Značka Terminator je jednou z popkulturních legend, která si vydobyla své místo v srdcích fanoušků sci-fi hlavně v osmdesátých letech minulého století a to snímkem Terminator (1984) od Jamese Camerona. O sedm let později pak tento režisér dokázal navázat s rovněž vynikajícím druhým dílem. To co následovalo poté, ale již takový úspěch nemělo. Úplně propadl pak zejména Terminator Genisys. Letos se filmová série vrátila a to pod režií Tima Millera a dozorem Jamese Camerona. Film Terminator Dark Fate sice finančně díru do světa neudělal, nicméně jej můžeme s klidem zařadit k tomu nejlepšímu, co od dob druhého dílu vzniklo. Aby toho nebylo málo, tak filmový počin letos doprovodí i herní titul, který má na svědomí vývojářské studio Teyon, nikoliv Reef Entertainment, jak jsme se do teď milně domnívali. Reef Entertainment, autoři nepříliš populárního Ramba, se na hře podílejí, co by vydavatelé. A jak je na tom vlastně hra Terminator Resistance? To vám snad napoví následující odstavce.

Ačkoliv titul Terminator Resistance vylezl na svět ve stejném období jako snímek Terminator Dark Fate, tak spolu tyto dva tituly nemají vůbec nic společného. Hra na film ani v nejmenším neodkazuje. Nezapomíná však na první dva filmy, na něž má jistou spojitost, což je vlastně největším highlightem celé hry, takže na toto konto se ode mne již další informace nedočkáte. Ostatně příběh, byť jde o klasické terminátoří klišé, je tím hlavním pohonem celé hry. Doprovází jej vše, co byste si osobně přáli i od některého z filmů. Je tu cestování časem, spousta nelítostných vraždících strojů, pocity beznaděje, ale i touha po přežití. Vlastně si myslím, že hra by svým příběhem mohla fungovat i v rámci filmu. Ostatně můžete ji brát jako jeden 7 – 9 hodinový film v závislosti na tom, jakou obtížnost si na začátku zvolíte. 

Příběh hry je zasazen 30 let po Soudném dni, který zde nastal v roce 1997. Skynet jakožto počítačový systém toho dne nabral vědomí a vyhodnotil lidi jako hrozbu pro svou existenci a tak přebral kontrolu nad všemi armádními systémy po celém světě. Následně pak vytvořil humanoidní stroje známé jako terminátoři, kteří se následně měli postarat o čistku zbývajících lidí. My se ve hře chopíme role Jacoba Riverse, člena Pacifické divize Odboje. Ten byl vyslán do toho, co zbylo z kalifornské Pasadeny, aby zajistil informace o nové hrozbě mezi tím, co celou Severní Amerikou prochází tzv. Annihilation Line, tedy čistící jednotky Skynetu. Rivers je před smrtí zachráněn neznámou osobou, která jak během hraní zjistíte, je pro celý příběh skutečně klíčová. Hned v úvodu hry pak potkáte několik postav, s nimiž navážete přátelský vztah, či něco více, ano i zde se najdou sexuální scény, ale nečekejte něco vysloveně odhalujícího. I když je vše viděno z očí samotného Jacoba, tak zkrátka ani na moment nepohlédne jinam, než dané ženě do očí. Nic tedy jako v Mass Effectu nečekejte. Je to zde spíše do počtu, či jako jakési zadostiučinění za to, že jste se o danou postavu zajímali. Homosexuální scény však autoři hry naštěstí vynechali.

Terminator: Resistance je čistě singleplayerovou hrou, žádný multiplayer v něm nečekejte, ani nic dalšího. Vývojáři se tak snažili, aby příběhová kampaň působila co možná nejrobustněji. Do jinak čisté střílečky z pohledu vlastních očí implentovali vývojáři i řadu rpg prvků. Tak nějak jsem měl ale pocit, že jsou zde skutečně jen pro to, aby hra nepůsobila tak obyčejně. Titul tak disponuje třemi stromy schopností, které ale nejsou nijak rozsáhlé a nedisponují žádnými aktivními schopnostmi. Jde tak vlastně jen o to, kolik věcí můžete mít v inventáři, jestli dokážete hackovat, či páčit zámky a jak dobří v tom jste. Jestli dokážete sami vyrábět munici, lékárničky, či třeba granáty a j třeba to, jaký skill máte se zbraněmi. Poslední zmíněná je vlastně nejdůležitější, jelikož právě úroveň této vlastnosti stojí mezi vámi a možností používat terminátoří zbraně.

