The Anacrusis – Recenze (Game Preview)

Je to už několik měsíců, co nám během Summer Game Festu 2021 byla představena hra studia Stray Bombay s názvem The Anacrusis. Tento kousek se sice stále netěší své komplexní podoby, ale už nyní si na ní můžeme utvořit poměrně celiství obrázek. Já jsem dostal možnost se do hry ponořit v rámci programu Xbox Game Preview a to skrze naše PR partnery z Terminals.io. Já osobně jsem tuto možnost neodmítl, jsem fanoušek sci-fi žánru a retro sci-fi je pořád poměrně vzácné. 

Na The Anacrusis jsem se tedy poměrně těšil a to právě díky svému zasazení. Už z prvních záběrů mě uchvátilo ono prostředí masivní vesmírné výletní lodi, právě v retro-futuristickém stylu, který frčel v 80. letech minulého století, jenž uvízla na samotném okraji známého vesmíru. Tato loď je nám pak slouží jako hřiště, v němž se budeme střetávat s nepřáteli. Upřímně řečeno, když jsem hru poprvé spustil byl jsem zklamán a bohužel hned na několika frontách, byť v případě té jedné, lze očekávat zlepšení, ale v případě druhé, už to moc slibně nevidím. Nicméně tyto dva zatím nespecifikované faktory nedělají z The Anacrusis špatnou hru. 

Pojďme si ale odbýt tu část, kterou vývojáři do finálního produktu dozajista zlepší a to je technický stav. Titul jsem hrál na konzoli Xbox Series X. Už v tomto směru lze očekávat, že ve hře bude vše tikat jako hodinky, ale ono ne. Když vezmu v potaz nově vydané Rainbow Six Extraction, které je po audiovizuální stránce někde úplně jinde a na nějž pro vás také recenzi už pár dní připravujeme, tak absolutně nechápu, při pohledu na mnou recenzovaný titul, kde je vlastně problém. Reálie The Anacrusis rozhodně nejsou na tak vysoké úrovni a ani jednotlivé levely daných kapitol nejsou nijak závratně rozsáhlé, ale přesto zde dochází k nepříjemnému propadu snímkování a to navzdory tomu, že hra cílí na 60 fps. Rozsah kolísání je ale mnohdy skutečně vysoký.

Po technické stránce mě tedy hra neoslnila a to navzdory tomu, že retro-futuristické kulisy se mě osobně velmi líbí a hra má díky nim své osobité kouzlo. Dalo by se namítat, že ve hře se může objevit najednou poměrně velké množství nepřátel, ale také to není takové množství, které by mělo dělat nějaké problémy. Už v roce 2013 vyšly, pro tento titul bohužel, hry, které generovali daleko větší počet nepřátel při lepším grafickém zpracování, byť tedy při horším rozlišení. Mohu zde třeba mluvit o Dead Rising 3, či jeho následném pokračování. 

Někdo by zde mohl namítat, že by mohl být rozdíl v umělé inteligenci, ale není tomu tak. AI je v obou případech v podstatě na stejné úrovni. Problém je tedy nejspíše v procedurální generaci, která je ze hry jednoduše cítit na sto honů a ačkoliv jsou technologie procedurální generace stále dále, tak to nikdy nebude takové, jako když si někdo dá tu práci a vše vytvoří ručně. Ano, máte zde pak jistotu nekonečného množství kombinací, ale je to někdy třeba.  Osobně jsem zvědav, kam se to celé nakonec vyvine, jelikož vývojáři mají ještě čas vše vypilovat k dokonalosti, tedy té technické. 

Čemu už tedy moc nevěřím je fakt, že do toho všeho nějak zásadně vstoupí nějaké příběhové pozadí, či že nám bude náležitě představeno, byť skrze obyčejné komiksové screeny. No ty by sem vlastně sedli jak poklice na hrnec. Prostě hra vám nic neřekne. Zapnete první kapitolu a rovnou jste ve hře s dalšími hráči. V tomto směru mě hra zklamala, jelikož potenciál pro nějaké back story tu rozhodně je a je za mě prozatím nevyužitý, ale kdo ví, třeba se to ještě změní.

