Second Extinction – Recenze
2 května, 2021Asi se mezi vámi nenajde nikdo, kdo by neviděl legendární film Stevena Spielberga Jurský Park, nebo alespoň český film Cesta do pravěku. Oba tyto filmy spojuje jedno, touha moci vidět ony monumentální dinosaury chodit po povrchu naší planety a to z masa a kostí. Motiv dinosaurů se dostal také do několika herních titulů, přičemž tím nejlegendárnějším je bezesporu Turok. Na odkaz této hry se nyní svým dílem snaží navázat i vývojáři ze studia Systemic Reaction s hrou Second Extinction. Avšak vývojáři to vzali za trochu jiný konec. Dinosauři zde vůbec nejsou vyobrazeni jako tvorové, které byste toužili vidět živé, ale přesně naopak.
Second Extinction si nehraje na to, že by zde nějak zásadně záleželo na příběhu. Ano, příběhové pozadí tu je a lore také, ostatně je nám dávkován skrze různé mise v rámci kampaně, či v jejich popisech. Co tedy vlastně musíme o světě hry vlastně vědět? Je nemilosrdný a ovládaný dinosaury, kteří se vzali odněkud a lidi na planetě prakticky vyhubili. Zbytky lidstva se uchýlili do hlubin vesmíru, konkrétně na orbitu Země. Nyní se lidé mobilizují ve snaze získat Modrou planetu opět do svého područí. Což není vůbec lehký úkol. Nepřítel nezná slitovaní, je početní převahy a má neustále hlad.
Vlastně nelze říci, že jsou zde dinosauři dinosaury. Ostatně mají mnohdy dost specifické schopnosti a mutace, které odpovídají genetickým experimentům, ale ve své podstatě jde o invazivní druh. Druhohorní ještěry mám rád, miluji Jurský Park a jeho pokračování, ale myšlenka, s kterou vývojáři přišli, mi přijde skutečně nápaditá, jen si naneštěstí myslím, že nebude dostatečně využita a to už zejména kvůli samotné povaze hry, která si na onom příběhu moc nezakládá, byť by v jistých ohledech mohla.
Second Extinction klade velký důraz na kooperativní a dosti frenetickou akci. Na vyprávění zde zkrátka není moc prostoru. První minuty ve hře ve mě evokovaly pocity, že hraji jen další variaci na režim horda s tím, že je třeba během hry plnit i nějaké ty úkoly, jinak se nepřátelé sypou ze všech směrů. Nakonec tomu tak úplně není. Ano. Je pravdou, že kulkami budete krmit skutečně spousty zmutovaných dinosaurů a občas je okořeníte granátem, ale hře bych výše uvedenou definicí značně křivdil. Tento titul je jasným příkladem toho, že se nemá hned dát na první dojem.
Ve hře jsou momentálně k dispozici tři herní režimy. Hra je sice klasickou střílečkou, ale nikdy není na škodu trochu potrénovat v trénikovém režimu. Zvláště, když máme k dispozici hned několik postav s unikátními schopnostmi a vybavením. Já jsem si nakonec oblíbil kombinaci rotačního kulometu a SMG. Nyní už k těm důležitějším částem hry, tedy Kampani a Free Roam. Abych to zkrátil, tak Free Roam nám nabízí volný pohyb po celé mapě bez nutnosti plnit konkrétní mise. Vše se odehrává v prostředích definovaných kampaní. Free Roam je ideální pro sběr surovin důležitých pro výzkum a následné vylepšování zbraní. Také se zde snadno plní vedlejší aktivity, ale ty není od věci plnit i během hraní kampaně.
Kampaň se zatím skládá z jediné oblasti zvané Tundra, která v sobě ukrývá sedm misí s různou náplní. Jednou je třeba najít havarovaný carrier a zachránit jeho posádku, jindy je třeba zachránit vzorky z výzkumu, a někdy zase vyhodit do vzduchu jedno z hlavních hnízd oněch zmutovaných potvor. Mě osobně utkvěl v hlavě lov Tyranosauřích vajec. Zdánlivě prázdné hnízdo se po první krádeži změnilo v arénu s boss fightem. T-Rex zde patří k těm nejobávanějším nepřátelům a skolit jej není žádný med. Osobně doufám, že nový obsah nám nabídne další prostředí a další napínavé úkoly.
