DiRT 5 – Recenze
2 listopadu, 2020Žánr závodních her byl jedním z prvních, k nimž jsem jako malý přičichl. Prakticky od prvního protočení kol na závodní dráze mi bylo jasné, že tento typ videoher bude navždy lemovat můj život. Speciální zalíbení jsem si našel u offroadových her, zvláště pak rally. Tady asi není moc nad čím spekulovat. V minulosti tu byl pouze jediný král. Colin McRae Rally od britského studia Codemasters se navždy zapsalo do historie, zejména svými prvními díly. V roce 2007, pár měsíců před smrtí legendárního jezdce, se vývojáři rozhodli, že se vymaní z okovů běžného rally a přidají i další offroadové disciplíny. Tak se zrodila série Colin McRae DiRT. První díl zaznamenal obří úspěch a druhý díl jej v těchto stopách následoval. Do této chvíle je DiRT 2 mým nejoblíbenějším dílem série a já vlastně doufal, že dnes recenzovaný DiRT 5 by se mu mohl minimálně přiblížit.
Mluvím-li o sérii DiRT jako takové, mám na ní nesmírně rád, že každý díl se snaží být v jistém ohledu unikátním. Zatímco druhý díl byl evolucí prvního, tak DiRT 3 se snažil přinést nové režimy jako Gymkhanu, či Smashblocks. Sílou čtvrtého dílu měl být generátor Rychlostních zkoušek. A co aktuální DiRT 5? Ten se chce zejména vymanit z okovů klasických rally her a přijít s trochu jiným přístupem k offroadovým hrám. Ačkoliv klasické RZty miluji, tak na novinku jsem se opravdu těšil, byť mi bylo jasné, že půjde spíše o arkádovitější záležitost. Létající bahno, různorodá vozidla, vysoká rychlost a skutečně řada rozmanitých lokací mě ale ustavičně přesvědčovaly, že to bude stát za to, navzdory tomu, že klasické rally bude absentovat.
Nový díl na sebe v posledních měsících lákal zejména skrze nadcházející konzoli Xbox Series X. Já si však pro tuto recenzi ještě musel vystačit s konzolí Xbox One X. I přes zjevný menší výkon tato konzole nabídla dva grafické režimy. Jeden, který upřednostňoval vizuální kvalitu a druhý, jenž upřednostňoval framerate. Ať už jsem zvolil jakýkoliv, tak hra vypadala naprosto stejně, jen rozlišení bylo v druhém případě nižší, ale ani tak nezajistilo stabilních 60 snímků za sekundu. I přes preferenci frameratu docházelo k velkým propadům snímkování. Nakonec jsem se tedy spokojil s 30 snímky a vyšším rozlišením. Když docházelo k propadům framů, tak to nepůsobilo jako pěst na oko. Stačilo vlastně jen přežít start a vše už běželo naprosto bez problémů. Ba co víc, grafická stránka je vskutku oku lahodící.
Na této hře pracovalo studio složené z bývalých členů Evolution Studios a je to znát. Maniakální přístup k detailům kazila jen jedna drobnost. Nulový efekt deště během kamery z kokpitu. Neomluvitelné že? Zvláště v tomto případě, kdy lidé stojící za tímto titulem, mají na svědomí DriveClub, jenž doposud všechny hry v efektu deště strká do kapsy. I když mě tato absence opravdu mrzí, tak se přiznávám, že jsem po celou dobu recenzování hrál s kamerou za vozidlem. Proč? Chtěl jsem si naplno vychutnat všechny ty vizuální efekty, které v závodních hrách mají obdoby. Vítr odnáší zvedající se prach z pod vašich kol. Terén není jen texturou na placce, ale jednotlivé kamínky, či stopy v bahně, jsou kompletně trojrozměrné, což nemá v tomto žánru zatím obdoby.
DiRT 5 nás doslova vezme na cestu kolem světa. Ať už se proháníte po Monument Valley, brousíte led na zamrzlé East River v New Yorku, nebo se prodíráte bahnem v Brazílii, vždy je na co se dívat a je to vždy skutečně efektní podívaná. Každý závod je vlastně jednou velkou show plnou ohňostrojů, dýmovnic , konfet a přelétajících letadel. Dech vyráží zejména fungovaní dynamické denní doby a počasí. Je obdivuhodné sledovat, jak se atmosféra závodu doslova mění před vašima očima. Nádherné grafické zpracování navíc neplatí jen pro tratě. I každé jednotlivé vozidlo je vymodelováno do posledního detailu a to i v případě kokpitů, jenž mají jen tu výše uvedenou jedinou vadu.
