Tom Clancy’s Rainbow Six: Extraction – Recenze
30 ledna, 2022Hra Rainbow Six: Extraction to neměla od svého představení v roce 2019 vůbec jednoduché. Tehdy byl titul od společnosti Ubisoft představen na konferenci E3 s podtitulem Quarantine a cílil na vydání v roce 2020. Hráčská veřejnost tehdy nově nadcházející titul podle reakcí moc nepřijala a abych byl upřímný, tak ani já jsem od titulu po celou dobu nic neočekával. Jednak mi moc nedávala smysl základní premisa hry, jednak jsem si říkal, že jde nejspíše o další Siege, jen se to nejmenuje Siege 2 a v neposlední řadě jsem byl od začátku velmi skeptický k tomu, že by hra mohla fungovat pouze pro kooperaci hráčů proti AI, tedy bez jakýchkoliv živých protihráčů. Bohužel hru potkalo několik posunutí a tak nové Rainbow Six vyšlo až nyní v lednu a to s přídomkem Extraction. Během této celé anabáze hráči celému titulu říkali Parasite. Zřejmě ale pandemie COVID 19, která zachvátila prakticky celý svět, udělala vydavateli vrásky na čele a nezdála se asi být tak „svěží a v pohodě“, jak se mohlo zprvu zdát.
Abych ale nechodil kolem horké kaše, tak Rainbow Six: Extraction je multiplayerovou hrou z prvního pohledu pro tři hráče, kterou ale můžete hrát i sólo. Titul vychází z velmi úspěšného R6: Siege, který se soustředí na boj policejní jednotky proti teroristům. Nicméně Extraction přechází v boj proti mimozemským nepřátelům a anomáliím. Novinka také přejímá některá hlavní specifika, jako jsou například zničitelné prostředí, pomalý postup a celkový gameplay hry. Prozatím zde ale chybí protistrana živých hráčů. Jednotku tak tvoří celkový součet tří specialistů, jejichž hlavním úkolem je záchrana zmizelého člena v akci, získání vzorků, či eliminace nebezpečných potvor. Abych Vám náplň hry ještě více přiblížit, tak si musíte představit, že těch hlavních úkolů jsou v dané lokaci celkem tři. Nicméně, není povinností je splnit všechny.
Na začátku dané oblasti jste vysazeni helikoptérou a od této chvíle jste v tom Vy a Vaši další dva spoluhráči sami. Celá mapa je rozdělena na tři lokace a do každé z nich se dostanete přes speciální dveře a je skutečně jen na Vás, zda daný hlavní úkol splníte, nebo ne. Pokud během plnění misí usoudíte, že jste už moc zranění nebo že si nevěříte v dalším postupu, není nic jednoduššího, než si na místě k tomu určeném zavolat extrakt a během chvilky jste v bezpečí. Během těchto misí hra po Vás vyžaduje ještě plnění jednotlivých úkolů, dá se říct výzev. Tyto výzvy mi přišly ve finále daleko více zábavné, než hlavní tři úkoly. Už jenom díky tomu, že jejich škála rozmanitosti byla veliká, oproti pouhým dvanácti, jak už jsem říkal, hlavním úkolům. Díky splněním těchto výzev pak Vy jako hráč získáváte patřičné znalosti do celého příběhového ekosystému hry a také posouváte vpřed ukazatel celkového splnění v dané lokaci. Ty jsou ve hře celkově čtyři a abych řekl pravdu, jsem z nich vcelku zklamán a hned Vám vysvětlím proč.
Hra samotná neobsahuje žádnou příběhovou kampaň. Příběh je zde vyprávěn pár filmečky a zbytek loru autoři vyřešili tím nejnudnějším způsobem, čtením. Nechápejte mě prosím špatně, není nic špatného si cokoliv přečíst, ale u hry typu Rainbow Six nechcete číst dvě A4 o jednom mimozemském vzorku, který jste právě vyzvedli z nebezpečné oblasti. Zvláště, když z filmečků jsem byl úplně nadšený. Jejich kvalita je úžasná a grafické představení detailů v obličeji včetně grimas, pohybů, scén jako takových, je jedním slovem dechberoucí. Bohužel, je jich zde minimum. Dalším, co hra neobsahuje je klasický multiplayer PvP. Jak už jsem nastínil, jediná možnost online hraní s kamarády je ta, že se připojíte do hry v rámci jednoho družstva a hrajete proti AI. Nicméně, můj osobní názor je ten, že v budoucnu do hry nějaký ten klasický multiplayer přibude. Ve hře není ani možnost změny režimu. Můžete hrát pouze sólo nebo ve třech a to na několika úrovních obtížnosti.