S ostatními rpg hrami má Terminator Resistance společné i healtbary, takže vlastně vidíte, jak jsou vaše zbraně vůči nepřátelům účinné, či nikoliv. Terminátorů je ve hře přítomno hned několik druhů. Obrněné pavouky, létající drony, pátrače, všechny tyto stroje můžete zničit za pomocí obyčejných zbraní, jakými jsou M16, brokovnice, UZI, či pistole. Jakmile ale narazíte na modely T800 a výše, je třeba disponovat plazmovými zbraněmi založenými na technologii Skynetu a tady právě hrají roli ony skilly se zbraněmi. Než se k takovým zbraním ale dostanete, budete se muset jednu dvě mise muset kolem T800 proplížit, více stealth částí zde nenajdete. Vše ostatní je vlastně koncipováno na přímí střet, tedy minimálně na běžnou obtížnost. Nicméně hraní na vyšší obtížnosti není nijak odměňující, nedostanete za něj ani achievment. Jestli čekáte souboje s bossy, tak ty jsou tu všudy všeho dva. První je s terminátorem, který je zde jako Infiltrátor a pak s MK Tankem, tedy takovým pořádným kolosem. Jinak zde najdete spíše menší protivníky, případně silnější chodící tank T-47. I když typů nepřátel vlastně není příliš mnoho, pak pro potřeby hry stačí. Jelikož T800 je přesně tím ikonickým strojem, kterému se chceme postavit a pak samozřejmě Infiltrátorovi. 

K RPG hrám pak zároveň neodmyslitelně patří, že hlavní příběhovou linku budou doprovázet i vedlejší questy. V každé kapitole hry jsou pak většinou dvě vedlejší mise, které vám budou zadávat vaši na začátku získaní spojenci, či později samotný odboj. Plnění těchto misí pak bude mít vliv na vztahy s těmito spřátelenými NPC postavami. Pokud váš vztah s danou postavou nebude dostatečně dobrý, pak vám daná postava například nesvěří velmi důležitý úkol, což může mít v závěru hry nedozírné následky pro budoucnost lidstva. Obzvláště jedno rozhodnutí bude skutečně klíčové. Zbylá rozhodnutí pak mohou vést jen a prostě k tomu, že vaši přátelé buď zemřou, nebo přežijí, nic víc, nic míň. Zakomponovat tyto části do hry je rozhodně mírným plusem, z výsledného zpracování se však také na zadek neposadíte, tedy ano příběh sám má několik zajímavých zvratů, ale tak nijak vás nic vysloveně nedonutí k tomu, abyste hru prošli znovu a třeba hru zakončili jinak, než „šťastným“ koncem. K němu vás hra v podstatě stejně nenásilně vede, nebo alespoň mě to tak přišlo.

Mohl bych zde říci, i další zajímavé části hry, ale už bych skutečně zašel do spoilerů, což bych byl opravdu nerad, vzhledem k tomu, že příběh bude prakticky tím hlavním, co vás u hry bude držet. Hratelnost je sice solidní, ale vše tak trochu hapruje na samotném zpracování, jelikož to působí jako z minulé konzolové generace. To je znát nejen na animacích, ale i samotném gunplayi, který sice neurazí, ale rozhodně ani neohromí. Bohužel je znát, že vývojáři nemají buď dostatek zkušeností s Unreal Engine 4, anebo byl rozpočet na vývoj skutečně malý. Vývojářům se ale rozhodně nedá upřít zápal a ambice, s nimiž do vývoje šli.

Hra vlastně nejvíce naráží právě na technické zpracování. Mimika postav je skutečně jak z dob před deseti lety. Kvalita textur se rovná konci minulé generace konzolí a framerate také nepatří zrovna k tomu nejstabilnějšímu. I když se vývojáři snažili udělat prostředí variabilní, tak stejně se budete často vracet na místa, kde už jste byli a těch vysloveně nových zase tolik není. Ostatně to trochu souvisí s délkou samotné hry, kterou jsem zmínil hned v jednom z úvodních odstavců. Bohužel je zde tolik kdyby, že je až smutné, že hra vlastně přichází o lepší známku jen díky své technické stránce a dalším prvkům, které ji posouvají o několik let do minulosti. Ani na Xbox One X nemůžeme mluvit o žádném razantním vizuálním zlepšení. Ano je tu vyšší rozlišení a možnost odemknout framerate, ale nic víc. 

Ačkoliv jde v jádru o průměrnou střílečku, tak se musím přiznat, že jsem si ji vlastně docela užil. Hry s tématikou Terminatora nebyly v posledních letech zrovna kvalitní, ale Terminator: Resistance si vás dokáže uzmout minimálně svou atmosférou, solidním příběhem a vlastně i samotným propojením s původními dvěma filmy od Jamese Camerona. Fanoušci ikonického stroje na zabíjení, by tak měli být uspokojeni. Vývojáři ze studia Teyon se tak vlastně nemají za co stydět. Průser, který tu byl s herním Rambem, se tak naštěstí nekoná.

ZÁVĚREM

Jak zhodnotit hru jakou je Terminator Resistance? Jde jednoznačně o nejlepší hru na motivy Terminátora, jakou jsme tu měli od dob legendárního Skynetu. Na druhou stranu je pravdou, že jde ve skrze o průměrnou střílečku, která se snaží být něčím víc za pomocí implementace prvků RPG, což se jí nedaří na sto procent. Nad čistě průměrným hodnocením hru tak drží pouze solidní terminátoří příběh a dobrá spojitost s původními dvěma filmy. Pokud jste fanoušky, hra vás dokáže zaujmout. Ostatní však přeci jen musí trochu popřemýšlet nad tím, jestli jim hra přinese dostatečné zadostiučinění.

HODNOCENÍ: 6/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: COMGAD s.r.o.