NBA 2K23 – Recenze
20 září, 2022I přesto, že basket nepatří mezi mé oblíbené sporty, sepisuji právě recenzi na basketbalovou hru. Můžete si říct, že je to zvláštní a máte pravdu. Opravdu to zvláštní je, ale proč této hře a vlastně i basketbalu jako sportu nedat šanci?
Celá basketbalová série od vývojářů 2K je známá svou propracovanou kariérou pro jednoho hráče – MyCareer. Na první pohled bych ji přirovnal k The Journey, která se objevila ve Fife 17, 18 a 19 a provedla nás kariérou Alexe Huntera. To jsem se ale strašně spletl. Kariéra hráče od 2K je v tomto ročníku mnohem více propracovaná než The Journey od EA a je to logické. Hry dělí 3-5 let. The Journey ale určitě nenabízela tak velkou volnost jakou najdeme u této basketbalové hry. Nejen že zde najdete hlavní linku příběhu, ale najdete zde doplňkové aktivity, jako je návštěva obchodu s oblečením nebo posilovny. Máte zde také možnost volného pohybu po městě, kde můžete najít a splnit vedlejší úkoly. Za vedlejší úkoly obdržíte odpovídající odměny na vylepšení svého hráče, ať už kosmetické nebo v podobě atributů.
Musím se přiznat, a je to celkem logické, že NBA 2K23 je první v této sérii, kterou jsem si měl možnost zahrát. Proto jsem věděl, že ze začátku to budu mít těžké. A těžké to opravdu bylo. I na nejjednodušší obtížnost jsem první zápasy prohrál, to mě ale neodradilo a já tak bojoval dál. Po pár zápasech jsem se sžil s ovládáním a konečně vyhrál první zápas. Myslím si proto, že by nebylo na škodu udělat hru ještě trochu přístupnější začátečníkům. Hned poté jsem si sehnal zkušenějšího spoluhráče, připojil druhý ovladač a blíže jsem se podíval, jak bude hra fungovat ve dvou. Vše fungovalo tak jak jsem očekával – skvěle. Až na jednu maličkost, která nám oběma dost komplikovala společnou snahu zvítězit. Touto maličkostí bylo barevné rozlišení obou hráčů. Tak nějak jsem očekával, že jako ve sportovních hrách od EA dostane jeden hráč barvu červenou a druhý modrou. Když se ale na obrazovce objevila jen barva červená, zprvu jsem si myslel, že máme připojený jen jeden ovladač. Bohužel ovladače byly připojeny oba. Po chvilce v nastavení jsme barvu změnili a vše bylo v pořádku. Nechápu ale, proč se barva nezmění hned po připojení druhého ovladače a nechá tak hráče tápat.
Jestli zde bylo něco, co mě překvapilo ještě před zapnutím hry, tak je to velikost. Hra má bezmála 150 GB, a to je opravdu mnoho. Na druhou stranu, čím více času jsem ve hře strávil, tím více si uvědomuji, co vše ve hře najdete. Velikosti odpovídá i grafika. Věděl jsem, že na tom bude hra graficky dobře, navíc na nové generaci konzolí, kde jsem měl možnost si hru zahrát. Dobré je ale velmi slabé slovo. Grafika mě naprosto uchvátila, vývojáři se věnovali i takovým detailům jako jsou kapky potu na tělech hráčů nebo žílám na hlavě či rukou jednotlivých hráčů. Tváře hráčů, jejich vlasy a vousy jsou také na velmi detailní. A nejednou jsem měl pocit, že se dívám v televizi na skutečný basket. Jen jsem měl možnost ho ovládat. Nádherné jsou i animace, na které narazíte mezi jednotlivými čtvrtinami nebo animace, když si jeden z týmu vezme Time-out. Dát koš je rozhodně skvělý pocit, když se vám to navíc povede perfektně načasovat, například když házíte trojku, změní se dramaticky kamera a ze získání bodů máte ještě lepší pocit.
