The Quarry – Recenze
24 června, 2022Tvůrci ze studia Supermassive Games, kteří stojí za velmi oblíbeným hororovým titulem Until Dawn a antologií The Dark Pictures se rozhodli změnit strategii. The Dark Pictures Anthology patřila mezi očividně menší počiny, které měly být vlastně takovým předskokanem mnohem většího titulu, a to je The Quarry. Jak již bylo ze samotného traileru patrné, The Quarry se stylem mnohem více podobá hře Until Dawn, a proto se mi i zvedly naděje, že tohle bude TA hra, o které se bude mluvit ve stejné míře jako o jejím předchůdci. Until Dawn vyšlo poprvé v roce 2015 a nyní o sedm let později přichází jeho velký nástupce. V tomto sedmiletém období nám Supermassive Games dopřáli své menší počiny z Dark Picture Anthology, jako bylo Men of Medan (2019), Little Hope (2020) a House of Ashes (2021), které ač měli obrovský potenciál, nějakým způsobem nedokázali naplnit očekávání většiny fanoušků žánru.
Co musím hned vyzdvihnout, je fenomenální hudba. Kromě pěkných skladeb jako takových mě převážně oslovila instrumentální hudba v menu, při které jsem se na celou hru začala těšit mnohonásobně víc než předtím. Další zajímavou věcí je nový herní mód, který můžete hned ze začátku spustit místo běžné hry, a to je movie mód. V podstatě to znamená, že hru nemusíte ani hrát, ale jenom předvolit vaše rozhodnutí, dát si popcorn a dívat se na zápletku hry jako na film. Tvůrci toto zařadili mezi možnosti z důvodu velkého počtu hráčů, kteří se na hru chtěli jenom dívat, což se dalo snadno vypozorovat právě během tří předchozích titulů z antologie Dark Pictures. Stejně jako tomu bylo i v ostatních titulech můžete hrát buď sami nebo v co-op módu, kde si navolíte různé charaktery a střídáte se ve hraní. Já osobně jsem si vyzkoušela napoprvé mód pro dva, a poté jsem jela na vlastní pěst, tudíž prvotní výsledný počet přeživších nebyl tak úplně jenom mojí chybou.
Příběh nám začíná v autě mladého páru, Laury a Maxe, kteří se v pozdních večerních hodinách snaží dostat na letní tábor, kde mají zastávat roli vedoucích. Na rozdíl od Until Dawn, se tady do hororového dění dostáváme poměrně rychle, jedna z postav je něčím napadena a druhá omráčena. Tím ale dramatický úvod končí a my se dostáváme do části, kde figuruje zbytek táborových vedoucích. Mezi ně patří Kaitlyn, Jacob, Emma, Abigail, Ryan, Nick a Dylan. Léto se pomalu blíží ke konci, všechny děti jsou již dávno pryč a nyní je načase, aby odjeli i všichni ostatní. To se ale samozřejmě nestane, čímž se dostáváme k zápletce celé hry. Majitel tábora je z pomyšlení na to, že musí zůstat v táboře ještě jeden den navíc, tak hysterický, že je úplně jasné, že s táborem nebo okolím není něco v pořádku.
Čím mě hra extrémně zaujala bylo herecké obsazení. Postavu hlavního vedoucího tábora ztvárnil například David Arquette, kterého můžete znát z hororového filmu Vřískot nebo Lance Henrickson, jenž propůjčil tvář Markusovo otci ze hry Detroit: Become Human a také ztvárnil postavu Bishopa z druhého dílu Vetřelce. Mimo jiné také ve hře uvidíme zajímavé tváře, jako třeba Justina Smithe, představitele hlavní postavy z filmu Detective Pikachu a Lin Shayne, která sehrála významnou roli ve filmové sérii Insidious.
Stejně jako tomu bylo v Until Dawn s indiánskými totemy, tak v The Quarry nacházíme tarotové karty, které nám vždycky odhalí potenciální dopad našich rozhodnutí. Tento náhled do budoucnosti nám neodhalí nikdo jiný než vypravěčka, stará věštkyně (jinými slovy ježibaba, jak jsem jí začala říkat hned od prvního okamžiku), ke které se jednou za čas během hraní neustále vracíme. Díky oznámení The Quarry jsem si uvědomila jednu zásadní věc, která mi doposud nebyla tak úplně jasná, a to byl význam a velikost celé The Dark Pictures Anthology. Původně jsem si totiž myslela, že stejně jako Until Dawn, tahle antologie bude bombová svým příběhem, charaktery a rozuzlením, ale bohužel tomu tak nebylo. Avšak ve chvíli, kdy studio Supermassive Games vydalo trailer ke hře The Quarry, uvědomila jsem si ten obrovský rozdíl v přístupu vývojářů k tomuto titulu a k celé antologii. The Quarry totiž měla být ta velká pecka, která dokáže konkurovat té první bombě, tedy Until Dawn a antologie Dark Pictures byla spíš výplňková záležitost, abychom během čekání měli co hrát. Proč to vůbec zmiňuji? Protože oproti tomu, co nám bylo v nedávných třech letech nabízeno je The Quarry vynikající.
