Factorio – Recenze

Factorio, hra, která začala pouhým snem. Snem několika mužů, jenž byli ochotní vzdát se skoro všeho, jen proto, aby ho mohli zrealizovat. Michal Kovařík, Tomáš Kozelek vsadili vše na jednu kartu a pak jen doufali, že se jim ona sázka vyplatí. Z důvodu minimalizování výdajů, se sestěhovali do jednoho bytu, kde společně žili i pracovali. Vzali své úspory a pustili se do intenzivní práce. Vše probíhalo bez jakýchkoli sponzorů, či věřitelů. Žili čistě a pouze ze svých těžce uspořených peněz. Z nich dále platili potřebného grafika, jenž jim v týmu scházel. Po nějakém čase se vývojáři rozhodli, že půjdou s kůží na trh. K dokončení hry byla za potřebí nemalá suma peněz. Tu však už neměli. Z toho důvodu na serveru Indiegogo spustily crowdfundingovou akci, jejímž cílem bylo vybrat sumu čítající sedmnáct tisíc eur. Celá tato akce měla trvat pouze jeden měsíc.

Během prvních čtrnácti dní dvojice vybrala pouhých pět set eur. Samotný Michal Kovařík v jednom rozhovoru uvedl, že za tuto sumu vděčí svým přátelům, kteří se rozhodli podpořit je v jejich snažení. V ten moment v celém týmu zavládl pocit neúspěchu, zdálo se, že veškerá práce přijde vniveč. Michal Kovařík a Tomáš Kozelek začali hru rozdávat de facto zadarmo, už nebylo zapotřebí si hru koupit. Kdokoli si o hru zažádal, tak jí dostal. Jejich přáním bylo, aby hráči měli alespoň možnost si hru vyzkoušet, a dvojice tím mohla zjistit, zda má koncept jejich hry vůbec smysl. Tento takřka zoufalý krok se ukázal jako ten nejlepší možný tah. Najednou mnoho hráčů zjistilo, jaký potenciál hra skrývá a jak úžasná a návyková je. Snad sám osud chtěl aby se tak stalo. Během zbývajících čtrnácti dní se tak podařilo nemožné. Tým totiž nakonec vybral jednadvacet tisíc eur.

Existence Factoria byla zachráněna a jeho vývoj mohl nadále pokračovat. Díky bohu za to! Hra samotná byla mnoho let v early accessu. Během této doby vývojáři pilně pracovali na odchytu chyb, ladění herních mechanik a samozřejmě také novém obsahu. Čekání to bylo dlouhé, ale vyplatilo se. V srpnu loňského roku 2020 Factorio přešlo do verze 1.0 a hra dostala oficiální release. Ano uznávám od srpna protekla spousta vody, ale mnoho hráčů do této chvíle o hře ani neslyšelo. (Recenzi napsal snad pouze magazín Level) Proto jsem se rozhodl, že se jí podívám na zoubek a podělím se s vámi o své zkušenosti, jelikož mám tento titul opravdu rád. Osobně jsem v ní strávil doslova stovky hodin.

Factorio jako takové nemá kampaň s dech beroucím příběhem, který by vás chytil za srdce a utkvěl v paměti. Příběh je tak prostý, jak jen může být. Nicméně nabízí na zvolenou tématiku zajímavý úhel pohledu. Jste vesmírný cestovatel, který si bezstarostně letí vesmírem. Tu náhle je vaše loď poškozena a vy havarujete z neznámých příčin na jakési planetě. Jistě tohle jsme viděli již mnohokrát. Člověka ihned napadne, co je na tom tak zajímavého? Můj milý čtenáři, hned ti to povím. Jakožto každý trosečník se chcete dostat domů a to za jakoukoli cenu. Vaše loď je na cucky a šance na její opravení takřka neexistuje. Proto našemu cestovateli nezbývá nic jiného než od základu postavit novou. Ale jak? K postavení lodi je zapotřebí mnoho materiálu a vy máte jen krumpáč (Od dob Minecraftu snad všechno vyřeší, smích). Z toho důvodu je potřeba postavit továrnu/ továrny, s jejíž/jejíchž pomocí vyrobíte novou loď, nebo chcete-li  po staru raketu.

 Jak tomu ovšem bývá, k chodu továrny je zapotřebí elektřina, těžba surovin a další věci. A přesně v tom tkví samotná podstata hry. Vše se musí vyrábět a těžit samo, potažmo automaticky, přece to nebudete dělat ručně. Factorio je vlastně takový factory tycoon, kde je zapotřebí logické a strategické myšlení. Mince má ale dvě strany a tam kde se tvoří, tam se i ničí. Veškerá činnost továrny/továren vytváří odpad a tím se ničí životní prostředí. Z pochopitelných důvodů se devastace planety nelíbí domorodým obyvatelům, kteří na ní žijí. Z toho důvodu se vás budou pokoušet zastavit, zničit továrnu/y a vás zabít. Ubránit se vždy nebývá lehké. Pokud tedy nebudete chtít čelit stále se stupňujícím útokům, tak bude dobré brát v potaz ekologii. Veškerá tato rozhodnutí budou čistě na vás.  V tento moment pro mě přichází onen zajímavý pohled na celou věc. Jelikož vy jste ten mimozemšťan, co jim zabíjí planetu, ničí města a zabíjí stovky z nich. Dá se tedy říci, že ve Factoriu jste vy zápornou postavou.

