Elden Ring – Recenze
13 března, 2022Nedávno jsem četl poměrně zajímavý článek, nad jehož obsahovou kvalitou je ale nutné přimhouřit oči. Nicméně, pro nastartování mé aktuální recenze se docela hodí. Článek ve zkratce mluvil o tom, že pomocí skenu sítnice lidského oka se dá zjistit, kolik ještě člověku zbývá života. Výzkum probíhal na testování několika stovek osob a dalo by se tak říci, že jeho výsledkům lze přisoudit určitou informační hodnotu. Tady ale na scénu přicházím já a musím vědcům položit zásadní otázku: Zahrnuli jste do svého výzkumu i hráče „souls“ her? Pokud ne, tak si ho celý strčte za klobouk, protože o smrti nevíte vůbec nic. Já osobně jsem za poslední dva týdny zemřel asi tak tisíckrát a ještě zdaleka s tím nehodlám přestat.
Historie studia From Software se začala psát již před 35 lety, ale první kapitoly jejich snažení nestály za moc. Zlomovým se stal až rok 2009, kdy na konzoli Playstation 3 vyšla z počátku lehce podceňovaná hra Demon´s Souls. Netrvalo dlouho a ze hry se stal hit a co víc, stala se základem pro defacto úplně nový herní žánr, kterému se dnes jednodušše říká soulsovky, fromovky, zkrátka souls hry. Jejich koncept je stále stejný a přesto stále baví, pokud jste ochotni přistoupit na pravidla, podle kterých se musí hrát. Hrám od From Software se často vytýkala skoro až absurdní obtížnost, ale to je jen brekot slabších kusů, kterým chybí trpělivost a ochota se neustálým opakováním posunovat krůček po krůčku kupředu. From Software po úspěchu Demon´s Souls začal psát svou historii hlavně kolem značky Dark Souls. Ta má zatím na kontě tři pokračování. Jen u těchto dvou značek ale nezůstalo a vývojáři si mezitím ještě střihli Bloodborne, exkluzivitu pro Playstation 4 a Sekiro, které nás zavedlo to dalekého Japonska.
Dlouho se pak spekulovalo, s čím dalším se nás From Software pokusí zabít a po několika spekulacích bylo nakonec oznámeno, že jejich další hrou bude právě Elden Ring. S jeho vývojem jsou spojena dvě zásadní jména. Prvním je bezesporu Hidetaka Miyazaki, režisér série Dark Souls i Bloodborne a tím druhým spisovatel George R. R. Martin, který napsal ságu Píseň ledu a ohně, podle které vznikl veleúspěšný seriál Hra o trůny. Spojení těchto dvou velikánů nenechávalo fanoušky klidnými a přiznám se, že i já jsem byl poslední rok značně neklidný a toužebně vyhlížel den, kdy hra konečně vyjde. Nemá smysl chodit kolem horké kaše, sami dobře víte, že hra dopadla skvěle. Ale úkolem každé recenze je podívat se na hru pohledem osobitým a nesnažit se svézt na vlně první euforie. Možná je nakonec dobře, že jsme se ke kopii hry dostali poměrně pozdě. Po několika desítkách odehraných hodin si ale myslím, že jsem schopen posoudit, zda Elden Ring moje očekávání naplnil, nebo ne.