Jak už jsem psal v jednom z odstavců výše, v aktuální Early Access verzi máme k dispozici 3 kapitoly z pěti. Každá nás umístí do trochu jiné části zmíněné vesmírné lodi a nabídne nám tak unikátní prostředí. Zde proti hře jako takové nic nemám. Prostředí se mi jednoduše líbí, byť je škoda, že samotný level design by mohl být podstatně lepší. Důvody už jsem rovněž vyjádřil.

Do hry jako takové se můžeme pustit v kůži jedné ze čtyř dostupných postav. Každá má svůj unikátní vzhled a můžeme je dále trochu přizpůsobovat. To samé platí i o jednotlivých zbraní. Postavě pak můžeme aktivovat některý z dostupných perků, čímž se nám odemykají další možnosti, jak přistupovat ke střetům s hordami mimozemských nepřátel. No a vlastně jsme tedy konečně na světlé stránce hry, jelikož samotný gameplay je zábavný a nutno podotknout, že jsem si samotné hraní užíval, či se snažil. Jelikož akční část mají vývojáři poměrně solidně zvládnutou.

Je trochu smutné, že jsem neměl k dispozici žádného s redaktorů pro test této hry, naštěstí jsem se několikrát spojil se skupinkou nahodilých hráčů, s nimiž byla k mému překvapení velmi dobrá komunikace. Bez vzájemné spolupráce to totiž nejde a vždy, když se spojí tým, který spolu nekomunikuje, skončí to neúspěchem. Avšak to u podobných her není žádným překvapením. Kooperace ale v The Anacrusis funguje skutečně dobře a jde o zábavnou pulzující akci. 

Je trochu na škodu, že ve hře je poměrně málo zbraní, prakticky jednu třídu máme zastoupenou jednou zbraní. Ale v zápalu boje není čas se na to zaměřovat. To je vlastně pro hru menší výhodou. Pokud jde o různé granáty, ale i jiné gadgety, medikity a tak podobně, tak ty nalézáme různě roztroušené po herních mapách a jejich úrovních. Nejde však o žádnou originální mechaniku, celkově si myslím, že se hra snaží stavět na osvědčených mechanikách, které jsme tu už několikrát viděli. 

Svěží vítr tak do všeho vnáší hlavně nepřátelé, kterých je několik tříd. Samozřejmě základní jednotky zvané Grunts mohou těžit jen z velkého počtu, jinak jsou spíše živými terči pro vaše střely, jenž padají jako mouchy. Vyšší třídy nepřátel ale dokážou pořádně zatopit. Nejhorší z nich jsou Brutes, kteří jsou silní a odolní a pokud se jich na scéně objeví více, může to být problém. Nepříjemní dokážou být ale i Grabbeři, Coopeři, či Flasheři. Každý nepřítel má něco do sebe. Spawner je pak trochu posera, ale za to může někde ukrytý generovat neustále nové nepřátele, což také není zrovna příjemné. Vrcholnou výzvou jsou pak bossové, jak jinak.

Kooperace, stylizace herního světa, gameplay, to vše ve hře The Anacrusis velmi dobře funguje. Nicméně je zde celá řada problémů a nedostatků, které hru srážejí na kolena. Ať už jde o ty obsahové, nebo technické. Před vývojáři ze Stray Bombay je ještě dlouhá cesta k tomu, aby z The Anacrusis byla ta hra, do níž se skutečně pravidelně budete chtít vracet. Zatím je to lehký nadprůměr, ale pokud bych si měl vybrat kooperativní hru, asi bych se poohlédl jinde. Třeba směrem ke zmíněnému Rainbow Six Extraction, nebo loni vydanému Back4Blood.

---

ZÁVĚREM

The Anacrusis je poměrně solidní kooperativní akce, která zaujme svým retro-futuristickým prostředím a solidní pulzující akcí, jenž dokáže zaujmout zejména ve správném složení hráčů. Bohužel momentálně hru sráží špatný technický stav, ale i forma s níž vývojáři přistupovali k vytváření jednotlivých herních úrovní, ale i některému obsahu. Vývojáři mají určitě šanci řadu nedostatků napravit, ale je otázkou, jestli se jim to podaří. Stále chci věřit, že se vše zlepší, ale to se nejspíše uvidí až koncem letošního roku. To bychom pak samozřejmě tuto recenzi s radostí aktualizovali, ale zatím je známka taková jaká je.

6/10

Datum vydání: TBA (Preview verze 14. ledna 2022)
Distributor ČR: N/A