Xboxová novinka si zakládá na kooperaci až tří hráčů, ale to neznamená, že by celou hru nešlo projít sólo. Jen mějte na paměti, že to může být občas frustrující a také je pravdou, že výsledek na konci mise nemusí být zcela uspokojivý. Kampaň v daném prostředí nabízí žijící ekosystém, který se vašimi činy mění. Jedním z vašich hlavních cílů je totiž potlačit hrozbu. Čím více dinosaurů zlikvidujete, tím je větší šance, že snížíte promoření v dané oblasti. Vaše smrt ale může znamenat, že vliv v jednotlivých regionech naopak vzroste. Tato mechanika se mi skutečně líbí a stejně tak to, že se promítá i do režimu Free Roam.
Jakmile dosáhnete 5. úrovně, odemknou se vám různé druhy výzev. Najdeme zde jak denní, týdenní, tak i měsíční výzvy, jejichž obtížnost se dle toho stupňuje. Ty obtížnější, by se daly srovnat s klasickými misemi. V opačném případě jsou pak výzvy založené na zabití tolika a tolika dinos, tou a tou zbraní, a tak podobně. Však to znáte. Díky plnění těchto challenge je možné získat nějaké ty vzácnější materiály, či si odemknout nějaké to nové vybavení, či zbraně. Jde o tu samou písničku, kterou uslyšíte i dalších podobných hrách.
Já byl osobně nejvíce překvapen tím, kolik druhů zmutovaných dinosaurů jsem v tomto jediném prostředí měl možnost potkat. Každý je svým způsobem unikátní a hlavně každý disponuje jinou slabinou. Základní jednotky jsou zde vlastně raptoři, kteří se likvidují poměrně snadno. Ale takový Triceratops, či Ankylosaurus, to už je jiná. Vlastně druhý je zranitelný pouze na břiše, takže ve svých vyšších mutacích dokáže pořádně potrápit. Pak je tu samozřejmě onen T-Rex. Tím, ale nemohu výčet ukončit. Jen osobně neznám další druhy, jenž jsem měl možnost ve hře potkat.
Dinosauři se celkem snadno likvidují pomocí klasických střelných zbraní, ale proč to občas neokořenit nějakým tím granátem, minou, či Air Strikem. Já vždy rád lákám větší počet dinos do blízkosti nádrže s palivem. Asi chápete, že když takovou nádrž nakrmíte olovem, objeví se ohněm naplněný ohňostroj. Příprava pastí je obecně důležitou součástí hry, zvláště když víte, že bude třeba ubránit nějakou pozici. Já vám mohu prozradit to, že každá taková pozice se nachází v bodě Extrakce, po každé splněné misi. Většinou se na vás vrhnou jen raptoři a jim podobná sebranka, jindy je to ale horší. Vše závislé na tom, v jak zamořeném regionu se hodláte nechat carrierem vyzvednout.
Second Extinction nabízí několik zajímavých a originálních prvků, ale já si oblíbil jeho čirou hratelnost, tedy konkrétně gunplay, který je nesmírně návykový a likvidace našich dinosauřích cílů přináší čirou radost. Zvláště, když zbraně krájí některé ještěry doslova na karbanátky. Na to je radost pohledět. To by možná nefungovalo tak dobře, kdyby si hra nedržela po celou dobu naprosto stabilních 60 snímků za sekundu, tedy alespoň na konzoli Xbox Series X. Jak jsou na tom konzole Xbox One, případně Xbox Series S bohužel netuším.
Dalo by se říci, že po vizuální stránce je hra velice podobná dalšímu dítku studia Systemic Reaction, tedy Generation Zero. Prostředí akorát není tak prázdné, čemuž pomáhají i různé vedlejší aktivity jako sběr vzorků, záchyt menších dinosaurů, zajišťování kontejnerů a tak podobně. Prostředí sice občas vypadá sterilně, díky tomu, že vše je zahaleno pod vrstvy sněhu a ledu, ale to neznamená, že by se zde nenašly nádherné scenérie. Atmosféru, ale pomáhá dotvářet i celá řada efektů od nasvícení, přes vlivy počasí, až po různé exploze. Vše vypadá zatraceně skvěle a efektně. A to je třeba neustále brát v potaz fakt, že jde stále o Early Access titul, který bude neustále vylepšován. Proto nelze brát hodnocení v této recenzi jako definitivní, i když myslím, že na lepší se hra už stejně nedostane. Nevěřím tomu, že by se mechaniky hry a její náplň nějak zásadně měnila.
ZÁVĚREM
Second Extinction vás na první dojem nejspíše nenadchne, ale jakmile mu dáte šanci, pak vás odmění chytlavou hratelností, zajímavým prostředím a skvělou týmovou zábavou. Máte-li rádi dinosauří tématiky, pak je volba jasná – sežeňte partu přátel a jděte vstříc záchraně Země před 2. vymíráním.
Datum vydání: 28. dubna 2021 – Potřebné místo na disku: 12 GB
Distributor ČR: Xbox CZ/SK
