Pokémon Violet – Recenze
28 listopadu, 2022Kapesní příšerky alias Pocket Monsters jsou celosvětovým fenoménem po více než dvě dekády a to prakticky od dob, kdy svět spatřilo první anime v roce 1997. Na jeho základě se vystavěla obrovská fanouškovská základna po celém světě a Pokémoni se rozšířili z anime také na pole karetních her, kdy z kartiček se stala doslova sběratelská záležitost nedozírných hodnot. Já osobně jsem vyrůstal na původním seriálu a Pokémoni z prvních sérií jsou mi tak zcela nejblíže. Nicméně tato frančíza se postupem let vyvinula a s ní i velmi populární videohry, jejichž počet nespočítám.
S herní sérií od Pokémon Company nemám mnoho zkušeností. Osobně jsem do ní zabředl relativně nedávno a to s hrou Pokémon Alpha Sapphire, která vyšla v roce 2014 na tehdy velmi populární handheld Nintendo 3DS. Tehdy jsem byl mile překvapen tím, jak moc mě hra zaujala a bavila navzdory tomu, že běžela na poměrně slabém hardwaru. Nyní jsem měl možnost se po letech k Pokémonům opět vrátit a to s hrou Pokémon Violet, která si to nedávno zamířila na Nintendo Switch. Tato hra má ještě své dvojče a to Pokémon Scarlet, ale v zásadě jde o totožné hry, které se liší jen v několika málo detailech.
Jak vidíte, tak mé zkušenosti se sérií dělí osm let, což je skutečně dlouhá doba a z tohoto pohledu musím říci, že série udělala obrovský krok kupředu. A zatímco ze všech stran slýchám, že už aktuální hardware konzole Nintenda Switch nestačí, tak já jsem měl ke hře opačný přístup, jelikož jsem vlastně s vývojem série ruku v ruce nešel. Je ale pravdou, že technicky je cítit, že konzole naráží na své limity. Rozlišení se nehne ze 720p a to ani v docku, vyhlazování hran chybí, což je znatelné zejména když se pohybujete v místním velkoměstě, v níž se nachází jedna z nejprestižnějších Pokémonních škol. Také jsem pociťoval, že framerate sem tam propadne. Ano, Switch už své léta má, zejména pak ten můj, který je z první série, ale myslím, že i tak se s tím konzole pere se ctí.
Pokémon Violet nás vezme do regionu známého jako Paldea, kde se chopíme role jednoho ze začínajících studentů místní akademie známé jako Uva. Co jsem zjišťoval, tak ve verzi Scarlet škola nese jiný název, zbytek hry by měl být ale totožný. Rozdíly jsou ještě v jistém pokémonovi, ale o tom až později. My se do akademie zapojujeme ve chvíli, když začíná velkolepá událost Treasure Hunt, jenž je vlastně pilířem dění ve hře, které se ale samo o sobě dělí na tři základní příběhové linky – Victory Road, Path of Legends a Starfall Street. Každá linka se zaměřuje na trochu jiný směr trenéra pokémonů.
Victory Road je klasickou cestou za rankem šampiona mezi trenéry pokémonů. V podstatě jde o cestu, kterou v původním seriálu šel hlavní hrdina Ash. K ranku šampiona je třeba porazit šampiony na osmy místních stadionech regionu Paldea. To mimochodem není jednoduchý úkol a jde v podstatě o takovou alternativu na boss fighty. Rozhodně je cítit rozdíl mezi soubojem s šampionem a ostatními trenéry, které napříč regionem potkáme a s nimiž se můžeme utkat. Jakmile porazíme všem osm šampionů, můžeme se utkat s tím největším z nich, jímž je Geeta, a nahrát jej tak na jeho postu.
Zde se musím pozastavit nad postavou Nemony. S touto dívkou a jednou z šampionek se budeme střetávat poměrně často a v mnoha ohledech je i naší mentorkou. Rád bych řekl, že jde o charismatické děvče, ono v podstatě i jde, ale má to celé jednu zásadní a letitou vadu na kráse. Stejně jako předchozí pokémonní hry, ani tato není dabovaná a je třeba všechny rozhovory číst. To je zatracená škoda, jelikož tento titul by neměl patřit mezi ty, na kterých se šetří. Navíc by se měli tvůrci zamyslet nad tím, že už nedělají titul pro 3DS, ale pro defacto velkou konzoli.
S absencí dabingu se pak vlastně pojí další neduh a tím je absolutně zdlouhavý a pomalý začátek celé hry. Minimálně dvě hodiny se budete prokousávat základními mechanikami hry a vést jeden rozhovor za druhým. Začátek je na můj vkus až nudný. Jakmile jej ale zkousnete otevírá se před vámi poměrně velký otevřený svět se spoustou různorodých lokací, které je radost prozkoumávat. On ten průzkum sám o sobě má velký význam, jelikož tak můžete narazit na celou řadu zajímavých pokémonů, které můžete chytit a následně s nimi bojovat. Souboje s divokými pokémony navíc, stejně jako souboje s trenéry, zvyšují úroveň vašich pokémonů, jenž se následně mohou učit novým schopnostem, či se vyvinout na další evoluční stupeň. Maximum jsou tři. Jak už ale všichni fanoušci pokémonů vědí.
