V minulém roce jsme se dočkali povedené hororové first person adventury Call of Cthulhu, která vycházela ze skvělých hororových povídek Howarda Phillipse Lovecrafta. Hra nabízela zajímavý příběh a skvělou atmosféru. Nyní tu máme další herní kousek, který je rovněž založen na Lovcraftově světě a jeho povídkách, s názvem The Sinking City. Tento titul má na svědomí studio Frogwares, jenž vytvořilo povedenou sérií o Sherlocku Holmesovi a vlastně mělo původně vyvíjet i výše zmíněné Call of Cthulhu. To nakonec vytvořilo studio Cyanide. Asi je na místě říci, že universum H. P. Lovecrafta je nesmírně hluboké a pohrává si s hrůznými výjevy, jenž ne vždy musí být realitou a většinou ukazují prohlubující se šílenství při pohledu na něco neznámého. Povídky onoho spisovatele navíc vždy disponují určitým přesahem vyobrazujícím společnost v daném období dějin.

Příběh The Sinking City se odehrává v 20. letech 20. století. My se ocitneme v kůži soukromého detektiva Charlese Reeda, který přijíždí do osamoceného, v mapách nezakresleného, města Oakmont, aby našel odpovědi na své stále sílící noční můry, jenž ho do tohoto záhadného města přivedly. Jak záhy zjišťuje, tak není jediným a dle všeho všechny tyto hrůzné sny a propady šílenství lidí místních i přivandrovalců mají svůj původ v záhadné a nenadálé Povodni. Tato událost město poznamenala mnoha způsoby, kdy vedle roztoucího šílenství se z podhlubin vynořují i všemožná prapodivná a nebezpečná stvoření. Pokud znáte povídky H. P. Lovecrafta pak jistě víte, že jeho svět je opředen záhadným mystickým kultem Cthulhu, jenž i v příběhu The Sinking City má své neodmyslitelné místo.

Příběh je pro tento titul velice důležitým, a byť je založen na více povídkách, které mnohdy nejsou tak známé, tak tvoří jeden ucelený větvený příběh, který je plný zvratů, mysticismu, záhad a děsivých momentů. Velkou zásluhu na funkčnosti celého děje a jeho větví má také fungující vlastní ekosystém města, v němž se odráží společnost tehdejší doby. Ve městě se najdou bohatí a chudí, lidé různých typů a zjevů, kdy právě podoba některých je velice zvláštní. Jedni se podobají v obličeji rybám a druzí třeba opicím. Podstatné však je, že tyto odlišnosti jsou klínem vraženým do společenských vrstev města, a například takový rasismus je zde zcela hmatatelný. Popravdě jsem byl světem, či spíše městem, velice udiven, ale rostla ve mě stále větší chuť jeho záhady objevovat. Frogwares zde ukázali, že na záhady a jejich luštění mají jednoduše talent.

Zásadní část hratelnosti tvoří čistě detektivní práce, jenž mají vývojáři ze své série Sherlock Holmes zmáknutou naprosto na jedničku. Vždy je třeba k daným případům, ať už v hlavní dějové linii, či těm vedlejším, nalézt dostatek důkazů, či vodítek, které je následně pomocí dedukce potřeba pospojovat a daný případ vyřešit. Charles má navíc schopnost tzv. Mind Eye, které mu umožní zkoumat případ z více rovin chápání. Jenže delší čas v Mind Eye může uvrnout Charlese do šílenství, které může vést například k chuti prohnat si kulku hlavou. Vývojáři se na průběh vyšetřování zaměřili v té nejryzejší podobě. Hra vás nikdy nevodí za ručičku a je opravdu nutné zapojovat mozek a uvažovat logicky. Je třeba tak využívat archivů novin, policejních záznamu, či lékařských zpráv. Místa, různých osob je pak třeba najít podle popisů. V dnešní době her, které vám na mapě ukazují bod kam jít, je toto příjemným zpestřením a hlavně hraní nabírá na hloubce.

Musím se přiznat, že jsem měl již tradičně poměrně strach z podoby vedlejších misí, v tomto případě případů. Čekal jsem je opět jednotvarné a tak trochu do počtu. To se naštěstí nevyplnilo a musím říci, že provedení a kvalita vedlejších úkolů mě velmi mile překvapila. Každý má své příběhové pozadí, které i přes to, že se vždy točí kolem nějakého postranního případu, připoutá k hlavnímu ději, jenž tímto nabírá na své komplexnosti. Je tedy pravdou, že případy z vedlejší části jsou mnohdy snazší, na měně fází, ale i tak se nevyhnete různým puzzlům a bádání, které je však tentokrát založeno čistě na stopách, bez využití dedukce. Ta je opravdu spíše součástí hlavní dějové linky. Každý z těchto případů pak vychází z oněch povídek, což je trochu podobné Zaklínači 3, který rovněž využíval menších povídek pro vedlejší úkoly.

