Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin – Recenze

Série Final Fantasy se zapsala do videoherních dějin mnoha skvělými tituly žánru JRPG, dalo by se říci, že jde o jednoho z hlavních představitelů tohoto žánru. První díl je pak znám jako hra, která zachránila jednu herní společnost, kterou dnes všichni známe jako Square Enix. Ostatně název Final Fantasy měl odrážet onen poslední pokus společnosti a jejich studia. Sázka na poslední kartu se vyplatila a Square Enix je jednou z největších herních společností v Japonsku. Já bohužel zkušenosti s prvním dílem nemám, což mě vlastně mrzí, ale tak nějak si k němu nemohu najít cestu. Mé první zkušenosti se sérií vedou ke hře Final Fantasy X, ale od té doby jsem nevynechal příležitost zkusit si jakýkoliv další díl, měl-li jsem k tomu příležitost.

Když už jsem mluvil o prvním díle, tak k němu jsem si sice cestu nenašel, ale pod pokličku jeho příběhu jsem nahlédnout mohl a to skrze nový titul s názvem Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin, jemuž se bude věnovat tato recenze. Nevím, kdo stál za vymyšlením tohoto názvu, ale krkolomnější a delší název snad nikdo vymyslet už nemohl. Nebylo by jednodušší hru nazvat jen Final Fantasy Origin? Možná bylo, ale proč si něco zbytečně ulehčovat, že. Ať už je to jak chce, tak by se dalo říci, že název odráží to, o čem hra vlastně je. 

Příběh mě do kolen sice neposlal, ale dokázal si udržet mou pozornost po celou dobu. I když jsem první díl nehrál, nastudoval jsem si o čem byl a musím uznat, že scénáristi studia Team Ninja odvedli dobrou práci a podařilo se jim rozšířit příběh prvního dílu a umožnili nám nahlédnout na události, jenž mu předcházely. Do mého vkusu se tvůrci trefili také tempem vyprávění a tím, že nás od něj vysloveně nic neodtrhává. To je dáno tím, že je titul prakticky čistým koridorem, byť zde najdeme jisté metroidvania prvky a funguje zde tak i systém různých zkratek. Nečekejte nic zásadního. Tyto mechaniky jsou zde spíše okrajové, ale potěší a docela dobře vytvářejí iluzi toho, že se pohybujeme v něčem otevřenějším, i když to není pravda.

Hlavním hrdinou hry je Jack, jenž společně se svými spojenci bude pátrat po magických krystalech, jenž by mohli vrátit světlo do království a vypudit z něj temnotu, která jej začala pohlcovat. Nicméně Temnota je pro mnohé jen mýtus, čemuž ale sám Jack nechce věřit a musím říct, že jeho charakter je oproti jiným herním hrdinům odlišný. Nejde o žádného sympaťáka. Naopak mi přišel jako suchar a působil dost odtažitě a občas až protivně, či nedůvěřivě. To ale neznamená, že by nebyl výborným bojovníkem a vůdcem. Vlastně si tak říkám, že konečně série dostala pořádného bad-ass hrdinu, který nepůsobí jako děcko, či nedělá trapné žertíky. Team Ninja má ostatně podobné charaktery v krvi a to ať už mrkneme na sérii Ninja Gaiden, či NioH. Hláškující puberťáci zde své místo nemají.

Co tvůrci tak trochu nezvládli a to ani její dva vydavatelé, Square Enix a Koei Tecmo, je prezentace hry jako takové a to jak během různých ukázek, tak během samotného oznámení. Stranger of Paradise totiž vizuálně nijak nezaujal. Vlastně působil dost zastarale. To pro hru, jenž bude cílit na novou konzolovou generaci, byť k dispozici je i pro tu starší, není dobrou reklamou. Onen nevábný vizuál se bohužel skutečně potvrdil a já si říkal, kde může být problém. Jelikož poslední dvě hry studia na tom jsou o poznání lépe. Je to snad enginem? Je to dobou, kterou vývojáři na tvorbu hry měli? Kdo ví. Naštěstí vám mohu říci, že po první odehrané hodině jsem to tak nějak přestal vnímat. Oči si na ty nehezké hrany a nižší rozlišení zvykli. Nebo jsou na tom úvodní lokace hůře, jiné možnosti nepřicházejí v úvahu. 

Hra nám dává možnost si zvolit, jestli budeme prioritizovat rozlišení, či framerate. Na první volbu rovnou zapomeňte. Nativního 4K se stejně nedočkáte a jste omezeni 30 snímky za sekundu. Raději v tomto zvolte cestu 60 snímků za sekundu. I když může být první reakce na vizuální stránku nelibá, tak je pravdou, že pod tím vším se skrývá propracovaný level design. Tvůrci navíc dokázali vytvořit mnoho různorodých prostředí. Podívat jsem se tak mohl do lesů, jeskyní, hradu, či orbitální pevnosti. A tím rozhodně výčet nekončí. Ti co jsou znalý série jistě vědí, že Final Fantasy není čistokrevným fantasy. Série značně využívá také žánru sci-fi a společně tvoří unikátní herní svět, což se promítá i do Stranger of Paradise.

