(2009). Takzvaná point-and-click adventura, ve 2D, měla také krátký průchod hrou obstarán skrze řešení hádanek a logických úkolů. Příběhově se odehrává ve sci-fi světě robotů, kde je náš hlavní hrdina vykázán z města, ale musí se skrze něj dostat zpět, aby zachránil svou přítelkyni, starostu města a porazil Bratrstvo Černé Čapky. Hra, která byla vyvíjena skoro 3 roky 13 lidmi, si nakonec vysloužila několik ocenění za kresby Adolfa Lachmana od IGF 2009 a od Gamasutry a VGChartz.com dokonce ocenění Indie hry roku 2009. Jako většina her tohoto studia ale nemá Machinarium žádné dialogy, pouze komiksové bublinky s obrázky.

Dalším větším projektem byla hra s názvem Botanicula(2012). Na hře jako takové se podílelo pouze 5 lidí a byla také 3 roky ve vývoji. Již ikonický styl her od Amanity však na jiné projekty nenavazuje a grafika tentokrát není ručně malovaná. Hlavním úkolem příběhu je zachránit rodný domov/strom hlavních hrdinů, v jejichž roli se střídáme v různých misích, jsou to pan Lucerna, Makovice, Větvička, Peříčko a Paní Houba. Tito hrdinové tedy zachraňují strom před pavouky, kteří strom napadli. Hra opět není zvlášť těžká a i ty nejobtížnější levely se dají po chvíli projít, stačí se jen dostatečně dívat. Průchod by tak neměl zabrat déle než krátkou část večera. I přesto, že je nutné napínat své mozkové svaly je hra silně zábavná a příjemně oddechová. Tento titul si odnesl ještě více cen, než předchozí, totiž cenu za excelenci ve zvuku na Annual Independent Games Festival 2012, prestižní cenu Red Carpet za nejlepší příběh a design světa, a dalších 5 cen ještě v témže roce.

A v zábavném stylu se nesl hlavně poslední větší titul, Chuchel(2018), který byl vychvalovám za svůj humor. Stejně jako předtím, jde i zde o point-and-click 2D adventuru tvořenou malým týmem vývojářů. Herní designér Amanity Jaromír Plachý dokonce na prvních grafických materiálech začal pracovat už po vydání Botaniculy, s tím že hlavního hrdinu (chuchvalec prachu či čehosi) stvořil nakreslením první věci, která ho napadla. Tento už obvykle neobvyklý hlavní hrdina se snaží ve 30 krátkých levelech najít a získat třešeň, která mu byla ukradena zlomyslným obrem. Tyto řekněme hlavní projekty pro naše indie studio byly dostupné pro počítače obvyklých OS a dokonce i pro Android a iOS. Chuchel nakonec získal opět několik cen za design, animace a zvukové efekty od Annual Independent Games Festival a The Aggie Awards a zaslouženě obdržel nadprůměrné hodnocení napříč různými weby z řad kritiků i hráčů.

Zaručený recept a odklon od něj

Mimo výčet výše zmíněných her si dovolím i čestně zmínit flashovky, které, stejně jako vážněji pojatější hry, jsou všechny krátkými 2D adventurami, spustitelnými na webu. Jsou to Rocketman(2004), The Quest for the Rest(2004), Questionaut(2008), Shy Dwarf(2009), Osada(2011) a Trust me, I got This!(2020). Většinu her si jde zahrát dodnes na webu a pokud si nejste jistí, jestli by vás hlavní tituly bavili, jsou ideálním způsobem, jak to otestovat. I když jde pouze o flashovky, dostalo se jim stejné snahy v designu i duchu, jako ostatním výtvorům Amanita Design a myslím, že pokud se vám zalíbí, určitě vás zanechají toužíc po zbytku repertoáru.

Od své veškeré předchozí práce se ale v minulém roce trošku odklonili. Připravili si totiž dvě hororové hry. Creaks je plošinová adventura, kde unikáte stejnojmeným nepřátelům a sbíráte obrazy inspirované tvorbou 18.-19. století pomocí miniher. Tato hra byla vydána v minulém roce. A Happy Game je prozatím ještě připravovanou hrou, na kterou je dostupný trailer. Nepochybně ale půjde o další krátkou oddechovku s podobnými prvky řešení rébusů. Co rozhodně nemá společného s předchozími hrami je ale vzhled, rozhodně se totiž nejedná o „happy“ game, tudíž je jasné, že se všichni fanoušci Amanita Design mohou těšit na překvapení.