Krumpáč, obyčejný kus nářadí, nijak zvlášť zajímavý, ale zároveň váš nejlepší přítel. Právě díky němu postavíte tu nejlépe fungující továrnu ze všech. Na začátku hry toho nemáte moc k dispozici. Musíte si vystačit jen s těžičkou, pecí na zpracování materiálu a právě oním krumpáčem. Na náhodně generované mapě začnete v okolí hledat svatou trojici základních surovin – uhlí, železo a měď. Z počátku budou veškeré stroje fungovat pouze na fosilní paliva a které navíc musíte do strojů doplňovat manuálně. Je to hrozná otrava. Jenže co kdyby se ruda sama těžila, stejně tak uhlí a měď, a obecně vše fungovalo tak nějak samostatně? Náhle začnete dělat první krůčky k automatizaci. Začnete elektřinou, přece jen stroje fungující na fosilní paliva, jsou neefektivní a vytváří enormní množství emisí. Elektřina tvoří nemalou kapitolu samu o sobě, jelikož v pozdější fázi jste na ní doslova závislý. Způsobů, jak ji vyrobit, je několik druhů. Nejzákladnější možností je tvorba elektrické energie za pomoci uhelné elektrárny. Hra dále nabízí možnost využití solárních panelů, či postavit jadernou elektrárnu. K těmto způsobům výroby je ovšem cesta mnohem složitější a delší.

První krůčky jsou za námi, základní suroviny se těží a následně zpracovávají. Nyní se můžeme vrhnout na výrobu jako takovou. Ve Factoriu je zapotřebí opravdu mnoha komponentů. Od železných plátů, elektrických obvodů, až po zpracovanou ropu, či uran, a vše mezi tím. Proto musí nastat průmyslová revoluce. Přece nebudete všechny věci vyrábět v ruce, některé ani tímto způsobem vyrobit nejdou. A tak začnete stavět jednu malou montovnu vedle druhé. S pomocí dopravníkových pásů a robotických překladačů je začnete zásobovat potřebnými surovinami. V tomhle ohledu je hra opravdu velice komplexní a jde do hloubky. Jakýkoliv finální produkt má své vlastní specifické požadavky na výrobu. Pokud vyrábíte ozubená kolečka, je zapotřebí montovnu zásobit železnými pláty. Chcete elektrické obvody, pak se nejprve musí vyrobit měděné dráty. Tím pádem je zapotřebí vymyslet a následně zrealizovat bezchybně fungující a vzájemně se propojující logistickou sít. Stačí jedna malá chybička, či špatné zásobování, a ejhle výroba stojí. Je tak nesmírně důležité vše dobře plánovat a rozmýšlet. V pozdější fázi hry logistiku, stavbu a správu továren usnadní drony, které vše udělají za vás. Donesou, přinesou, opraví, postaví.

Důležitou část hry tvoří rovněž ložiska surovin a nezáleží zrovna čeho, jestli železa, mědi, ropy, uranu, atp. Všechna jedno dne prostě dojdou a vám nezbude nic jiného, než najít další. Málokdy se je pak podaří nalézt poblíž vaší továrny. A tak přijdou na řadu vlaky. Vlaková doprava hraje důležitou roli v přepravě na delší vzdálenosti, na něž se nevyplácí stavět dopravníkové pasy. Jsou zkrátka pomalé. Systém přepravy za pomoci vlaků je ze začátku složitý a jeho pochopení vyžaduje čas. K dispozici je sice tutoriál, ale ani ten vám nezaručí, že vše budete ihned chápat. Největší problém nastává tehdy, když vytváříte komplexní železniční síť s mnoha zastávkami a odbočkami. Stačí jeden špatně umístěný semafor a náhle je značná část sítě solidně rozhozena. Následkem toho pak dochází ke kolizím jednotlivých vlaků. Vítězství je možné slavit ve chvíli, kdy máte v malíku skutečně všechna pravidla provozu této dopravy.

Čím více se vzdalujete od vaší základny a továren, tím častěji budete narážet na větší množství místních, jejichž odpor vůči vám se za těchto podmínek bude neustále stupňovat. Jak jsem již výše zmínil, jste na této planetě vetřelcem, který jí ničí. V rané fázi vývoje hry se nepřátele spíše podobali lidem, ale postupem času vývojáři pomalu měnili jejich vzhled, až se začali podobat spíše broukům. Dokonce se i tak chovají, staví hnízda a jejich počet je vždy ohromující. K vaší ochraně a likvidaci nepřátel, dostanete poměrně rozmanitou paletu zbraní. K obraně továren slouží turrety (obranné věže) na klasické náboje, které je nutno do nich doplňovat, jelikož bez nich vám jsou pochopitelně k ničemu. Pozdější fáze výzkumu vám však umožní si odemknout laserové věže, či dokonce plamenometné. Je jedno jaký tip budete používat, jejich palebná síla je vždy impozantní. Rychlost s jakou dokážou eliminovat nepřátele neuvěřitelná. Vždy jsem se rád kochal tou sprchou střel, kterou zasypávaly vlny nepřátel.