Důvodů, proč si zvolit režim frameratu je více. Má totiž vliv na samotnou hratelnost, kdy právě plynulejší chod oceníte zejména během samotného hraní, kdy máte daleko lepší reakční čas, než během 30 snímků za sekundu. Reakce je důležitá se souboji s bossy tvořících to nejlepší, co v akční části hry můžeme nalézt. Každý z nich je unikátem a tvůrci nad jejich designem skutečně uvažovali. Zde není žádných pochyb o tom, že hrajeme hru ze série Final Fantasy. Najednou okamžitě zapomenete na to, že Square Enix před pár týdny vydal nějaký Babylon’s Fall. Nový přírůstek do série FF je o několik tříd výše a o tom není žádných pochyb.

K soubojům s bossy je nutné přistupovat individuálně. Na každého platí trochu jiná taktika a je vhodné tomu přizpůsobit nejen svůj loadout, ale třeba také to, kterého společníka si na jeho porážku vezmeme. Někteří z bossů mají dvoufázový souboj, což může, zejména při prvních střetech s nimi, docela nemile překvapit. V tomto směru bych se nebál tvrdit, že hra není daleko od svých souls bratříčků, tedy her ze série Nioh. Pokud by mi po každé smrti hra strčila před nos nápis You died, tak už jsem jich viděl nějakou tu stovku.

Ve hře narazíme i na celou řadu dalších řadových nepřátel, ale i ti nám mohou solidně zatopit, je-li jich více, nebo pokud je jednoduše podceníte. Někdy k mé porážce stačil i nízký level vybavení a jednotlivých povolání. Právě povolání je ve hře celá řada, přičemž následně se vám z nich odemykají pokročilá povolání a jejich další nástavby, k nimž je ale nutné mít určitou úroveň hned v několika z nich, či dosáhnout pokročilé formy v několika z nich. Hra si razí cestu, že co používáš, v tom se zlepšuješ. Mezi povoláními je možné libovolně přepínat, přičemž je možné mít aktivní hned dvě na ráz a jedním tlačítkem mezi nimi okamžitě přepínat. Což má mnohé výhody.

Postup v jednotlivých povolání je možné boostovat také vybavením, díky němuž je možné získávat skill v jiném povolání, než které máte zvolené. Stačí k tomu jen to, aby daný kus vybavení, či třeba zbraň, nabízel nějaké to vylepšení danému povolání. Ideální je míchat zbraně a zbroj s jedním typem boostu, jelikož se pak jejich účinek sčítá a získáte tím další bonusy k útoku, či k obraně. 

Systém lootu je zde veden podobně jako v MMO RPG hrách a není zde o něj žádná nouze. Padá vám prakticky ze všeho, tedy alespoň na mnou zvolené střední obtížnosti. Někdy je vám loot ku prospěchu, někdy je ale nové vybavení horší, než-li to, co máte na sobě. Po celou dobu hraní jsme ale musel mít na paměti, že je třeba se starat i o své společníky. Těm je nutné také měnit vybavení za lepší a třeba jim i přepnout povolání na pokročilé, když už pro něj mají náležitý skill. Umělá inteligence společníků je na solidní úrovni a v soubojích rozhodně nejsou do počtu, někdy vám dokážou vytrhnout trn z paty. Pokud byste se náhodou nechtěli zdržovat s managmentem společníků, pak doporučím, abyste si k hraní našli další dva kamarády a prošli si hru v kooperaci. Hra to umožňuje a nebál bych se říci, že tím získá další rozměr.

Trochu mě překvapil systém komb. Ve hře tomu není tak, že by se vám vysloveně odemykala kombinace, či posloupnost, nějakých tlačítek. Ty máte pevně dány, ale můžete měnit to, co po jejich stisku uděláte. Nová komba, či schopnosti, se učíte z daných povoláních tím, jak postupně zaplňujete jejich celkem kompaktní stromy schopností. Myslím, že tohle je velmi intuitivní a rychle vám to přijde pod kůži. Já s tímto systémem neměl sebemenší problém a zvykl jsem si na to velmi rychle. Podobně je na tom ovládání. Na to jsem si musel chvíli zvykat a ačkoliv se příliš neodchyluje od standardu takových souls her, jsou zde nějaké ty drobné odchylky, které vám nemusí být z počátku po chuti.

Kdybych chtěl na hře Stranger of Paradise hledat nějaké zásadní chyby, tak bych je asi nenašel. Titul se příjemně hra, má dobré tempo a solidní spád. Během hraní jsem nenarazil na žádný bug, či glitch, a musím pochválit také velmi dobře fungující funkci Quick Resume, s níž mají hry s online funkcemi většinou problém. V tomto případě jsem na žádnou nenarazil. Nejslabší stránkou hry je tak její vizuál a technické zpracování grafiky, na němž mohli tvůrci daleko více zapracovat. Ale kdo ví, třeba se hra ještě dočká nějakého toho vizuálního boostu. Historie nás naučila, že to možné je.

---

ZÁVĚREM

Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin naplnil mé nejhorší obavy ze své vizuální stránky, na proti tomu jde ale o hru, která má kvality trochu jinde a dokáže si vás získat příběhem, designem jednotlivých úrovní, skvělou hratelností a famózními souboji s bossy. Jste-li fanoušky série Final Fantasy, zde nešlápnete vedle, ba naopak jde o hru, která by vám ve sbírce rozhodně neměla chybět.

8/10

Datum vydání: 15. března 2022 – Potřebné místo na disku: 76,6GB
Distributor ČR: CENEGA Czech

---

• Koupit Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin pro Xbox Series/Xbox One
• Koupit Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin pro Playstation 5
• Koupit Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin pro Playstation 4