Už v samotném úvodu jsem nastínil, že je nový DiRT 5 spíše arkádovou záležitostí a skutečně tomu tak je. Ale nečekejte, že by bylo možné projet každou trať jen s plynem na podlaze. Stále se jednotlivá vozidla od sebe svým jízdním modelem liší a brzdu, zejména tu ruční, budete používat poměrně často. O žádnou simulaci sice nejde, ale jízdní model je skutečně velmi návykový, čemž hraje do karet i zmíněná vizuální stránka. Já si užíval každou vteřinu na trati. Odrazovali mě pouze ovály s těmi malými vozítky s obřími křídly a výkonem 900 koní. Nejsou mou krevní skupinou a nikdy nejspíše nebudou. Trochu mi to připomínalo plochou dráhu s vozítky.
Celkově máme k dispozici třináct různých kategorií vozidel. Najdeme zde klasické hachbacky od 80tek po současnost. Dále crossovery, SUVčka, buggy, ona vozítka s 900 koňmi a nakonec také trucky. Aby vůči nám hra nebyla příliš nepřátelská, tak pro každou kategorii dostanete zdarma jedno vozidlo. Pokud toužíte po nějakém jiném, pak je třeba si jej koupit. Výhodou je, že peníze získáváte v každém režimu, byť je jasné, že nejlepším zdrojem příjmů je režim Kariéry, tedy jestli jej tak vůbec mohu nazvat. Vlastně jsem byl herními režimy obecně poměrně zaskočen. Kromě Kariéry jsou zde totiž pouze dva další – Arcade a Online. Jak asi tušíte v režimu Arcade budete mít možnost si kompletně navolit podmínky v závodě a co se týče Online režimu, tak není třeba říkat, že jde o klasický online multiplayer. A to je skutečně vše, tedy téměř vše.
Nechci zapomínat na Playground. V tomto režimu dostanete možnost vytvořit si vlastní trať, či spíše hřiště, jelikož se režim zaměřuje na Gymkhanu. Tu já obecně příliš nemusím a ve hrách se jí snažím vyhýbat jeli to možné. V režimu Kariéry to naštěstí možné je. Skutečně díky bohu. Nemohl jsem si však odepřít tu možnost vytvořit si svoje vlastní pískoviště, kde bych mohl být králem. Ne, to opravdu nehrozí, ale editor jako takový je velice komplexní a lze si v něm skutečně vyhrát. Svůj výtvor jsem pak následně mohl sdílet s komunitou a případě si komunitní obsah stáhnout. Ačkoliv miluji tyto kreativní věci, tak bych byl nadšenější, kdyby bylo možné vytvořit klasický závodní offroadový okruh. Snad příště.
No a konečně k té prokleté Kariéře a proč o ní vlastně jako o kariéře nelze mluvit. Jde totiž jen o posloupnost různých závodů ve formě jakéhosi pavouka. Občas dostanete speciální Invite, kde se postavíte ikonickým závodníkům 1v1. Zpřístupnění takového závodu je závislé na dokončení všech závodů v dané úrovni. Myslíte, že je mezi úrovněmi nějaký rozdíl? Není! Rozdíl je snad pouze v tom, že každá vyšší úroveň obsahuje více závodů. Vždy jde navíc o jednotlivé závody. Šampionáty s posloupností několika závodů zde úplně chybí, což úplně nechápu. Je to obrovská škoda. Myslím si, že si s tímto vlastně stěžejním režimem měli vývojáři pohrát více. Nespraví to ani přítomnost volby jednotlivých sponzorů. Jistě. Můžete namítat, že je tento systém funkční a nemohl bych říct ani popel, ale je třeba si říci, že ve hře formátu série DiRT je to zatraceně málo a jde tak snad o nejhorší zpracování tohoto režimu v rámci této série vůbec. Odmyslíme-li si DiRT Showdown, který vlastně měl něco podobného.