Když jsem u těch soubojů s pokémony, tak navážu na druhou příběhovou linku tedy Path of Legends. V ní musíme porazit 5 pokémonních titánů. Tady není o čem, to jsou prostě klasické boss fighty. Jelikož tyto souboje jsou skutečně náročné. Pokémonní titáni zde mají speciální místo a s jedním se vlastně střetneme hned na počátku. Jde o pokémona Miraidona, jemuž vlastně pomůžeme a ten se k nám následně přidá. Přičemž má celou řadu zajímavých funkcí, pokud jde o hru. Ve verzi Scarlet jde pak o pokémona Koraidona. Jiný vzhled, stejné funkce.
Proč v souvislosti s těmito dvěma pokémony mluvím o funkcích. Oni tak trochu fungují jako roboti. Mají několik forem, kdy jedna z nich vám dokonce bude usnadňovat cestování po herní mapě, či lépe řečeno urychlí. Vlastně si jej můžete představit jako takového koně. Každopádně zmínění pokémoni hrají důležitou roli v příběhu a osobně myslím, že tato linka je ze všech tří nejzajímavější. Finále je skutečně povedené, byť v zásadě nijak nevybočuje z toho, čím příběhy v rámci pokémonního univerza jsou. Je ale pravdou, že jde o něco, co tak nějak očekáváme a chceme. Jak jsem ale jednou zmínil, dabing by to neskutečně pozvedl. Skrz něj lze totiž cítit emoce. Což skrze text prostě nejde a nepomůže tomu ani snaha postav o nějakou mimiku.
Poslední linkou je zmíněné Starfall Street. V ní se musíme postarat o skupinku, která si říká Team Star a i když nejde o oblíbené rakeťáky, jde o skupinu studentů, kteří šikanují místní studenty a dosti překračují pravidla. Naším úkolem je se do této skupiny infiltrovat a následně porazit lídry pěti různých skupin této “kriminální” organizace. Tento úkol je nám zadán tajemnou Cassiopeiou, jejíž background story je poměrně zajímavé a určitě stojí za odhalení. Dále bych tuto zápletku nerozváděl, jelikož je jasné. Ostatně sabotáž této skupiny je i v prospěšná pro samotnou akademii, takže vám během plnění tohoto úkolu pomáhá i místní ředitel.
Nový Pokémon Violet nám nabízí skutečně rozsáhlý otevřený svět, kde se můžeme pohybovat prakticky bez omezení. Je celý k dispozici téměř od začátku, byť přístup do některých míst je vázán na určitou část v daných příběhových linkách. Souboje ale na druhou stranu probíhají v rámci tahů. To se nezměnilo prakticky od dob, co tuto sérii znám. Za ta léta se zlepšila snad jen vizuální stránka, byť zde můžeme v soubojích využívat nejen pokémonní schopnosti a předměty, ale můžeme i speciálním orbem je řádně posílit, což může změnit průběh celého souboje. Určitě se mi líbí, že je třeba během soubojů volit správného pokémona, jelikož stále platí, že na oheň platí voda, na oheň na trávu, a tak podobně.
Docela mě mrzí, že v tomto směru série stagnuje, jelikož už víme, že fungují souboje s pokémony i v reálném čase a to v rámci hry Pokkén Tournament. Osobně bych se v této hře lehce inspiroval, jelikož si myslím, že by to soubojový systém osvěžilo. Jinak oceňuji, že je možnost vyvolat primárního pokémona z pokéballu a on tak může sbírat třeba okolní předměty a že jich na mapě není málo, takže se to hodí.
Vizuální stránku už jsem nakousl a je pravdou, že technické limity konzole jsou na hře vidět. Zejména na rozlišení. Jinak si myslím, že esteticky vypadá nejnovější přírůstek do rodiny herních Pokémonů velmi obstojně a já si tuto výpravu užíval. Zejména samotné kapesní příšerky jsou zpracovány velmi pěkně a jsem rád, že se zde neobjevují pouze pokémoni z poslední generace, ale i z té prapůvodní, které jsem chytal nejraději, když jsem na ně narazil. Nic proti současníkům, ale nějak se mi ty původní zdají propracovanější.
Nakonec jen dodám, že ve hře máme možnost si přizpůsobit naší postavičku a koupit si tak různé části našeho oděvu. Lehce si lze přizpůsobit i vzhled postavy a to na samotném začátku, ale nejde o žádný komplexní editor. V Pokémonních centrech pak na cestách můžete regenerovat vaše pokémony, ale třeba získat nějaký ten tip na cestu. Kromě toho se zde můžete nechat naučit své pokémony i nějaké ty schopnosti navíc. Jen je třeba mít na paměti, že jejich znalosti schopností jsou omezené a když narazíte na limit, musíte se novou schopnost naučit na úkor nějaké jiné, kterou váš pokémon zapomene.
ZÁVĚREM
Jsem velmi rád, že jsem se po těch letech mohl opět ponořit do světa Pokémonů. Nejnovější počin Pokémon Scarlet/Violet jsou skvěle zpracovaným titulem této série. Nabízí tři příběhové zápletky, endgame a spoustu pokémonů k poznání. Na druhou stranu tvůrci málo inovují a hra také začíná narážet na technické limity konzole Nintendo Switch. Pro fanoušky kapesních příšerek mám ale jednu zprávu. Jestli je milujete, tak není nad čím váhat. Pokémon Violet a Pokémon Scarlet vás nezklamou.
8/10
Datum vydání: 18. listopadu 2022 – Potřebné místo: 7GB
Distributor ČR: Conquest Entertainment/Nintendo Česká Republika – Česká lokalizace: NE
