ELEX II – Recenze

Herní svět je čím dál více v obležení velkých open-world akčních rpg a začíná to být cítit. Osobně mám pocit, že toho všeho začínám být přesycen. Občas bych rád návrat intenzivních příběhových her. Nyní jsem měl možnost se opět ponořit do dalšího epického super-dlouhého dobrodružství jménem ELEX II. Ačkoliv jsem skutečně po recenzi této hry netoužil a to z výše uvedeného důvodu, nakonec divoká karta přeci jen dopadla na mou hlavu a nyní po několika dnech ve světě Magalan mohu říci, že jsem za ní neskutečně rád. Doufám, že to nebude jen můj pocit, ale Piranha Bytes jsou zpět v plné síle a opět nám servírují velkolepé dobrodružství, kdy naše činy mají skutečně dopad na následující události.

Příběhová premisa sequelu hry ELEX je poměrně jednoduchá. Na planetu míří vetřelci a je nutné, aby se všechny frakce spojily proti tomuto nebezpečnému nepříteli. To by bylo v kostce, ale vše je pochopitelně daleko složitější. Přes počáteční velmi pomalé tempo jsem měl chvíli strach, že si mě hra nezíská a opravdu bylo třeba hře dát nějaké ty úvodní tři hodiny, během nichž se vše rozjíždí a udává směr. Ačkoliv jsem první díl ELEX hrál, tak se přiznám, že jsem jej nedohrál, ale jak jsem zjistil, tak to ani pro pochopení příběhu není třeba. Tvůrci mysleli i na možnost, že se do hry budou chtít pustit nový hráči a tak je zde spousta retrospektivních záběrů na události předchozího dílu, jenž nám vlastně i zdůvodní, proč k oné invazi vůbec došlo. K tomu nám pomáhá i mnoho dialogových možností a je pravdou, že nový kousek autorů Gothicu je pěkně upovídaný. K mému překvapení nebyly dialogy nijak nudné a vždy sebou nesli nějaký ten zajímavý příběh, ale třeba i emoci, či tajemství. 

Znáte to. Mnoho vývojářů vám tvrdí, že vaše činy budou skutečně ovlivňovat svět kolem vás a chování místních NPC. Sliboval to třeba i nedávno recenzovaný druhý Dying Light a nakonec to nemělo takový rozměr, jak bych očekával. ELEX II nás ale skutečně staví před řadu důležitých rozhodnutí. Kdy jsem si schválně nějakou uloženou pozici prošel vícekrát, abych ony vlivy skutečně postřehl. No, byl jsem velmi mile překvapen tím, jak tento systém funguje, byť je v zásadě také založen na premise dobra a zla. Jenže tím, jak můžete během času dělat různá rozhodnutí, svět na to bude skutečně reagovat a může se tak stát, že se vám nepodaří uzavřít nějaké spojenectví. Můžete také vytvořit konflikt mezi různými frakcemi ve hře, ale jak je zřejmé z odstavce výše, cílem je vytvořit pevnou alianci vůči našim mimozemským nepřátelům.

Na rozdíl od všemožných dalších RPG, tak v ELEX II si nemůžete vytvořit vlastní postavu, což vlastně nevadí. Máte jasnou představu o tom, za koho hrajete a mnoho z vás bude znát i osobní příběh hrdiny hry, jelikož jím je opět Jax. Ačkoliv si Jax během prvního dílu prošel řádnou evolucí, tak bohužel v nečekejte, že budete z počátku mít nějaké ty speciální schopnosti, či lepší atributy. Jax nám trochu ztaťkovatěl, tedy se po událostech prvního dílu rozhodl usadit a založit rodinu. Jeho povaha ale stejně vyústila v to, že rodinu opustil a zůstal sám. Mimozemská invaze, ale může být ve smyslu rodinném pro Jaxe vykoupením a tedy svést jej opět dohromady s Cajou a jeho synem Dexem.

Touto menší vsuvkou o rodině jsem chtěl naznačit, že příběh se nezabývá pouze velkolepou záchranou světa, ale také osobnějšími tématy. Tato témata jsou mnohdy vystavěná jako vedlejší úkoly. Není tajemstvím, že ve většině her jsou vedlejší questy poměrně nezáživné a jsou zde dopočtu. Toho se tvůrci chtěli vyvarovat a vedlejší linky mají své příběhy a dokonce i velmi rozmanité náplně. Byť zde také narazíme na úkoly typu zabij toho a zabij tamtoho, ale otázkou je, jestli ho skutečně chceme zabít. Hra nám skutečně umožňuje se rozhodnout skrze svou vlastní vůli a snaží se nám vykreslit, že vše není jen černé a bílé, a že pravda nutně nemusí být jen na straně těch, s nimiž momentálně držíme basu, ale také tomu tak být může. Tento systém se mi velice zalíbil a ačkoliv bych rád znal všechny možné výsledky hry, tak vzhledem k jejímu rozsahu se spokojím s prvním dosaženým koncem. Mohu vás ujistit, že v ELEX II strávíte mnoho desítek hodin a věřte mi, že jen u hlavní dějové linky nezůstanete. Mnoho vedlejších úkolů je s ní silně spojeno, s čímž se pojí i samotné získávání spojenců.

