Warhammer: Chaosbane – Recenze

Warhammer: Chaosbane – Recenze

6 června, 2019 1 Od Jiří Hora

Her na motivy slavných stolních strategických her z dílny Games WorkShop, Warhammer, vyšlo již několik, ale ne každá se stala úspěšnou. V posledních letech se tak dařilo zejména strategiím Total War: Warhammer od Creative Assembly, ale ani oba díly kooperativní akce Warhammer: Vermintide nedopadly vůbec špatně. Daří se tak zejména fantasy odnoži Warhammeru, jelikož hry s tématikou Warhammer 40.000 takové štěstí nemají. Dnes tu máme další titul inspirovaný světem Warhammer: Age of Sigmar, který vytvořilo studio EKO Software a nesoucí název Warhammer: Chaosbane. Aby toho nebylo málo, tak vývojáři úzce spolupracovali s komunitou hráčů a během dvou betatestů implementovali do hry celou řadu poznatků a opravili mnoho chyb, aby dokázali hráčům dodat ten nejlepší možný titul inspirovaný oblíbenou deskovou strategií.

Vývojáři se snažili, aby byl celý děj hry věrný své inspiraci, jenž neustále roste se svou komunitou a fantasií hráčů, kteří ji hrají. Příběh hry nás tak zavede do Starého světa a kontinent devastovaný Velkou válkou proti armádám Chaosu. Tento dlouhý a únavný konflikt už rozdělil vedví lidské císařství. Další národy jsou však v ohrožení a tak musí čtveřice jedinečných hrdinů zastavit kulty Chaosu, jenž jako mor prolézají světem a šíří paniku vzývajíc přitom své zvrácené Bohy, jenž na svět sesílají své zlobou prolezlé démony. Příběh je pak vyprávěn skrze cut-scény, které jsou tvořeny různými obrazovými výjevy. Je to sice dostačující pro potřeby vyprávění, ale přeci jen bych ocenil spíše klasické CGI scény. Ty totiž dokážou daleko více vtáhnout do děje a upoutat hráčovu pozornost. Asi jsem nezmínil, že hra je silně inspirovaná sérií Diablo od Blizzardu, která právě vyniká skvělými CGI videi nemajícími v žánru žádnou konkurenci.

Vlastně jsem byl velice překvapen tím, jak velká je na první pohled podobnost mezi oběma tituly. Warhammer: Chaosbane si bere mnoho inspirace, hlavně po stránce interfacu, právě z Diablo III a je to na hře celkem znát. Jenže ke škodě to rozhodně není. A vlastně první pohled, je jen první pohled, ale jak jsem se více nořil do nitra samotné hry, zjišťoval jsem, že vše je vlastně dosti osobité a titul tak v mých očích dostala svou vlastní duši. Hodně tomu napomáhá zajímavý systém schopností, který čítá pro jednotlivé skilly, či kouzla, čtyři úrovně. Každý ze skillů, či kouzel, se odemyká dosažením určité úrovně postavy a stojí vás nějaké ty skillpointy. Těch máte omezené množství a zejména z počátku musíte přemýšlet nad tím, jestli budete využívat silnějších schopností o nižším počtu, nebo disponovat více skilly, ale za to slabšími. Vše má své plusy a vše má své mínusy. Pokročilé schopnosti například vyžadují nějaký čas na obnovu, což vás zejména v sólo hře může stát život. Tu ale může způsobit i nižší účinnost schopností na základních úrovních. Je proto třeba najít mezi vším balanc. A to činí z vývojového stromu hry Warhammer: Chaosbane něco unikátního.

Ještě před tím, než se ale do samotného hraní pustíte, je třeba vybrat si postavu. Máte na výběr ze čtyř zcela odlišných charakterů tvořících určité archetypy národů světa Warhammer. Lidské impérium zde zastupuje voják Konrad Vollen, učením magie vznešených elfů vás provede mág Elontir,tajemství lovu ukáže lučišnice lesních elfů Elessa a prořízlá pusa, tvrdohlavost a sekery ostré jako břity jsou vlastní trpaslíkovi kmene Fireslayerů Bragimu Axebitrovi. Každý z hrdinů disponuje unikátními vlastnostmi a také vybavením. Upřímně jsem neměl moc chuť rozehrávat nějak více všechny charaktery, jelikož systém hack-n-slash her si zakládá na lootu a jelikož je všechen generován ku vámi zvolené postavě, tak nemůžete lepší gear poslat druhému hrdinovi. A co tedy jiného? Prostě drtit jedním hrdinou vše, co se hne. Jen ať hordy chaosu opět zalezou do děr, ze kterých vylezly na tento svět. Já jsem si zvolil trpaslíka Bragiho a byl jsem překvapen, jak skvělými hláškami, chcete-li urážkami,se umí ohánět.