Hry od From Software nebyly nepřístupné jen pro svou vyšší náročnost na hráče. Podobně skoupé totiž u nich vždy bylo i příběhové pozadí. Hry sice určily nějaké širší dějové pozadí, ale na vše ostatní už hráči museli přijít sami a příběh si poskládat z drobných střípků textu, který našli buď ve hře, nebo jako popisek předmětu, často i jako text při loadingu. Elden Ring je na tom v tomto směru o poznání lépe, ale opět nečekejte žádnou filmovou výpravu. Těžko říct, zda za to vděčíme právě spolupráci s Georgem R. R. Martinem, tak trochu se neví, zda měl na hře skutečně zásadní podíl, nebo zda jen stvořil základní lore světa, kde se hra odehrává. Tím světem je Mezikraj, veliká a prastará říše, které vládla královna Marika. Ta byla i strážkyní prstenu Elden, který se po její smrti roztříštil na několik kousků. Těch se zmocnili její potomci – polobozi – a síla prstenu v nich probudila jejich vnitřní démony. Svět je tak vržen do temných dob a všude zuří válka. Osud světa ale ještě není zpečetěn. Vy, jakožto jeden z Poskvrněných, se vydáváte do Mezikraje s jediným cílem. Znovu získat úlomky Prstenu, obnovit jeho moc a stát se Pánem Eldenu. Jednoduchý jako facka. Víc vám toho hra ale na začátku neprozradí a neudělám to logicky ani já. Opět bude jen na vás, abyste si zbytek příběhu sami objevili. Čeká na vás ale fantastické dobrodružství, s absolutně úžasnou atmosférou.
Jako první vás ve hře čeká poměrně obsáhlý editor postavy. Já v něm nakonec nechal snad hodinu času. Kromě pohlaví si v něm můžete zvolit snad vše co vás napadne od tvaru nosu, po hlas, vlasy a dokonce lze nastavit i to, jak bude vaše postava stará. Jakmile budete vypadat k světu, začne to být krapánek vážnější. Je nutné si zvolit typ postavy, resp. classu, s jakou do hry vstoupíte. Na výběr jich je několik, každý by měl mít možnost vybrat si takovou, jaká by mohla vyhovovat jeho stylu hraní. Každá z těchto tříd má předem nastavené hodnoty atributů jako je síla, inteligence atd. která určí to, jak budete minimálně na začátku hry hrát. Pak již bude jen na vás, jakým směrem se rozhodnete svou postavu pilovat a i kdyby se vám stalo, že vás hraní za ní přestalo bavit, nezoufejte. Ve hře je možné si dokonce i opakovaně nechat staty komplet resetnout a atributy jednoduše přerozdělit. Já hned na začátku věděl, že minimálně první průchod budu hrát klasicky za postavu spoléhající se na štít a kotoul, máchající mečem a opovrhující magií. V tom posledním jsem se nakonec trochu mýlil, ale k tomu se ještě dostaneme.
První krůčky po Mezikraji ve vás nutně musí zanechat pocit neuvěřitelné pompéznosti a majestátnosti. Hned jak vylezete z kobky, rozprostřou se před vámi obrovské pláně Limgrave, což bude startovní lokace. Začátky jsou poměrně klasické tak, jak je známe z jiných her od From Software. První smrt, první duše – těm se zde říká Runy – první bonfire. Vše se zdá tak povědomé, ale brzy si uvědomíte, že to, kudy se vydáte, je jen a jen na vás. Svět Elden Ringu vám dává naprostou svobodu, které bude ohraničena jen mořem, případně bossem, kterého vzhledem ke svému levelu zatím nedokážete zdolat. Jinak je skutečně jen na vás kam se vydáte. A že toho bude k vidění. K dispozici budete mít hned od začátku krásnou, ručně kreslenou mapu. Do ní se vám postupně budou zaznamenávat všechna místa, která objevíte, stejně jako další rozlehlé lokace, které v rámci příběhu navštívíte.
Těch je několik a každý má svou unikátní podobu. Lesy a louky, bažiny, zasněžené hory, či chorobou a hnilobou zničené planiny, to je jen malý výčet toho, co ve hře uvidíte. I orientace je díky mapě strašně příjemná. Je natolik detailní, že se stačí podívat, identifikovat něco, co vás na obzoru zaujalo, zapíchnout do mapy špendlík a hned máte vodítko, jakým směrem se vydat. A to nejlepší na celé mapě? Ani jeden otazník!!! Vše si zkrátka musíte najít sami a oproti všem těm open world hrám od Ubisoftu, které jsou jak přes kopírák, je to neuvěřitelně svěží změna. Na mapě se vám tak postupně budou objevovat různé jeskyně, vesnice a staré hrady. Je tedy pravda, že design těchto míst se sem tam opakuje, čím více jich navštívíte, tím víc si to začnete uvědomovat. Samostatnou kapitolou jsou pak dungeony. I těch je ve hře nespočet a jejich design je tím, na co jsme od From Software zvyklí. Parádně navržené lokace jsou propleteny systémem zkratek a není problém v jednom hradu strávit několik hodin.