Jelikož vývojáři plánují hru rozšiřovat i po samotném vydání, tak se nejspíše postupně dočkáme nějakých úprav a hlavně obsahu na víc. Vlastně si myslím, že dojde k něčemu podobnému, co aktuálně nabízí nový GRID. Umím si představit, že by to tak skutečně mohlo fungovat a možná by to bylo fajn. Osobně bych doporučil vývojářům, aby upravili celou strukturu Kariéry a dali jí nějakou přidanou hodnotu.
Na druhou stranu asi v žádné jiné hře nemáte možnost celou Kariéru hrát se spoluhráčem v jedné místnosti. Do série se totiž vrátil split-screen a je navíc implementován do všech dostupných režimů. Jde tak o příjemné ozvláštnění poměrně strohé obsahové stránky, které to celé nakopává do poněkud jiných výšin. Je určitě skvělé, že vývojáři nezapomínají na jednu z velmi důležitých podstat konzolového hraní. Zvláště ve chvílích, kdy je split-screen ve hrách již na ústupu. To je jednou z věcí, jenž mě v současné konzolové scéně nesmírně štve.
Za bonus považuji i možnost vytvořit si vlastní vzhled vozidla. Základ sice tvoří pouze 4 různé motivy nástřiků, ale ty lze ještě velice solidně rozšířit o další možné vzory a to v několika různých oblastech. Na vozidlo si můžeme umístit také čtyři různá loga světoznámých značek světa motorsportu. Vývojáři asi mají rádi číslo čtyři, jelikož si lze vybrat také ze čtyř různých rozmístění oněch sponzorských log. Možná to je pro někoho málo. Já si to osobně také myslel, zvlášť když jsem si vzpomněl třeba na takovou sérii Forza. Ale víte co? Ono to vlastně stačí. Méně občas znamená více a v tomto případě jsem byl velmi mile překvapen tím, kolik možností k tvorbě vlastních skinů nakonec mám k dispozici.
Ještě než tuto recenzi zakončím, tak je třeba se pozastavit nad umělou inteligencí. Ta je poměrně agresivní a fair-play od ní rozhodně nečekejte. Všechna auta si jdou hned od startu po krku a občas to vyúsťuje v opravdu zábavné momenty. Jelikož je na dráze v jeden čas 12 vozidel, tak je vám asi jasné, co se bude v takovém chumlu dít v první ostré zatáčce. Všichni do sebe začnou vrážet a občas dojde až tam, že vozidla začnou doslova létat vzduchem. Jednou snad vozidlo odletělo na měsíc. To byl ale skutečně ojedinělým případem, ale i tak. Myslím, že na nějaké to ladění je určitě prostor.
Já v tuto chvíli vlastně nevím, jak DiRT 5 zhodnotit. Hra mě totiž skutečně extrémně baví. Stále se do ní vracím. Hratelnost je totiž silně návyková. Vizuální zpracování nemá v tomto žánru obdoby a soundtrack se přesně trefil mému vkusu. Vozidel je dostatek a tratí stejně tak. Kdyby jen byl ten režim Kariéry pojat o něco lépe, nebo kdyby se vývojáři nerozhodli vyhodit klasické rally pro sérii toliko typické, tak by známka pod recenzí mohla být ještě vyšší. Osobně doufám, že do budoucna vývojáři na tomto titulu ještě zapracují. Jelikož koncepce je nadmíru vyvedená. Vlastně lze říci, že Codemasters vzali poslední automobilový výtvor od Milestonu, Gravel, a dovedli ho k téměř k dokonalosti a vlastně se mi tím trefili do vkusu.
ZÁVEREM
DiRT 5 nám opět předvádí pro sérii originální koncepci. Přichází s dech beroucím vizuálním zpracováním, rozmanitou paletou tratí a vozidel, a hlavně s adrenalinovou a silně návykovou hratelností. Škoda jen těch propadů snímkování na startech závodů a trochu odfušované koncepce režimu Kariéry. Máte-li však rádi offroadové závodění říznuté arkádou, pak by vám nový díl slavné série rozhodně neměl utéct.
HODNOCENÍ: 8/10
Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X
Datum vydání: 6. listopadu 2020 (3. listopadu Amplified Edition) – Potřebné místo na disku: 40 GB
Distributor ČR: COMGAD s.r.o.