Obtížnost je zajímavě nastavena. Respektive, hra by si zasloužila trochu vybalancovat. Na jakoukoliv obtížnost, jsou totiž nepřátelé velmi silní. Což asi není chyba, ale nespočetněkrát se mi stalo, že jsem se pohyboval celou dobu kolem hranice 100 HP a během jedné potyčky, kdy jsem špatně odhadl čas nabíjení nebo něco podobného, tak během 2 vteřin jsem měl těch procent 10. Pokud také hrajete sami, tak ve hře daleko častěji narazíte na lékárničky, bedničky s náboji nebo s granáty a ostatní technikou, v závislosti na vašem vybavení. A když hrajete v plném squadu, tak lékárničku, abyste pohledali.
Já jsem celkem záměrně přeskočil tu fázi, kdy si vybíráte svého specialistu. Těchto specialistů je ve hře celkem 18 a zatraceně se mi líbí systém nutnosti hraní s danými postavami jaký hra vytvořila. Jednotliví specialisté zde totiž díky tomu, jak za ně hrajete, dostávají body a tím pádem postupují na další úroveň. Pokud je však Vámi vybraný charakter ve hře zraněný, tak je logicky zraněný i v inventáři po hře, neuzdraví se tedy automaticky. K uzdravení dochází tak, že v následující hře dosáhnete určitých bodů zkušeností plus bodů k léčení a ty se pak přerozdělí mezi Vaše zraněné postavy. Jednoduše, dochází k tzv. opotřebovávání charakterů. Další zajímavý prvek je ten, že je možné v jakékoliv lokaci postavu ztratit, nezemřete, ale jste takzvaně MIA (missing in action). Hra končí a za ztraceného specialistu již nelze hrát. Je tu však možnost, že se do té stejné lokace vrátíte a postavu vysvobodíte a provedete extrakt pomocí helikoptéry. Tím pádem se Váš padlý dostává zase na seznam hratelných postav. Těmito kroky Vás hra celkem dobře motivuje k hraní i za jiné charaktery, což je jedině dobře. Pokud to vezmu podle sebe, tak si v každé jiné podobné hře najdu specialistu, za kterého se mi hraje nejlépe a za ty ostatní vůbec nehraji a to samozřejmě není zcela správné, protože to pak vytváří přesně ty scénáře, kdy se v jedné hře sejde několik stejných charakterů a tím pádem jste odsouzeni k neúspěchu.
Výběr postavy bychom měli za sebou a teď se pojďme podívat na loadout. Ten se zde neliší od podobných her. Takže ještě předtím, než jste vysazení do boje, je potřeba zvolit správné zbraně a taktické prostředky. Díky zkušenostním bodům, které získáváte, můžete otevírat různá příslušenství na zbraně, která tu však nejsou zastoupena v tak hojném počtu, jako u jiných her. Dále odemykáte širokou škálu granátů, od těch základních kouřových až po takové chuťovky jako jsou impaktní nebo glue granáty, které dokáží nepřítele na několik vteřin dokonale zastavit. Nalezneme zde také neprůstřelnou vestu nebo medpen, díky kterému provedete sebe uzdravení. A nebyl by to titul od Ubisoftu, pokud by zde nebyly k dispozici kosmetické předměty. S mým názorem na podobné kravinky se raději k tomuto tématu nebudu déle rozepisovat. Nicméně důležité je to, abyste se se svými případnými živými spoluhráči domluvili, kdo kterou postavu vezme, zda ji máte vyhovujícím procentu zdraví a zda se schopnosti postavy doplňují se zbylými dvěma spoluhráči.
