Splatoon 3 – Recenze
25 září, 2022Nintendo je v mých očích jednou z nejvíce inovativních firem a to navzdory tomu, že nelační po nejvýkonnějším zařízení. Ostatně úspěch aktuální konzole z jejich stáje mluví za vše. Ještě ale než se na světlo světa dostalo zmíněné Nintendo Switch, nevypadalo to s legendární japonskou společností vůbec dobře. WiiU, konzole, která měla nahradit best-seller Nintendo Wii, byla propadákem a nepomohly jí ani originální hry mezi nimiž byl v roce 2015 i první Splatoon. Tato unikátní multiplayerová hra nabídla neotřelou zábavu, která nespočívala v tom, kdo má ve hře nejvíce killů, ale kdo pokryje bitevní pole větším množstvím inkoustu.
Když vyšlo Nintendo Switch, tak si Inklinové našli cestu zpět. Splatoon 2 ale už nebyl jen pouhou multiplayerovou hrou s několika úpravami, ale nabídl i plnohodnotnou singleplayerovou kampaň, v níž Nintendo ukázalo, že plošinovky má pod palcem a kvalitami titul v tomto směru nijak nestrádal. Uběhlo dalších 5 let a my tu máme další díl. Splatoon 3 je oficiálně druhou hrou ze série, kterou jsem měl možnost hrát a vlastně jsem se na ní i těšil. Takže mi místní distributor s jednou kopií udělal obrovskou radost. Myslím, že úvodní slovo by stačilo a pojďme se mrknout, jak vlastně třetí Splatoon dopadl.
První krůčky, které ve hře učiníte povedou skrz tvorbu vašeho Inkboye, či Inkgirl, kdy následně rovnou naskočíte do jednoduchého tutoriálu, který vás provede všemi herními mechanikami. Moc jich v podstatě není, ale ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je síla a zde to platí jednoznačně. Pokud jde o tvorbu vašeho roztomilého charakteru, tak nečekejte nic velkého. Jde o nastavení několika parametrů a zbytek už udělají nákupy v centrálním městě Splatsville, které je navíc Online hubem, i vlastně takovým menu hry v jednom, byť to zde najdeme i v klasické textové formě.
Splatsville ale rozhodně není něco, co bychom už velmi dobře neznali z předchozího dílu, jen toto město je na rozdíl od toho předešlého situované do sluncem spálené pustiny. No vlastně si tak říkám, že to je podobné jak s Las Vegas. Žije to tu stejně, jen ty výherní automaty chybí, nebo ne? No, o hazardu toto město opravdu není. Všichni se baví místními Splatfesty, kdy mimochodem jeden právě probíhá a jde vlastně o klasické sezóny, které známe z jiných multiplayerových her, jen tady to má šmrc a styl.
Než ale budete moci využívat všech možností, které místní město nabízí je třeba si vybojovat nějakou tu úroveň. MInimálně potřebujete úroveň 4, ale pokud jste hráli druhý díl, tak můžete získat speciální zlaté kupóny, za něž můžete získat například lepší zbraně. Jakmile ale dosáhnete minimální úrovně, můžete si koupit nový vohoz, ať už jde o pokrývku hlavy, triko, či boty. Vaše oblečení ale není jen kosmetickým doplňkem, každý kousek oblečení nabízí nějaký konkrétní bonus. Lze si tak třeba urychlit respawn, zvýšit pohyblivost v soupeřově inkoustu a tak podobně. Vše může představovat výhodu, záleží na vašem herním stylu.
Splatoon 3 v základu nabízí dva herní režimy. Jedním je singleplayerová kampaň, ke které se dostanu později a pak multiplayer, na němž série původně začínala. Multiplayerová část se pak skládá z Turf Wars a Salmon Race. Turf Wars se pak ještě dělí na open a pro zápasy. V základu je ale multiplayerová část stále stejná a také stále stejně zábavná. Opět je cílem pokrýt co největší kus herní mapy vaším inkoustem. Do toho pak sem tam někoho sejmout a tak stále dokola. K dispozici jsou různé druhy zbraní, či vrhačů inkoustu, které vám to umožní. Já si oblíbil duální pistole a to kvůli tomu, že mi vyhovovala speciální abilita, která se nabíjí tím, že pokrýváte prostor kolem vás zmíněným inkoustem. Každá zbraň má tuto abilitu svou a každému tak může vyhovovat něco trochu jiného.
Osobně jsem si zápasy nesmírně užíval, vlastně stále užívám. Třetí Splatoon je totiž silně návykový. Problém jsem měl z počátku jen s ovládáním, které je v defaultu nastavené tak, že kombinuje klasické ovládání a míření gyroskopem. Tímto stylem jsem netrefil vůbec nic, pokud mi šlo o krk. Takže jsem tuto featuru hry vypnul, ale věřím, že mnoho hráčů toto naopak vítá. Já mezi ně ale rozhodně nepatřím. Jsem holt klasik.
Další částí multiplayeru je Salmon Race, což je tedy spíše kooperativní režim ala horda, kde je třeba odrážet invazivní lososy a pochopitelně přežít. Do toho nám pak vstupují i různé specialitky a také bossové. No, lososa si teď dlouho nedám. Tihle totiž páchnou rybinou a působí zkaženě a také jsou se vším tím slizem, co se snaží pokrýt herní mapu, aby vám znemožnili pohyb a zlikvidovali vás. V tomto režimu jsem obecně mnoho času netrávil a to kvůli tomu, že zde je to založené na spolupráci a já hrál výhradně s náhodnými hráči a to jak jistě víte úplně nefunguje. To ale režimu na kvalitě nijak neubírá, jelikož v partě čtyř kamarádů to bude jistě zábava.