Ve hře najdete několik módů. Jedním z nich je Quick Play, kde máte možnost zahrát si rychlý zápas mezi jednotlivými mužstvy NBA, ať už se současnými nebo s all-time týmy. Máme šanci si vyzkoušet, jak by si asi vedl tým, kde je Stephen Curry proti all-time týmu, kde hráli basketbalové legendy jako je LeBron James nebo Michael Jordan, po kterém je dokonce pojmenovaná jedna z edic hry. Když už jsem nakousl Michaela Jordana, chtěl bych zmínit herní mód, který nese název právě po tomto hráči. V Michael Jordan Challange si zahrajete zpětně 15 velkých momentů v kariéře tohoto slavného hráče. Například v první výzvě máte možnost s velmi mladým Jordanem pomoct svému týmu k výhře v univerzitním poháru NCAA v roce 1982. V další výzvě se přesunete do roku 1984, kde Michael Jordan vede svůj národní tým proti NBA All-Stars teamu. Za jednotlivé výzvy obdržíte 1 až 3 hvězdy. Tyto hvězdy odráží Jordanův výkon v konkrétním zápase. Odměnou za splnění všech výzev na nejvyšší hodnocení je vylepšení do online režimů MyPlayer a MyTeam.
Co se mi na tomto herním režimu líbilo je, jak si vývojáři pohráli s grafikou. Hra se rozmaže a zápas tak dostane onen požadovaný nádech minulosti, který vám pomůže lépe se přenést do minulosti a prožít znovu velké momenty Jordanovy kariéry. Pokud by vám, ale úprava grafiky vadila nebo si jen chcete prohlédnout mladého Jordana v plné kráse, máte možnost tento filtr Éry, jak jej nazvali sami vývojáři, vypnout. Jednotlivé výzvy jsou navíc uvedeny krátkým videem s komentářem o zápase, Jordanově výkonu a době, ve které se zápas odehrával. I tato, dalo by se říct, maličkost, je zpracována na jedničku a dopomůže k plnému vžití se do zápasu, navíc máte možnost se i něco zajímavého dozvědět.
Další z režimů je MyTeam. Zde se opět nevyvaruji srovnání s Fifou a jejich online režimem Ultimate team. Pomocí kartiček skládáte svůj tým a snažíte se porážet ostatní hráče. Kartičky získáváte jako odměny za výzvy nebo si je můžete koupit v obchodě za herní měnu. Tu lze získat za jednotlivé výzvy, hraní zápasů nebo si ji můžete jednoduše koupit za reálné peníze. Jak už je ale běžné u online režimů, i zde naleznete spoustu mikrotransakcí. Pokud totiž chcete soupeřit s ostatními hráči o velké odměny bez mikrotransakcí, budete to mít opravdu těžké. V režimu MyTeam naleznete režimy: Domination, Clutch Time a Triple Threat. Všechny tyto režimy si můžete zahrát sami proti umělé inteligenci nebo proti ostatním hráčům. První režim – Domination – je takovou klasikou a je dost podobný režimu QuickPlay. Hrajete proti jednotlivým současným týmům NBA a podle obtížnosti obdržíte hvězdy, za které dostanete další odměnu. Dalším režimem je Clutch Time, zde jde o klasický režim 5 na 5, jen s malou změnou. Touto změnou je pouze 14 sekund na útok, což hru dělá mnohem atraktivnější a přímočařejší. Osobně se mi tento režim líbil nejvíce. Nemusí se to zdát, ale díky zkrácenému času na útok dostává hra úplně jiný spád. V režimu Triple Threat se proti sobě postaví hráči v počtu 3 na 3 a vyhrává ten kdo první dosáhne 20 bodů.