Když jsem se poprvé dočetl, že se From Software chystá na hru s otevřeným světem, popravdě jsem byl dost na rozpacích. Měl jsem trochu strach, že se jim to zkrátka nepovede a že hra ztratí trochu toho kouzla, které jejich jiné hry mají. Opak je pravdou. Svět Elden Ringu žije, je plný postav, zvěře, nepřátelských frakcí a obrovského množství různých potvor. Pohyb po něm je ale vcelku rychlý a to i díky další novince. K dispozici budete mít prakticky od začátku hry koně, se kterým je průzkum Mezikraje přece jen rychlejší. Využít se ale dá i v boji a věřte mi, až za černé noci, kde jediné světlo je od blesků křižujících oblohu budete za deště bojovat s černým rytířem na koni, budete si tento souboj ještě dlouho pamatovat. Další bezesporu důležitou novinkou je i pohyb hlavní postavy, která se konečně na stará kolena naučila skákat. Tento zdánlivě drobný prvek má ve finále obrovský vliv na celkovou hratelnost a je jedině dobře, že se proto toto obohacení vývojáři rozhodli. A pokud se ptáte tak ne, plavat stále hlavní postava neumí.
Nepřátel hra obsahuje neuvěřitelné množství. V podstatě každý nový kout světa před vás postaví další a další druhy potvor. Vaši ocel okusí přerostlé krysy, kostry, zombie, rytíři i přízraky, hmyz, obrovští raci a plno tvorů, pro které snad ani není jméno. A myslím že již víte, jak to celé funguje. Zabij, získej duše a ty utrať. Zemři a duše zanecháš na místě svého skonu a máš jeden pokus je získat zpět. Selži a duše jsou nenávratně pryč. Utrácet je můžete buď za levelovaní postavy a zlepšováním atributů, za nákup obrovského množství předmětů, nebo jich pár zaplatíte kováři, který pak, pokud máte i k tomu určený materiál, vylepší vaše vybavení.
Soubojový systém, jak asi tušíte, je jednoduše geniální. Aby ne. From Software ho pilují již tak dlouho, že přesně ví co mají dělat. Základ je stále stejný a je založen na úskocích a krytí se před ranami nepřátel. Ale i zde si pro nás vývojáři přinesli velké množství změn, které plní dvojí úlohu. Jednak jsou důležité k tomu, aby hra vůbec mohla fungovat v otevřeném světě a jednak se snaží hru trochu přiblížit i méně zkušeným hráčům. Tím nemám na mysli to, že by snad hra byla jednodušší. To ani náhodou, umírat budete jak na běžícím pásu. Ale plno věcí vám to umírání trochu zpříjemní. Tak předně, nemusíte se již tak spoléhat na poměrně náročnou taktiku parry. Nyní stačí jen zvednout štít a jakmile do něj dostanete ránu, tak stačí zmáčknout tlačítko a okamžitě přejdete do protiútoku, který slabší protivníky dokáže i srazit k zemi.
Dál je zde upraven systém doplňování lahviček s léčivým lektvarem. Ty se samozřejmě doplňují při odpočinku u bonfirů, ale zároveň se vám doplní, pokud vybijete nějakou skupinku nepřátel. A v neposlední řadě je tu stealth systém, který funguje skvěle a není problém se k nepřátelům přiblížit zezadu a zasadit jim maximální úder. Ke slovu samozřejmě přijde obrovské množství zbraní od mečů, kopí, sekyr, kladiv, lze střílet z luků i kuší, ke slovu přijde i magie a tím se dostáváme k poslední zásadní změně. Kromě klasických kouzel, jako jsou různé firebally atd. si lze vyvolat i různé pomocníky. Vlky, partu vesničanů, medůzu, cokoliv co vás napadne. Tito společníci pak nejen útočí na vše co uvidí, ale dokáží skvěle odvést pozornost a to se hlavně u bossů hodí.