Ať už ale v tomto směru hrajte cokoliv, tak pokud je to v rámci Splatfestu, tak vše se bere jako ranked match, mimo něj jde hrát i nehodnocené zápasy, ale to je škoda. Mezi nehodnocené se pak počítají i ty lokální skrze WLAN. Osobně nevidím důvod ve hře hrát cokoliv nehodnoceného. Svou váhu má i to, když co by jediný hráč bráníte vaší základnu a udržujete ji v barvě vašeho týmu. Obecně je fajn, si ty role v týmu občas trochu odlišit. Kolikrát jsem byl svědkem toho, že se mý spoluhráči vrhli do boje o střed bojiště, ale základna zůstala téměř bez inkoustu, takže jsem se o základnu postaral sám. Ostatně často jsem získával z obranu základy zlaté medaile po zápase.
A nyní už k singleplayeru. Ten nás z počátku vezme do místa poblíž Splatville, kde je místní rokle pokrytá podivným olejnatým slizem, který jak se ukáže mají na svém kontě Octariáni, tedy chobotniční lid, který chystá do Splatlandu invazy, které je třeba zabránit. Po úvodní části tak slunnou pustinu vystřídají sněhem pokryté ostrovy, kde se potkáme nejen s různými postavami, ale i nepřáteli. Zatímco s prvními se setkáte už na samotných ostrovech, tak s octariany pak zejména v jednotlivých úrovních na nich umístěných.
V základu bych opět mohl říct, že příběhová část Splatoon 3 je opět plošinovkou s puzzle prvky, ale takto jednoduše to odbýt nelze, jelikož hra jen na tomto nestojí. Mnoho úrovní stojí na bázi výzev, kdy je třeba trefit cíl na první pokus, přežít na “tanečním parketu” po dobu 1 minuty a tak podobně. Tyto různé menší úrovně celou hru osvěžují a zpestřují. I když tím největším zpestřením jsou jistojistě boss fighty, které jsou dnes snad již v každé hře samozřejmostí. Nebo mi to tak alespoň přijde. Nintendo však kladlo důraz na to, aby každý boss stál za to a také za to stojí.
Kdyby vám ale povedené úrovně a výzvy nestačily, tak můžete po mapě hledat i nějaké ty collectibly a třeba i takový salmonit, který vám umožní si odemykat jednotlivé části stromu vylepšení, který zahrnuje podobné bonusy jako zmíněné oblečení v multiplayerové části. Ty se vždy hodí. Kromě nich je ale po odemčení jednotlivých vylepšení třeba ještě dalších speciálních bodů, ale ty získáváte za každou určitou plochu pokrytou inkoustem. Takže ty vám skáčou jedna radost. S čím je ale občas dobré počítat jsou posbírané oranžové kuličky, které získáváte za dokončení úrovní a občas s nimi můžete najít konzervu, trochu mi připomínají kaviár. Jen s těmito body je možné nechat odstranit plochy pokryté octarianským slizem/inkoustem.
Stejně jako ve Splatoon 2, i ve Splatoon 3, mě singleplayerová část nesmírně bavila a není zde opět jen do počtu, jako u jiných her, které staví hlavně na hře více hráčů. Ostatně místní sólo část vám zabere 6-8 hodin, v závislosti na tom, jestli chcete jen postupovat kupředu, či si vše pěkně vyčistit.
Nyní už zbývá námi všemi oblíbená technická část. Ta je zvládnutá bravůrně. Během hraní mi nepadal framerate, který se stabilně držel na 60 snímcích za sekundu. Jediné místo, kde to dokonalé není je samotné Splatsville, kde je to dáno ale mnoha NPC na scéně, na což jinde ve hře nenarazíte. Ale věřím, že toto tvůrci vyladí, i když to pro hru jako takovou úplně podstatné není. Graficky je na tom hra pak jen lehce lépe, než tomu bylo v případě předchůdce. Jde vidět, že tvůrci ladili zejména detaily a ukázali, že po několika letech už mají Switch v malíku a dokážou z něj ždímat maximum. Ostatně tradičně je tento titul hladký bez zubatých hran. Jde tedy o další ukázku toho, že na Switchi můžete dělat pohledné hry, když to umíte. I když ano, na fotorealistické hry to asi nikdy nebude.
ZÁVĚREM
Splatoon 3 nám přináší další porci inkoustem nasáklého dobrodružství, které není jen pouhým doplňkem stavebního kamene celé hry, kterým je opět skvěle vybalancovaný multiplayer, který stále baví a má stále co nabídnout. Obecných novinek je sice poskromnu, ale méně je někdy více a před námi tak stojí velmi dobře odladěný a zábavný titul, který si bod ztrácí jen za to, že tam nějaké drobné nedostatky jsou a inovací mohlo být krapánek více.
9/10
Datum vydání: 9. září 2022 – Potřebné úložiště: 5,2GB
Distributor ČR: Conquest Entertainment/Nintendo Česká Republika
[…] žánru vlastně nemá obdoby a tedy ani konkurenci. Více si o hře můžete přečíst v naší recenzi. Splatoon 3 s námi ale má být nějaký ten čas a tak bude tvůrci pravidelně zásobován o […]