Zaklínač 3: Divoký Hon – Recenze (Next-Gen)
23 prosince, 2022Je tomu více než 7 let, co jsem poprvé navštívil nelítostný, ale přesto úchvatný, svět hry Zaklínač 3: Divoký Hon. Moc dobře si pamatuji, že jsem se tehdy do psaní recenze vrhl s obrovským nadšením, což se ostatně odráží i v tom, že jsem do dnešních dní nechal ve hře přes 800 hodin vlastního života a je zcela jasné, že tyto hodiny ještě narostou, jelikož v minulém týdnu dorazil dlouho očekávaný next-gen update a já se tak rozhodl, že se do zmíněného světa opět ponořím a užiji si jeho krásy v podstatně lepším vizuálu, než tehdy na původním Xbox One.
Poslední Geraltovo dobrodružství z dílny polského studia CD Projekt Red je i po těch dlouhých letech stále jedním z nejlepších RPG, které máme možnost hrát a dost možná tím vůbec nejlepším. Tvůrci vytvořili master-piece, jehož stín se jen těžko překračuje, což dokázala i Cyberpunk 2077, který i navzdory svým kvalitám rozhodně ze zmíněného stínu staršího fantasy sourozence nevystoupil a zřejmě ani nikdy nevystoupí.
Příběh, jenž se před námi postupně otevírá je velkolepý a přesto velmi osobní. Málo, která hra umí před nás postavit tolik různých rovin a při tom stále držet vše pohromadě. Nehledě na to, že tvůrci dokázali dodat dvojici naprosto fenomenálních rozšíření, kdy každé by dokázalo stát samo o sobě. Nemá smysl se tu rozplývat na genialitou všech dialogů ve hře a to nemluvím jen o těch v hlavní příběhové lince. Jelikož to, čím Zaklínač 3: Divoký Hon vyčnívá vůči ostatním hrám v žánru, je kvalita vedlejších úkolů, či zakázek. Ty vždy tvoří svůj malý příběh a pomáhají dotvářet lore celého světa.
Rozhodně kvituji také přístup k plnění samotných úkolů, které by se sice daly zaškatulkovat do klasického – dones nebo zabij, ale tvůrci přišli s takovou formou, že to vždy působí jedinečně a máte chuť jednotlivé úkoly plnit. Nehledě na to, že občas to je jednoduše o průzkumu nějaké oblasti, jindy musíme něco vyšetřit a častokrát je to kombinace všeho možného. Věřím, že tohle všichni už dávno vědí, ale nějak si říkám, že je vhodné zavzpomínat na to, proč je vlastně hra tak moc ceněná.
Ohlédnu-li se za posledním rokem a hrami, které mi prošly pod prsty, tak stále budu marně hledat titul, který by se vyrovnal tomu, kterému se právě teď věnujeme. Když se například podíváme na soubojový systém, tak se může zdát jednoduchý, ale je svým způsobem i komplexní. Nehledě na to, že jednotlivé Geraltovy pohyby na sebe plynule navazují a působí to precizní tanec s mečem, jímž to vlastně i je. O to lépe to vypadá v aktuální verzi, která nabízí chod v 60 snímcích za sekundu, jenž celé hře dávají jiný rozměr. Jsou navíc skálopevné.
Technický stav totiž byla hlavní slabina původních konzolových verzí, kdy se našla řada míst, kdy framerate padal pod únosnou mez, zejména pak na konzolích Playstation 4. Verze pro Xbox Series X nabízí vedle režimu výkonu, také jeden další, který aktivuje na úkor snímkování a také rozlišení funkci Ray-tracingu. S ním hra vypadá z hlediska nasvícení, stínování a odlesků skutečně nádherně, ale já přesto preferoval ostřejší a plynulejší obraz, který jsem v minulosti u hry neměl a to zejména, když vezmu v potaz fakt, že vše běží na stejném nastavení detailů, jenž kopíruje plné detaily z PC verze, což je pokrokem vůči nižšímu střednímu dříve.
Nebudu vám lhát, že má další pouť světem třetího Zaklínače byla trochu více o průzkumu, ale trochu jiném, než byste čekali. Hledal jsem scenérie. Těch hra nabízí skutečně nespočet a je nyní o to větší radost se nimi kochat. Jedno místo na vás navíc může dýchnout různou atmosférou díky dynamickému systému počasí, kdy se den doslova může změnit v noc, stačí když se nad vašimi hlavami seběhnou černá mračna, která zahalí zem do potemnělého šera.
Už na původní hře jsem miloval tu nesmírnou variabilitu místní krajiny, kde se střídají husté lesy, travinami pokryté louky s bažinami, či horami. Navíc tu pak máme několik měst, kdy nade všemi se tyčí majestátní město Novigrad, kde nás čeká ale i celá řada nepříjemností a stejně jako v nynějších dobách, i toto město má svá temná zákoutí. Navíc co si budeme povídat. Hra na nás dýchá slovanskou kulturou a také folklórem, jenž mi dnes máme třeba jen za pohádky, či báchorky.
Poklonu je také stále smeknout před tím, jak je místní svět živoucí. Když se v kůži Geralta, obávaného Řezníka z Blavikenu, procházíte ulicemi měst, či obyčejnými vískami, tak můžete pozorovat, jak místní obyvatelé dělají své každodenní činnosti. Nicméně život nechudne ani mimo tato místa, jelikož přilehlá okolí jsou plná zvěře a nechybí samozřejmě také různé obávané nestvůry, za jejichž zneškodnění si přijdete i na nějaký ten pěkný měšec orénů.
Variabilita nestvůr, jejich počet a rozmanitost, mě i po těch letech neustále udivuje, zvláště, když do celku počítám již zmíněná výtečná rozšíření Srdce z Kamene a O Víně a krvi. Ke každému tvoru navíc najdete v bestiáři důkladný popis, včetně jeho slabin, ale i silných stránek. To je důležité vnímat zejména na vyšších úrovních obtížnosti, kdy se bez lektvarů moc daleko nedostanete. Také si zde dovolím zmínit, že souboje mají díky nové bližší kameře trochu jiný rozměr a mě to více uvádí do děje, než ona původní vzdálená kamera, kterou si tedy stále můžete aktivovat.
Než se z této poutě do nitra herního klenotu vydáme do finále, tak musím zmínit i nové DLC, které je inspirované seriálovým Zaklínačem od Netflixu. Zde toho ale mnoho nečekejte, jde jen o menší bonus, který navíc ne každému sedne. Jelikož třeba takové nilfgaardské zbroje byly spíše terčem kritiky, než že by se líbily. Já je ale aktivoval a musím říci, že z hlediska hry mi tak hrozné nepřijdou. Toto je ale věc vkusu. Jinak mám osobně raději všechny alternativní vzhledy, jenž DLC složka hry nabízí. Řekněme to tak, že ty místní čarodějky díky nim přeci jen více vyniknou.
ZÁVĚREM
Zaklínač 3: Divoký Hon díky novému next-gen upgradu na konzolích skutečně vynikl a já si lepší návrat do tohoto světa asi úplně neumím představit. Hra je i po sedmi letech skvostem mezi fantasy role-play hrami a v mém srdci je stále nekorunovaným králem, který si sice původně ode mně plnou známku odnést vzhledem k technickému stavu nemohl, ale víte co? Nyní už si jí bez servítek zaslouží a je tak vlastně opět mou hrou letošního roku.
10/10
Datum vydání: 14. prosince 2022 – Potřebné místo na disku: 56GB
Distributor ČR: CENEGA Czech – Česká lokalizace: ANO (titulky)
*next-gen upgrade je dostupný zdarma
