Scarlet Hollow – Preview

Mezi vizuální novely (visual novels) se může hrdě zařadit nová hra od Black Tabby Games, Scarlet Hollow. Black Tabby Games bylo založeno Abby Howard a jejím manželem Tonym Howard-Ariasem na podzim roku 2019. Tímto indie (nezávislým) hororem vývojáři také debutovali na poli počítačových her. Abby pracuje jako výtvarnice webových komiksů a převážná většina z nich se řadí do hororového žánru. Nejenom že Scarlet Hollow nakreslila, ale také napsala společně s manželem. Abby je zároveň výherkyně ceny za nejlepší webový komiks roku 2020. Zmíněný kousek si můžete zatím zahrát pouze na PC, k dispozici je zdarma na Steamu nebo na itch io, do budoucna by měla být i na GOGu. Prozatím vyšla jenom první epizoda, a to koncem září. Celkem má mít hra sedm epizod, počítá se, že poslední epizoda vyjde koncem října roku 2023. Hra je umístěna na webu Kickstarter (crowfundingová platforma), kde ji můžete přímo podporovat posíláním příspěvků na další vývoj.

Vizuální novely jsou specifickým žánrem her, které se nemusejí líbit každému. Některé jsou doprovázené dabingem, jiné zase ne. Převážně ale postrádají téměř všechny prvky hratelnosti, kterými jsou specifické prakticky všechny zbylé žánry. Je to jako kdybyste se dívali na film, ale mohli ovlivnit jeho průběh. Nebo spíše četli knihu, protože bez dabingu jsou tyto novely běžnější. Jakožto strašpytel, co se týče hororových her, ale milovník hororů, takovou volbu vítám. Když tak zapátrám v paměti, většina vizuálních novel, co jsem mohla vyzkoušet byla právě hororová. Pracuje se zde mnohem víc s vaší představivostí, jsou to prostě takové typické oddechovky.

Scarlet Hollow bych zařadila mezi mysteriózní horory, možná s lehkým nádechem psychologického. Vývojáři hru řadí na pomezí hororové a humorné kategorie. To prozatím nemohu ani potvrdit ani vyvrátit, na to je jedna epizoda málo. Hlavní postava jede za svojí sestřenicí, kterou dříve nikdy neviděla, do města Scarlet Hollow na pohřeb její matky, tedy své tety. Scarlet Hollow je obyčejné malé těžařské město, ve kterém se nic moc neděje. Hlavní postava je dítětem ženy, která, ze zatím neznámého důvodu, z města utekla a ukončila všechny kontakty se svojí rodinou. Avšak po určité chvíli zjistíte, že se tu něco děje. Město skrývá záhadu, na kterou budete muset přijít.

Jako ve většině vizuálních novel děláte v průběhu hry různá rozhodnutí, která ovlivní finální verzi vašeho příběhu. Tato hra se ale pyšní tím, že každá maličkost ovlivní váš příběh velice drasticky. Vztahy, které navazujete, mají být mnohem komplexnější a nemají se omezovat jen na pouhé „mám ji rád“, „nemám ji rád“. Můžete být nejlepšími přáteli a stejně tak jenom dobrými známými. Rivaly, kteří se z hlouby duše nenávidí, a nebo se jenom nemusíte? Za mě je to ve vizuálních novelách docela neobvyklé, vztahy v nich většinou bývají mnohem jednodušší – buď kladné, neutrální nebo záporné. Něco komplexnějšího zní rozhodně lákavě. Zaujal mě také výběr povahových rysů vaší postavy, který rovněž solidně ovlivňuje průběh hry. Můžete mít například vlastnost “keen eye” (bystré oko), což znamená, že si všimnete detailů, kterých byste si jinak nevšimli. Toto je ale pouze jedna z několika vlastností, které si můžete zvolit.