Kde exceloval systém schopností, tam strádá systém gearu. Ten nám sice po vzoru jiných rpg přináší různou vzácnost a kvalitu daných předmětů, na hru samotnou to však nemá zcela žádný vliv. Sice má taková legendární zbraň sem tam o nějakou tu vlastnost více, ale v po pár hodinách ve hře zjistíte, že vše je vlastně jen na oko. Jediné co, při výměně gearu, musíte sledovat je akorát procentuální koeficient, který udává, jestli je daný předmět lepší, horší,či zcela totožný s tím, co už máte na hrdinovi nasazeno. Gear se kolikrát ani nijak závratně neliší vizualizací, kolikrát se mění pouze barva. Proto je legendární a epické vybavení unikátní hlavně svým vzhledem.

Co mě rozhodně potěšilo je silná variabilita v řadách nepřátel. Po pár hodinách hraní jich vypozorujete hned minimálně dvě desítky, ale vývojáři uvádějí, že ve hře jich je na sedmdesát a k tomu hra obsahuje i řadu unikátních bossů představujících vyšší démony hord Chaosu, či arcikněží jejich kultů. Pokud hrajete stolní hru Warhammer: Age of Sigmar a máte najety právě armády bohů Chaosu, pak vás mile překvapí právě detailnost modelů zástupců těchto armád. Byť boss fighty převyšují svou výzvou všechny ostatní nepřátele, nejde vlastně o nic jiného, než o nepřítele s vysokým počtem životů, jehož skolení vám zabere více času. Bossům chybí jakési představení, jejich vyšší integrace do vyprávění, tedy přesně to, co Diablo odlišuje od všeho, co se jím inspiruje. Bohužel i Warhammer: Chaosbane mezi tyto tituly patří.

Zdá-li se vám, že hru odstavcem výše jen haním, tak mě nepochopte špatně, ať už jsou bossové špatně uvedení, tak samotná hratelnost je naprosto výtečná. To je z části také zásluhou dobře navrženým ovládáním, na kterém podobná hra kolikrát stojí. V případě tohoto herního kousku se to povedlo na jedničku. Každý den, co jsem se do hry pustil, jsem v ní strávil několik hodin a vždy když už jsem si v daném questu říkal, že jej dodělám a jdu spát, jsem se musel vypravit na další výpravu a splnit další úkol. Vždy jsem pak nevěřil při pohledu na hodiny, kolik už vlastně je. A to jsem v první hodině hraní měl celkem obavu z toho, že mě od hry odradí z počátku velmi generické level design. První mise se totiž z velké části odehrávají pouze ve stokách působících až příliš jednotvárně. Dokonce to zacházelo až tak daleko, že jste vlastně vždy poznali, kde se nachází truhla s lootem. Prostředí však ukazuje svou rozmanitost zejména v dalších fázích hry, kde navštívíme i celou řadu ikonických míst z celého universa Wahrammer: Age of Sigmar.

Warhammer: Chaosbane sice můžete hrát sólo a bude to opravdu zábavou, ale hra byla postavena hlavně na kooperaci, jenž nám teprve předvede soužití různorodých schopností jednotlivých hrdinů. S kamarády můžete hrát buďto online nebo lokálně na jedné obrazovce. Já jsem toto zkusil s neznámým hráčem, ale opravdu to není ono. V tomto případě je komunikace stěžejní. Věřím, že hraní této hry v kooperaci s přáteli, ji posune ještě o dimenzi výše. Je jen škoda, že jsem to nemohl zažít na vlastní kůži.

Několikrát jsem v textu výše zmiňoval onu podobnost s hrou Diablo 3. Ta je citelná i v samotném vizuálním zpracování. V některých částech jsem si opravdu říkal, jestli právě tuto hru nehraji. Ale ne nehraji. Warhammer disponuje jedinečnou atmosférou, osobitým světem a architekturou. Přesně to všechno dokázali vývojáři z EKO Software do hry přenést a je to zatraceně dobře. Osobně jsem nějakou dobu sledoval právě vývoj stolní hry Warhammer: Age of Sigmar, a vlastně jsem na tuto hru čekal a tak jsem rád, že jsem ji vlastně konečně dostal. Po technické stránce to šlape, framerate drží, textury jsou ostré, černá krev armád chaosu patřičně barví stěny… Jednoduše idylka že? Jen ty načítací obrazovky by občas mohly být rychlejší.

ZÁVĚREM

Warhammer:  Chaosbane přenesl svět populární stolní strategické hry do skvělého hack-n-slash rpg,jenž tu ještě nebyl. Titul figuruje zejména svým zasazením, zajímavými hrdiny, jedinečným stromem schopností, širokou paletou jedinečných nepřátel a hlavně výtečnou hratelností, jenž vás lehce pohltí a nepustí. Má to nějaký háček? Ano a několik. Zamrzí jednoduší cutscény, větší důraz na vlastnosti lootu a občas generické lokace. Jinak od vydání Diablo III zde nebyla lepší hra, než je právě Chaosbane.

HODNOCENÍ: 7/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: Comgad