Nejvíce mě překvapil právě scénář, který vůbec nekopíruje trend, jakým se vývojáři a tvůrci u Little Hope a House of Ashes vydali. Naopak se navracíme k původním kvalitním kořenům, kterým zkrátka nemám co vytknout. Dialogy dávají smysl, každá postava má jasně daný charakter a podle něj se také chová. Někteří jsou víc sympatičtí, jiní se chovají jako sebestřední pitomci, a ti u kterých bychom to nečekali, občas kupodivu projeví i nějakou tu pozitivní vlastnost. Tohle je jeden z hlavních aspektů, jenž u jakéhokoliv příběhu považuji za extrémně důležitý. V případě, že dialogy a chování postav nesedí k jejich předem daným povahám, pro mě umí celkem dobrou hru se zajímavou myšlenkou, šíleně zkazit a skvělým příkladem byla například právě Little Hope nebo House of Ashes. Proto velké plus scénáristům a tvůrcům za vynikající výkon.
I přesto, že jsem z valné většiny ze hry nadšená, nemohu si pomoct a neupozornit na pár detailů, které se mi zrovna moc nezdají. Mezi první patří motion capture, který vypadá famózně, stejně jako tomu bylo v Until Dawn, ale pouze do doby, kdy se objeví jeho stinná stránka a famózně vypadat přestane. Hned první scéna, ve které jsem si toho všimla byla během úvodu, kdy se nám poprvé představila postava městského šerifa. Jeho celý obličej sebou tak nějak nepřirozeně cukal, což na jednu stranu mohlo působit úmyslně (a tím pádem víc strašidelně) nebo to byla jenom chyba v motion capture systému. Bohužel tímto neduhem, do jisté míry, trpí všechny tituly, které motion capture používají, některé víc, některé míň. To v jistých momentech působí vyloženě směšně a rušivě, i když se to ve hře The Quarry neobjevuje zase tak často, nejde tomu stoprocentně zabránit a zkrátka to ten prožitek kazí.
Další věc, která mě téměř okamžitě, co se příběh trošičku rozjel, praštila do čela, byla tématika a její podobnost se svým úspěšným předchůdcem Until Dawn. Na jednu stranu mě hra velice bavila a rozhodně se nedá říct, že se jedná o kopírování příběhu z minulosti, ale některé podobnosti jsou prostě silné až moc, aby se dali ignorovat. Alespoň prvních pár kapitol jsem si téměř říkala, že ono monstrum, které se prohání skrz naskrz okolními lesy bude nakonec také wendigo. I když tomu tak samozřejmě není, věřím, že nejsem jediná osoba, kterou to napadlo. Dále se prostě nedalo přehlédnout uskupení hlavních hrdinů, které se typově velice silně podobá původní skvadře postav ze hry Until Dawn. Jejich počet, charaktery, etnický původ, dokonce i vztahy mezi nimi jsou téměř totožné a jediné co se zásadním způsobem odlišuje je to, že Kaitlyn je na rozdíl od Emily super postava, kterou máte rádi a nemáte chuť jí nechat umřít při každém quick-time eventu, který s ní ve hře odehrajete.
Co tu máme dále? Ano, samotné místo, ve kterém se příběh odehrává. To je doslova velký dřevěný srub uprostřed lesa, stejně jako tomu bylo v Until Dawn, s tím rozdílem, že to není osobní chata ve vlastnictví jedné z postav, ale středisko letního tábora a nacházíme se v jiném ročním období. Je toho zkrátka dost, co ukazuje prstem na velkého předchůdce tohoto titulu. Důvod proč mě to ale zase tak moc neštve je ten, že The Quarry je prostě skvělá hra. Jede sice podle stejného receptu s menšími úpravami, ale vývojáři si moc dobře uvědomují, že tenhle recept funguje. Ze stejného důvodu, proč v roce 2015 zazářilo Until Dawn, tak z úplně toho samého důvodu je dnes The Quarry hodnoceno velmi pozitivně. Lidi zkrátka tenhle námět baví, otázkou jest, zda tenhle recept už není vymáčknut do maxima. Moje rada pro vývojáře zní: příští hru už udělejte s odlišným námětem, jinak se obávám, že to bude propadák.
ZÁVĚREM
Ať už tady budu vypíchávat nespočet chyb a nespočet pozitiv, na konci dne záleží na každém z vás, jestli vnímáte The Quarry jako kvalitní hru či nikoliv. Jediné, co zde mohu udělat je pokusit se pro vás tu cestu co nejvíce zjednodušit a snad nabídnout nějaký stručný, strohý náhled toho, jak tento titul vnímám já. Jestli si myslím, že The Quarry stojí za to? Stoprocentně! Jestliže jste už na Supermassive Games zanevřeli, tak vám mohu slíbit, že tento zážitek je úplně jiný, než byste asi čekali. Rozuzlením asi není lepší než Until Dawn, ale průběhem příběhu je úplně stejně zábavný a vtahující. Souhlasíte s mým hodnocením nebo máte vlastní postřehy? Ráda si přečtu v komentářích vaše zkušenosti jak s hrou The Quarry, tak i s ostatním tituly z Dark Picture Anthology nebo s prvotním počinem, který tento kolotoč rozproudil, Until Dawn.
8/10
Datum vydání: 10. června 2022 – Potřebné místo na disku: 50GB
Distributor ČR: CENEGA Czech