Když už jsme je nakousli, rovnou u bossů zůstaneme. Jistě víte, že právě bossové jsou tím nejlepším, co hry od From Software nabízí a ani v případě Elden Ring to není jinak. Vzhledem k rozloze hry jich je tady neuvěřitelný počet a kromě těch zásadních, příběhových, potkáte i celou řadu bossů nepovinných, které by ale byla škoda minout. Každý střet s bossem je neuvěřitelným adrenalinovým zážitkem a nebojím se říct, že jsou ve hře jedni z nejlepších bossů, jaké kdy From Software stvořil. Samozřejmostí je neuvěřitelná obtížnost soubojů s nimi, ale to už k souls hrám zkrátka patří. Jen škoda, že minibossové se často opakují.
Elden Ring je primárně hrou pro jednoho hráče, ale podobně jako jiné hry od From Software obsahuje i multiplayer. A to buď formou coop hraní, nebo PvP. Do hry si tak můžete pozvat kamaráda, aby vám pomohl s bossem, případně můžete zkusit porazit jiného živého hráče. Ve hře jsou i tajemné arény, které jsou zatím nepřístupné a spekuluje se o jejich smyslu. Kdo ví, třeba nás čeká nějaké zajímavé rozšíření, dovedl bych si v nich představit něco na způsob gladiátorských zápasů.
Na konec recenze jsem si jako obvykle nechal technické zpracování. Začneme tím lepším a to je ozvučení a hudební doprovod, oboje na vysoké úrovni. Hlavně hudba mě kolikrát úplně přikovala k obrazovce, je skvěle navržená a plno soubojů s bossy má díky vlastní hudbě úplně jiný rozměr. Hru pohání interní engine studia From Software a to co jsem předpokládal již dlouho před vydáním se bohužel naplnilo. Opět to po technické stránce drhne a opět se hře nedaří ani vzdáleně přiblížit současným grafickým standardům. Nechápejte mě špatně, po estetické stránce je hra skvostem, ale pokud se na to podíváme čistě z technického hlediska, je to průměr.
Hra nabízí dva grafické režimy, oba s problémy. První nabízí rozlišení 4k a v podstatě nehratelných 30 snímků za vteřinu, druhý pak rozlišení nižší a snahu o 60 snímků za vteřinu. Ty ale hra není schopná udržet, velice často dochází k propadům a jsou místa, kde jsou tyto propady vyloženě dramatické. K tomu všemu hra vypadá spíš jak z minulé generace, ač jsou zde momenty, kdy se dokáže blýsknout. K tomu všemu si ještě připočtěte doskakující objekty, místy horší textury a špatně vyřešené kolize, díky kterým vás nepřítel dokáže zasáhnout i přes zeď. Tohle vše je obrovská škoda a vývojáři z From Software by s tímto měli začít urychleně něco dělat, jinak jim ujede vlak a ani dokonalá hratelnost pak nemusí hráčům stačit.
ZÁVĚREM
Nenechte se posledním odstavcem otrávit. Zaznít musel, jelikož úkolem recenzenta je zhodnotit hru ve všech aspektech a již není rok 2010, abychom nad technickou stránkou mohli přimhouřit oči. Elden Ring je ale jinak hrou, která si maximální hodnocení zaslouží, ačkoliv ho já kvůli pár nedostatkům neudělím. I tak pro mě osobně ale Elden Ring zůstane hrou, která se zapíše mezi to nejlepší, co jsem v životě mohl hrát a jsem si prakticky jistý, že již vím, jaká hra to u mě letos vyhraje.
9/10
Datum vydání: 25. února 2022 – Potřebné místo na disku: 48,9GB
Distributor ČR: CENEGA Czech