Hlavní postava Charles Reed je sice soukromým detektivem, ten ale v minulosti sloužil u armády jako potápěč, takže mu ani použití střelných zbraní není cizí. Akční pasáže však rozhodně nejsou nejsilnější stránkou hry. Střelba je trochu krkolomější, což je zřejmé dáno tím, že vývojáři se nikdy na akční hry nezaměřovali. Jakmile hře přijdete na chuť, tak to po čase opomenete. Nakonec i přijdete na to, jak danou stvůru co nejrychleji zlikvidovat a to bez větších obtíží. Temných tvorů je ve hře hned několik a skvěle doplňují atmosféru celé hry. Obzvláště pokud se ocitnete na dně moře, kde narazíte i na něco velmi podobného krakenu a že to Charlesovi pěkně pohne s psychickou stabilitou.

Asi je z recenze zřejmé, že jsem z The Sinking City opravdu nadšený. A nebudu vám lhát, že opravdu jsem. Příběh je fascinující, temný, propletený mysticismem, napínavý a doplněn o hutnou zápletku postavenou na výtečných hororových povídkách. Postavy jsou rovněž skvěle napsané, dialogy mají hlavu a patu, a z obličejů postav snadno vyčtete emoce, což není v mnoha hrách také zcela zřejmé. O kvalitách samotné hratelnosti pak nelze vůbec polemizovat. Tak proč, když koukněte na výslednou známku níže, není vše za plný počet bodů? Hra je ve svém jádru silným titulem, který ale trpí na technické zpracování.

Vývojáři dokázali vytvořit opravdu zajímavý svět, který není prázdný, ale naopak žije. Vše se navíc prakticky odehrává v otevřeném světě, což celou řadu hráčů jistě potěší. Jenže právě ono provedení světě je zároveň kamenem úrazu celé hry. Ještě během prvních několika hodinách, před instalací patche, hra trpěla propady snímkování, ale svět působil dobře. I přesto jsem si všiml doskakování objektů. Po patchi se sice framerate zlepšil, ale ono doskakování objektů bylo daleko citelnější. Občas to vedlo dokonce k tomu, že v dálce chyběly celé budovy, což opravdu nepůsobí dobře. Jistě jde o nějakou chybku v patchi, kterou opraví další záplata, ale je škoda, že k tomu vůbec došlo. Pokud bych toto totiž opomenul, tak hra vůbec nepůsobí svým vizuálem špatně, ba naopak, ale ty viditelné chyby vše srážejí. Je to jednoduše škoda.

Malou „třešničkou“ na dortu je pak absence českých titulků a to proto, že vývojáři zvolili nastavení lokalizace podle nastavení konzole, která ale v případě Xbox One nedisponuje češtinou, takže čeština ve hře je, ale nespustí se. Osobně nechápu proč nelze výběr lokalizace implementovat do menu, je to přitom tak jednoduché. Doufám tedy, že tento nešvar vývojáři také napraví. Angličtina ve hře totiž není vůbec jednoduchá. Spisovatel ve svých dílech používal řadu archaismu, upravených, či smyšlených slov, což celý zážitek dosti komplikovalo. K mému překvapení jsem dialogům rozuměl velice dobře a vymyšlená slova jsem jednoduše nepřekládal. Porozumění textu je také velmi důležité v otázce dekukce, kdy mnohdy vaše rozhodnutí ovlivní další průběh děje samotného. Tím nechci říct, že lokalizace je nějakým neduhem hry, jde o lokální problém, který je ale třeba alespoň zmínit a to obzvláště, když byla čeština v tiskových zprávách potvrzena.

ZÁVĚREM

The Sinking City je o poznání lepším titulem, než bylo loňské Call of Cthulhu. Příběh je propracovanější, větví se a naše rozhodnutí mají vliv na jeho průběh. Atmosféra města Oakmont, jehož ulice žijí ve vlastním ekosystému, by se pak dala přímo krájet. Vývojáři z Frogwares navíc dokázali zužitkovat v hratelnosti vše, co za ta léta nasbírali ve své uznávané sérii Sherlock Holmes. Hra tak tedy stagnuje pouze na svém technickém stavu, na kterém je třeba zapracovat. Jinak je The Sinking City skutečným ponořením se do děl autora H. P. Lovecrafta jaké tu ještě nebylo.

HODNOCENÍ: 8/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: COMGAD s.r.o.