Hezkým detailem je, že těla mrtvých nepřátel poměrně dlouhou dobu zůstávají ležet na místě. Z toho důvodu to před vašimi „hradbami“ vypadá vcelku děsivě. Ovšem jak se říká, nejlepší obrana je dobrý útok – rychlí, tvrdý, nemilosrdný. Na takový útok se můžete, vlastně musíte vyzbrojit. Proto dostanete k dispozici několik druhů zbraní od samopalů, přes plamenomety, až po raketomety. Nezapomínejme na techniku. Do boje si můžete vzít rychlé auto s kulometem nebo pomalí, ale zato opravdu účinný tak. Je vám to málo? V tom případě můžete svou základnu vyzbrojit dělostřelectvem nebo jako neslavní nacisté a postavíte na koleje svého vlastního těžkého Gustava. Je to vám to stále málo? Tak to nepohrdnete atomovou bombou. Ano, hra nabízí i možnost využití nukleárních zbraní, které se ale obejdou bez vedlejšího účinku jako je radiace. Destrukce a eliminace nepřítel je zde zvládnuta opravdu dokonale. Nutno podotknout, že hra mi chvílemi připomínala film Hvězdná pěchota. Bylo to ve chvílích, kdy se na mě hrnulo opravdu nemalé množství brouků a já střílel jako zběsilí.

Aby člověk dosáhl všech těch skvělých vynálezů a technologií, musí nejprve provést nákladný výzkum. Ten probíhá v laboratořích za pomoci speciálních lahviček, které se musí nejprve vyrobit. Ale cesta k nim, stejně jako v případě všeho ostatního, není  jednoduchá. Samotných lahviček je několik druhů. Liší se od sebe nejen barvami, ale také požadavky na výrobu. Prvních několik druhů je naprosto jednoduchých na výrobu, ale čím dál bude, tím obtížnější bude výroba nových. Kolikrát budete předělávat celé kusy továrny jen proto, abyste se mohli posunout dál. Položek na výzkum je zde opravdu spousta. Proto vás hra odmění achievmentem, když vyzkoumáte úplně všechno.

Factorio je hra která vás donutí logicky přemýšlet. Budete objevovat nové cesty a způsoby k zefektivnění výroby. Něco postavíte a pak vám začne vrtat hlavě ten brouk, načež si řeknete „Nešlo by to udělat lepe?“. Důsledkem toho začnete hledat, kde jste udělali chybu a bude vymýšlet, jak vše lépe zorganizovat. Platí zde zlaté pravidlo, že vždy je co zlepšit. Hra dokáže zabavit na dlouhé hodiny jak příležitostné hráče, ale také zaryté pařany co u počítače sedí x hodin denně. Michal Kovařík také naznačil možnost, že by se do hry mohlo dostat rozšíření, ve kterém by jsme se podívali do vesmíru nebo dokonce i na jiné planety. Není to sice potvrzené, ale šance tu do budoucna je. Jestli neradi hrajete v osamocení, jistě vás potěší, že titul možné hrát také v multiplayeru. V tomto režimu a hlavně s přáteli hra získává zcela nový rozměr, to mi můžete věřit.

2D grafika, ve které je hra dělaná, nepatří mezi nejkrásnější, ale ke hře sedne naprosto dokonale. Také díky tomu hra není hardwarově náročná a bez problémů běží na slabších strojích. Osobně jsem ji zkoušel na několika počítačích a běžela i na 11 let starém. Vývojáři si dali hodně záležet, aby ve hře nebyly chyby a bugy. Proto zde žádné nenajdete, tedy mě se to za více než sto hodin nepovedlo. Další věcí, která mě na Factoriu fascinuje, je hluboká myšlenka kterou ukrývá. I když to vývojáři nejspíše úplně nezamýšleli. Obraz možných ekologických katastrof je ale naprosto jasný. Znečištěná a zakalená voda, bez života. Smog, který je vypouštěn do atmosféry a ničí veškerou vegetaci. A mnoho dalšího. Veškerá činnost má vliv na prostředí a život kolem vás. Možná je to příliš hlubokomyslné a možná ne. Každopádně Factorio je skvělá hra a já jsem pyšný na to, že je zrovna od našich vývojářů. 

---

ZÁVĚREM

Factorio se stalo mojí srdcovou záležitostí. Od první odehrané hodiny mě chytila a nepustila. V žánru tycoonů byste stěží hledali podobný titul takovýchto kvalit a přesahu jako je tento. S čistým svědomím vám tento kousek mohu doporučit. Litovat rozhodně nebudete.

Datum vydání: 14. srpna 2020 – Potřebné místo na disku: 3GB
Distributor ČR: N/A