Ještě jednou se vraťme k obtížnosti, respektive k rozložení sil. Jak už jsem v úvodu zmiňoval, hra by potřebovala trochu vybalancovat. Pokud hrajete sólo, tak logicky namíchá slabší koktejl ve smyslu méně nepřátel, ale pokud jste plný squad a ještě k tomu na nějakou tu těžší obtížnost, tak si pro Vás hra připraví opravu výživný mix nutričních hodnot. Dokonce musím dát vývojářům kladný bod za to, že se rozhodli poskládat Vaši družinu z maximálně tří postav, jelikož ne každý má dostatečný počet třeba pěti kamarádů, aby dal každý večer plné družstvo a hru si tak užil na maximum. Nicméně i v Extraction stejně jako v jiných hrách platí, že je hezké, že můžete hrát sólo, ale živá komunikace je zkrátka nenahraditelná. Nicméně jsem zkusil i režim zvaný Quick Match, kdy dostanete automaticky přidělené dva neznámé živé hráče a musím říct, že jsem skoro pokaždé narazil na ty hráče, kteří nehrají hlava nehlava a snaží se taktizovat, komunikovat a postupovat tak, aby hra byla pro všechny tři strany kvalitní.
Během čtení této recenze jste jistě viděli skvělý rozbor od magazínu Digital Foundry, takže o grafické stránce víte první poslední. Pokud bych mohl vyjádřit názor laika, tak R6 je po grafické stránce krásná hra plná detailů a se spoustou světel. Zamrzí nepřítomnost raytracingu na konzolích i chybějící podpora 120 FPS. Za co ale vývojáře budu tepat, tak to je jejich viditelná lenivost. Není žádným tajemstvím, že Ubisoft dělá hry strukturovaně a veškeré tituly má propojené podobným stylem fungování od série Assassin´s Creed, přes Fenix Rising po Far Cry. Tak proč, když Rainbow Six z tohoto konceptu vyčnívá si nedají záležet a takové vychytávky, jako třeba aktivace tlačítka nemohou udělat tak, že postava hráče skutečně natáhne ruku a zmáčkne tlačítko nebo displej? Proč v zrcadle není vůbec vidět Váš charakter? Proč takové detaily, které by v roce 2022 měly být samozřejmostí a které by potěšily oko nejednoho hráče a dodaly by ten vtahující pocit tu nejsou? Když procházíte jednotlivými lokacemi, ta vidíte, že grafika tu hraje prim, ale při každém kroku je Vám jasné, že autoři zdaleka ze sebe nedostali tolik, na co mají. Je nesmírná škoda, že veškeré úrovně Vám budou splývat. Je jedno, zda jste u sochy Svobody, nebo na Aljašce. Veškeré hlavní dění se odehrává uvnitř budov a jelikož ty pokryl vesmírný nepřátelský odpad, tak se Vám budou zdát stejné. Opět, velká škoda jenom lenost autorů. Všechnu akci provádíte prakticky za tmy, zřejmě abyste ocenili širokou paletu barev světel.
ZÁVĚREM
Dlouho jsem přemýšlel, jakou známku Rainbow Six: Extraction udělit. Jedná se totiž o kvalitní titul, který je prakticky bez chyb. Ano, chybu se zvedáním musí jednoznačně autoři opravit, ale jinak jsem byl v tomhle ohledu spokojený. Bohužel mám pocit, že jsem dostal málo. Osmnáct charakterů se jistě v budoucnu rozšíří o další specialisty, ale jsou tu jen 4 hlavní lokace, bez kampaně, bez režimu hry více hráčů. Co naplat, že se hra hraje dobře, že pocit ze střelby je celkem uspokojivý, když mám každý den hrát dokola to samé a hlavní úkoly se nemění? Kladu si tak otázku, co mě nutí k tomu, abych se ke hře vracel? Ano, pokud hrajete s kamarády, herní čas se nepatrně prodlouží, ale pokud bych hrál neustále sám, nebo si chvilky volného času zpestřoval Quick Matchem, tak nevěřím, že mě titul bude po deseti až patnácti hodinách bavit tak, jako při prvním spuštění. Věřím, že tato hra bude do budoucna dostávat nový a nový obsah. Zatím to ale vypadá, jako by si Ubisoft testoval hráče, zda nové R6 chtějí hrát. Možná také proto se dostal do nabídky Xbox Game Pass. Možná už by ale vývojáři mohli opustit tu myšlenku zabijáckého viru na každém rohu. Od toho tu máme The Division a jiné hry.
7/10
Datum vydání: 18. ledna 2022 – Potřebné místo na disku: 29GB
Distributor ČR: Conquest Entertainment