Aliance je křehká věc a zvláště, když jsou její součástí i odvěcí nepřátelé. Není vůbec problém v tom, aby se vám spojenectví po několika hodinách hraní rozpadlo, jelikož na vaší základně, staré pevnosti Bastion, dojde k nějakým drobným sporům, či zjistíte, že váš oddaný bodyguard je ve skutečnosti zrádce. Jak s ním naložit? Opět složitá otázka a jen na vás bude, co nakonec uděláte. Také je třeba si dávat pozor na to, aby vaši spojenci nezemřeli, pokud se tak stane, jsou mrtví nadobro, což bude mít dopad i na další vývoj děje. Osobně se mi to stalo a musel jsem se rozhodnout, zda si nahraji starší save a změním osud oné postavy. Nakonec jsem tak učinil, jelikož jsem k ní získal jisté pouto. Jsem totiž rád, že řada postav skutečně vyzařuje nějakou osobnost. K některým si hned najdete cestu, další vám budou k nelibosti. 

Studio Piranha Bytes mi po směru vyprávění a ucelení příběhu ukázalo, že stále má co nabídnout, navzdory několika přešlapům z minulosti. Je pravdou, že první ELEX byl takovou předzvěstí a podobně jako u série Gothic, i zde to vypadá, že je druhý díl tím nejlepším. První ELEX měl jednu zásadní nevýhodu, tedy byl velmi obtížný a nic neodpouštěl, zejména souboje mi dělali skutečně velký problém. Druhý díl ale nabízí poměrně široké spektrum obtížností a pokud si chcete jednoduše vychutnat příběh, tak je tu pro vás taková obtížnost. Já jel střední cestou a jde skutečně o skvělý balanc mezi vyprávěním a výzvou, kterou hra představuje. 

Už jsem mluvil o tom, že Jax není v druhém dílu super vojákem a v podstatě všemu se musí učit znovu. Levlování jde poměrně pomalu a pozvolna, přičemž je třeba si říci, na jaký typ zbraní a schopností se chcete profilovat a podle toho rozdělovat jednotlivé zkušenostní body a sklil pointy. Hra nabízí pět základních atributů a pokud jde o boj, tak si vystačíte s třemi prvními – tedy silou, kontrolou a obratností. Tyto tři atributy jsou důležité pro používání zbraní. Zbylé dva atributy pak slouží buďto pro vědecké účely, či přesvědčování. Já jsem dva spodní atributy téměř ignoroval, nastavil jsem si je jen tak, jak bylo nutné pro základní crafting, jinak jsem pro zisk lepšího vybavení využil průzkumu prostředí a plnění jednotlivých úkolů.

Atributy je poměrně jednoduché rozdělovat, když víte, co je vaším cílem. Se Skillpointy je to horší. K učení se různým schopnostem a dovednostem je třeba nejen disponovat oněmi skillpointy, ale mít i určitou úroveň atributů, dostatek Elexitu, tedy místní měny a vědět, kdo vás danou schopnost naučí. Prvním skillům jsem se naučil až za poměrně dlouhou dobu. Něž jsem narazil na NPC, které jsou schopné mě dané skilly učit. Tento přístup k vylepšování postavy je velice svěží a vlastně i logický, i když velmi zdlouhavý a chápu, že na něj hráči mohou nadávat. I já jsem zprvu nadával. Dostával jsem totiž poměrně solidního čouda a kolikrát jsem z bojů musel utéct. Životy jsou pevně dané a jejich úroveň se nijak automaticky neobnovuje, k obnovení zdraví je třeba spánku, jídla, pití, či léčivých bylin nebo lektvarů. Nic zde automaticky nefunguje. Jde v mnoha ohledech o hru ze staré školy a i to je svěžím vánkem ve světě, kdy hráči všechno dostávají jak na stříbrném podnosu.

Na své pouti Magalanem jsem narazil na spoustu nepřátel, na některé budete stačit už od začátku a před jinými budete s brekem utíkat. Svět nijak není rozdělen na to, kde můžete koho potkat a je třeba se mít na pozoru nad většími monstry alespoň během první desítky hodin, ale i dále během hry. Kolikrát vás sundají na jednu dobrou. Není tedy od věci tvořit společníky, kteří budou součástí vaší družiny a budou tak v bojích více, než-li, nápomocni. 

Soubojový systém jako takový je v dnešní době již tak nějak standardem, ale v zásadě jde o to samé, co před lety přinesl Gothic, jen modernizované a vylepšené. Dalo by se říci, že jde o souls-like systém a vlastně byste nebyly daleko od pravdy. Vedle nějakých těch schopností, kterým se můžete naučit, si vystačíte s triggery a bumpery a tlačítkem pro úskok. To vše pak jde kombinovat a díky skillům váš bojový styl zdokonalovat. Rozhodně pak hraje roli, jak silnou zbraň držíte ve svých rukou, či jakou zbraní na nepřítele míříte. Vedle klasických zbraní na blízko ve hře nechybí ani ty na dálku a to od luků až po fúzní pušky. ELEX II, stejně jako jednička, mísí prvky scifi a fantasy, takže tu máme jistou formu magie, ale i pokročilou technologii. Tyto dva elementy jsou velmi dobře namixovány. 

