Vývojáři ze studia Frozenbyte dnes můžete znát díky jejich sérii Trine, která se zejména s prvními dvěma díly těšila velké oblibě. Třetí díl však reputaci série poněkud narušil a to hlavně tím, ze fanouškům neseděl přechod z 2,5D perspektivy do plnohodnotného 3D. Naštěstí vývojáři se po jednom neúspěchu nevzdali a dali se do tvorby dalšího dílu s tím, že vyslyší přání hráčů a vrátí sérii ke svým kořenům. A tak tu dnes máme regulérní pokračování Trine 4 s podtitulem The Nightmare Prince, jenž klade důraz na to, aby nám skutečně dodalo příběh a hratelnost hodné série Trine. Povedlo se to? Rozhodně. Ostatně si pojďme říct, proč.

Po nepovedeném experimentu se 3D zobrazením tu opět máme malebný svět vytvořený kompletně ve 2,5D rozměru a Trine 4 to zatraceně sluší. Většinou se o technické stránce na začátku recenze nebavíme, ale v případě tohoto titulu jsem se rozhodl udělat výjimku. Magický svět Trine 4 na mě seslal své kouzlo, kterému jsem okamžitě podlehl. Frozenbyte ukázali, že když si na něčem dají záležet, stojí to za to. Svět hry je neskutečně detailní, plný úžasných pohádkových scenérií, doprovázených úchvatnými kouzelnými efekty a oživený krásně rozpohybovanými animacemi hlavních hrdinů a jejich designem. Vše navíc běží ve skálopevných 60 fps s obrazem podpořeným 4K v případě námi testované Xbox One X verze.

Krásný a malebný svět je podpořen dobře napsaným pohádkovým příběhem, který je sice jednoduší a nikterak úplně originální, ale za to funkční s gradací, jenž je nám dávána v těch správných dávkách. Příběh k nám opět přivádí naše oblíbené hrdiny, čaroděje Amadea, rytíře Pontiuse a zlodějku Zoyu. Ti jsou povoláni aby našli uprchlého prince Celia. Ten se po nařknutí z toho, ze není hoden využívati magii rozhodně všem ukázat, že tomu tak není. Ale pro zvládání magického umění si nevybere zrovna vhodnou knihu a jeho mysl je tak ovládnuta černou magií. Princ pak nechtěně během svého ohrožení vypouští do světa noční běsy, které následně ohrožují království. Naši hrdinové tak najednou nezachraňují jen prince, ale celou zemi, jíž musí zbavit Celiových nočních můr. Hra je navíc dostupná s českými titulky, tudíž vám v plném prožití hry nic nebrání.

Pokud bychom měli Trine 4 označit nějakým žánrem, pak to bude v základu plošinovka, která je ale doplněna o rpg prvky a akční složku, jenž čítá i finální bossfighty. Titul je vlastně poměrně komplexním herním zážitkem, jehož všechny prvky tvoří jeden celek, kdy jedna složka by dobře nefungovala bez druhé. Všechny skákací pasáže jsou doplněny o celou řadu logických puzzlů, v nichž budete muset kolikrát kombinovat schopnosti všech tří hrdinů, mezi nimiž si můžete libovolně přepínat, abyste se dostali dále. Věřte mi, ze občas se vám vaše mozkové pěkně zahřejí. Skákací pasáže se pak občas prolnou i akčnější částí, která je zde spíše osvěžením, než nějakou zásadní výzvou. Tu pak v oblasti soubojů tvoří zejména bossové, jenž vždy vyžadují odlišný přístup.