Pokud jste někdy snili o kariéře špičkového basketbalisty nebo máte jen rádi kariéru jednoho hráče, právě pro vás je zde režim MyPlayer. Vytvoříte si svého basketbalistu pomocí detailního editoru a pokusíte se proslavit v NBA. Vedle detailního editoru máte možnost si naskenovat tvář a nechat program přetvořit vaši tvář do digitální podoby. Tuto možnost jsem samozřejmě vyzkoušel. Stáhnete si aplikaci do mobilu a poté svůj obličej nafotíte z různých stran. V aplikaci je i možnost, aby vás nafotil někdo jiný. Žádný rozdíl ve výsledku jsem ale nezaznamenal. Po nahrání dat chvilku trvá, než program vaše fotky převede do editoru. Během pár minut je ale hotovo. Očekával jsem, že výsledek bude lepší. Jak to tedy dopadlo? Od této funkce jsem čekal více. Neobjeví se sice vaše přesná kopie, ale pro někoho, kdo chce hrát sám za sebe a nechce strávit spoustu času v editoru postavy je tato možnost dobrou volbou. Navíc máte možnost po naskenování programem vytvořenou postavu upravit k obrazu svému. Ani tento režim se nevyhnul mikrotransakcím, což je obrovská škoda. Pokud totiž budete chtít svému hráči vylepšit atributy nebo jen koupit kosmetické doplňky, bude to stát nějakou tu korunu z vaší herní peněženky. Navíc herní měna je stejná pro oba herní režimy, soupeřit tudíž s nejlepšími v obou těchto režimech je nemožné.
Hrajete za mladého basketbalistu, který je draftován do týmu podle vlastního výběru. Vyberete si výšku, váhu, ale i pozici kde budete hrát. Fanoušci vás ale nepřijali úplně nejlépe, jelikož chtěli Shepa, velkou univerzitní hvězdu, který je vašim rivalem. Všichni vás nenávidí a na vás je přesvědčit svými výkony na hřišti, ale i vystupováním mimo hřiště, že právě vy jste ten správný člen týmu.
V režimu MyEra máte hned ze začátku šanci vybrat si jednu ze čtyř dostupných ér. První možností je The Magic vs Bird Era. Vyzkoušíte si basketball v 80. letech v době soupeření Magica Johnsona a Larryho Birda. I zde narážíme na Michaela Jordana, který je v 80. letech draftován do NBA. Po tomto hráči je vedle režimu výzev a edice hry pojmenována i další éra. V Jordanově éře si vyzkoušíte basketball v letech 90. Vyzkoušel jsem si pár zápasů v této éře a i zde, stejně jako v Michael Jordan Challenge, naleznete filtr. Zde jsem ale nenašel možnost filtr vypnout. Éra, ke které se dostáváme právě, je pojmenovaná po dalším velkém hráči. Nese název The Kobe Era a máte možnost proti sobě postavit týmy na počátku nového tisíciletí. Poslední érou je éra moderní. Zde začínáte v předsezónním turnaji v roce 2022 a můžete si zde poskládat nejlepší tým dnešní doby. V tomto herním režimu máte možnost zahrát si celou sezónu za tým v jakékoliv z výše zmíněných ér. Nemusíte se ale bát, pokud máte oblíbených více týmů, či si jen chcete zkusit zahrát každý zápas za jiný tým, není problém. I toto totiž v tomto režimu najdete. Máte možnost si upravit spoustu věcí od pravidel až po nastavení financí.
ZÁVĚREM
I když jsem k této hře zprvu přistupoval skepticky a moc jsem nevěděl co od ní mám čekat, jsem po týdnu recenzování příjemně překvapen. NBA 2K23 je graficky na velmi vysoké úrovni a naleznete zde spoustu režimů, které vás na dlouhou dobu zabaví. Od online režimů MyPlayer a MyTeam vás mohou odradit mikrotransakce, které shledávám největší vadou, na jinak povedené hry. Velmi se mi líbil režim Michael Jordan Challenge, kde jsem si mohl vyzkoušet, jak šílené bylo v některých zápasech to, co se legendárnímu Air Jordanovi povedlo. Režimů je ve hře opravdu mnoho a vyžití ve hře tak naleznou nejen fanoušci basketbalu, ale i všichni příznivci sportu. Má cenu si hru pořídit? Fanoušci basketbalu si tuto hru pravděpodobně časem koupí, ale co my ostatní? Rozhodně bych se nebál dát hře šanci a pro jednou vyzkoušet něco jiného než střílečky.
7/10
Datum vydání: 9. září 2022 – požadované místo na dusku: 150GB
Distributor ČR: CENEGA Czech