Střety s nepřáteli mi vždy poskytly solidní výzvu, zvláště, když vás nepřítel přečíslí a to byť jen o jednoho bojovníka. Kolikrát je pak nutné ony soupeře oddělit a ideálně jít do střetu 1v1, když to prostředí umožní. Mile mě ale překvapilo, že na místech, kdy jste nějakou tu potvoru jednou porazili, už napořád zůstane její mrtvola. Nepřátelé se tak z ničeho nic nespawnují znovu a tedy pokud jste nějakou oblast vyčistili, tak se na ní nepřátelé už nenachází. Pokud se tedy nějaká frakce vysloveně nerozhodne, že ji neobsadí a mnohdy jste vy tím podnětem. Zde mě tvůrci skutečně překvapili.

Jelikož s vodovodní trubkou se ve hře daleko nedostanete, tak je na místě sbírat zbraně po podlých nepřátelích. Ty jsou mnohdy v katastrofálním stavu, ale pokud si seženete třeba takové tři kousky dané zbraně, pak z nich můžete udělat jednu v podstatně lepším stavu a s vyšším damage. K vylepšování, ale třeba i craftingu zbraní, nebo vybavení je třeba využívat craftovacích stolů, či využít různých NPC. Zmíněné ponky najdete v hojném počtu zejména na vaší základně Bastion. Tuto pevnost jako takovou budete během hry také vylepšovat, aby byla obrany schopná a skutečně pro frakce představovala jistý bod jistoty a bezpečí. K tomu jsou ale třeba shardy. Ty získáváte plněním úkolů a to zejména. Stejně tak zkušenostní body získáte vždy ve větším množství za splněné úkoly. Pouhým zabíjením nepřátel byste daleko nedošli a hlavně byste ani kolikrát neměli potřebné vybavení a sklil, abyste touto cestou vůbec mohli jít. Vše tu má svůj smysl a vývojáři nad herními mechanikami zdá se náležitě přemýšleli.

Byl jsem velmi ohromen světem Magalan a jeho rozmanitostí, která je skutečně velkolepá. Najdeme zde pustinu, i hluboké lesy, ruiny starého světa, či hory. Pohybem díky dostupnému jet-pecku nejste nijak omezení a pokud si jej dostatečně vylepšíte, můžete doslova létat. Já jsem byl z některých scenérií světa skutečně ohromen. Svět se skutečně náležitě povedl a tvůrci si vyhráli i s monstry, jenž během své pouti potkáte. Je jen škoda, že tvůrci nedokázali stejnou péči poskytnout i jednotlivým postavám. Ty sice v rámci standardů Piranha Bytes svou kvalitou značně pokročily, ale pořád nalezneme spoustu her, které mají zejména obličeje a mimiku na úplně jiné úrovni. Jde o velmi zřetelný nepoměr vedle velmi nádherně zpracovaného prostředí, jehož průzkum jsem si skutečně vychutnával, byť jsem ocenil i síť teleportů pro fast-travel.

ELEX II mě ohromil mnoha aspekty, světem nevyjímaje, a proto mě mrzí, že vývojáři nedokázali vše dostatečně odladit a vybalancovat. Je pravdou, že během mého recenzování do hry nezavítal úvodní update, který jistě přijde, ale v aktuální formě to není prostě ono. Ačkoliv hra může běžet až na 60 snímků za sekundu, tak snímkování tuto hranici jistě nedrží. Tím neříkám, že by framerate výrazně padal. Ale obraz se na mnoha místech nelichotivě škubal a to navzdory tomu, že framerate nepadal. Jde jistě o nějakou chybu v synchronizaci obrazu, kterou jak pevně doufám, vývojáři velmi rychle opraví. O rozlišení není pochyb. Hra je ostrá a plná detailů, zejména prostředí. Je fakt, že nějaké ty detaily se postupně dočítají a někdy i vám před nosem, ale jinak bych řekl, že si není vysloveně na nic zásadního stěžovat. Vyjma výše zmíněných neduhů.

---

ZÁVĚREM

ELEX II je citelně lepší hrou, než-li původní díl. Vývojáři vytvořili nejen spoustu zajímavých postav, ale také velmi zajímavý příběh, který navíc dokáže velmi dobře pracovat s vedlejšími linkami, jenž nejsou, tak říkajíc, na jedno brdo. Škoda jen některých zastaralejších animací, horší mimiky obličejů a dalších drobných technických chyb. Celkově vzato bych rád řekl, že Piranha Bytes jsou zpět a pokud vydržíte několik úvodních hodin ve velmi pomalém tempu, tak věřím, že hra samotná vám to dokáže a výsledná známka dole je věru zasloužená, byť mohla být i vyšší. Máte-li rádi kvalitní scifi RPG, tak zde byste neměli šlápnout vedle.

8/10

Datum vydání:  1. března 2022 – Potřebné místo na disku: 38GB
Distributor ČR: COMGAD s.r.o.