Podívejme se tedy blíže na samotnou trojici hrdinů a jejich úlohu ve hře. Čaroděj Amadeus vám v boji nebude co platný, ale díky jeho schopnostem máte možnost zvedat různé předměty, či takovou magickou truhlu vyčarovat, a pomocí nich vytvořit cestu dále. Rytíř Pontius moc užitečný pro samotnou tvorbu cest není, pokud tedy nehodláte něco rozbít. Nejvíce jej ale uplatníte v boji s řadovými nepřáteli a bossy. Nakonec je tu jediná žena družiny, tedy zlodějka Zoya. Tu budete nejčastěji využívat pro samotný průchod úrovněmi, jelikož je často nutné využít její možnosti ukotvit se někde lanem, či něco přichytit k něčemu a tak si vytvořit třeba lanový most, a nebo tím to skillem zabránit tomu, aby se například nějaký most nezvedal, či dveře nezavírali. Zoya je ale v Trine 4 užitečná i v samotném boji, jelikož vedle klasických šípů má k dispozici i ledový a ohnivý, které jsou kolikrát na řádové nepřátele účinnější, obzvláště pokud ovládají opačný z elementů, než je vystřelený šíp. Ledové šípy se pak mnohdy hodí i pro průchod vpřed v dané úrovni, kdy daný objekt zmrazíte a on je tak blokován proti pohybu.

Jak jsme výše zmínil, tak Trine 4 je vedle plošinovky také rpg, takže zde rovněž funguje nějaký ten vývoj postav. Každý z našich hrdinů má menší strom schopností, pomocí něhož můžeme získat některé nové schopnosti a občas i vylepšit ty stávající. To nám dá opět nové možnosti pro průchod hrou a otevře nám to nové dříve nedostupné lokace, což se může hodit ve chvíli, kdy se rozhodnete, že danou úroveň projdete ještě jednou abyste například získali poklad, na který jste dříve nemohli. I když ani to občas stačit nebude. Přestože hru můžeme celou projít sami s tím, že mezi postavami můžeme jednoduše přepínat, tak některých předmětů, či cest, dosáhnete pouze s dalším hráčem, či ideálně dvěma. A věřte mi, že kooperaci si v případě Trine náramně užijete, ba dokonce hra tím získá další rozměr a stává se opět o chlup zábavnější.

Nakonec se pojďme podívat na samotné nepřátele. Byť spousta těch řadových se sobě podobá, tak je zas tak často potkávat nebudete. Musím ale přiznat, že jejich design je vskutku velice povedený. Vrchol jsou poté bossové, kterých rovněž není mnoho, ale za to jsou vždy unikátem. Musel jsem uznat, že vývojářům z Frozenbyte rozhodně fantasie nechybí, a ony běsnící noční můry jsou přesně takové, jaké bychom si je pro takový typ hry sami představovali. Navíc ne na všechny z nich platí hrubá síla. Občas i na samotného bosse musíte vyzrát a přijít na to, jak jej porazit. To většinou vyžaduje vyřešit i nějaký ten puzzle během samotného boje, což může být občas hektické, jelikož k bossům se čas od času připojují i řadový nepřátelé a to už vám občas jde opravdu o život.

Má Trine 4 nějaké nedostatky? Možná herní dobu, která se pohybuje mezi 6 – 7 hodinami, ale to je vzhledem k nižší pořizovací ceně stále v pořádku. Hru navíc můžete projít i několikrát a to s nově získanými schopnostmi, či kamarády. Také jsem si všiml občas doskakujících textur. To se ale většinou děje při načítání samotné úrovně. Jediné, v čem by tak hra mohla být lepší, je samotný příběh. Ten je sice funkční a na poměry hry dostačující, ale mohl by být originálnější s nějakými zásadními zvraty. Vše jsou to ale opravdu drobnosti na jinak velmi povedené hře. Vývojářům se návrat ke kořenům série vyplatil a Trine 4 se hrdě může zařadit po bok skvělých prvních dvou dílů.

ZÁVĚREM

S hrou Trine 4 The Nightmare Prince se vývojáři rozhodli vrátit ke kořenům série a šlo jednoznačně o krok správným směrem. Hra nám nabízí skvělou hratelnost, nádherný pohádkový svět a slušný příběh s výtečně napsanými dialogy. Navíc se nám vrací trojice charismatických hrdinů jejich dobrodružství zkrátka chcete prožívat znovu a znovu. Zamrzí snad jen pár drobných technických chybiček a fakt, že příběh mohl být jednoduše ještě lepší. Pokud jste navíc minuli díly předešlé, tak si můžete všechny čtyři díly pořídit v rámci nové Trine Ultimate Collection.

HODNOCENÍ: 8,5/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: Hypermax