Pokaždé musíte mít vybrané dva a máte sedm různých na výběr. Tyto speciální povahové rysy vám poté odemknou úplně nové dialogové možnosti, díky kterým se váš příběh může vyvíjet zcela jiným směrem. Ne vždy jsou však tyto nové dialogové možnosti k užitku, někdy vám to zadělá i na problémy s ostatními charaktery. To je další věc, která se mi na Scarlet Hollow zamlouvá. Často se stává, že pokud máte takovéto speciální vlastnosti ve hrách tohoto typu, jsou za každou cenu tou nejlepší volbou. Hra se pak stává mnohem předvídatelnější a mnohem méně zábavnou. Pokud jste ve hře všímaví, můžete naopak pokazit vztah s charaktery jenom proto, že jste vlezlí, a to mi zní mnohem více realisticky. Každá postava je totiž jiná, nevíte, jak bude na něco takového reagovat. A jsme u toho. Hra hned získává na momentu překvapení a nejistoty. Takové by hry o vašich rozhodnutích měly být. Pokud Abby Howard zvládne překvapit, bude více než spokojená.

Atmosféra celé hry je samozřejmě dosti ponurá. Vyzdvihuje to i kresba pozadí, která byla ručně malovaná tuží. Sice se nejedná převážně o černobílou kresbu, ale barvy jsou v některých úsecích, schválně nevýrazné a bledé, aby podpořili celkově depresivní a hororovou atmosféru, takže občas působí černobíle, i když tomu tak není. Typickým příkladem je část v samotném domě, kde se hlavní hrdinka nebo hrdina vyskytuje. Naopak v jiných částech, které mají působit optimisticky, jsou barvy mnohem výraznější, například úsek v kavárně. Stejně tak i hudba, vytvořená Brandonem Boonem, všemu dodává korunu. Je velice melancholická, možná i depresivní chcete-li. Já osobně takovou hudbu ráda mám, převážně se jedná o brnkání na akustickou kytaru kombinované s basovou linkou.

Některým soundtrack může připomínat muziku z herních sérií Silent Hill. Mě osobně hudba připomíná hru s podobným motivem, a to Sally Face. Samozřejmě pouze vzdáleně, samotné téma hry Sally Face je naprosto odlišné, ale má stejné mysteriózní prvky a znepokojivé scény a momenty. Pokud jste jemná duše a nezvládáte snímky s nepříjemnými prvky (například mrtvá zvířata nebo zvířata která trpí), pak možná Scarlet Hollow není pro vás. Na druhou stranu, pokud máte rádi horory, tak vás pár scén s trpícími zvířaty určitě nerozhodí. Zdali to zůstane jenom u zvířat se musíte dozvědět sami, ale něco mi říká, že pravděpodobně ne. Hned první scéna z celé hry byla pro mě osobně velice znepokojivá. Ocitáte se v autobuse a jede s vámi nějaký muž, který se buď snaží, abyste se cítili nepříjemně nebo je jednoduše psychopat. Vzhledem k tomu, že na každém rozhodnutí záleží, bála jsem se, že když na něj budu ošklivá, později ve hře si mě najde a pomstí se mi. Dále ve hře pak i narazíte na zvláštního muže, který působí opravdu jako psychopat a nikdy mu není vidět do tváře, takže se celou dobu strachujete, že si pro vás jde právě muž z autobusu. Podle mého to je skvělý úvod do hororové hry, v podstatě se bojíte hned.

Zatím mohu mluvit pouze za první epizodu a některé části byly poněkud nepříjemné, ale i tak je příběh zajímavý a děsivý. Jak se bude vše vyvíjet zatím nevíme. Zahrát si tuto hru mě přiměla obzvlášť kresba a celková atmosféra. Přestože doposud se mi hra líbila, a to co má přijít se mi líbí také, neměli bychom jásat předčasně. Hra je stále ještě ve vývoji a jenom čas nám ukáže, jak to celé dopadne. Na platformě Kickstarter si můžete hru předem zakoupit a podpořit tak její další vývoj. Také zde Abby a Tony nabízejí různé maličkosti, například tématické placky, nebo art booky v digitální nebo knižní formě. Ostatně posuďte sami, hra (první epizoda) je k dispozici na steamu zadarmo. Další epizody mají vycházet v šestiměsíčních intervalech, takže se máme na co těšit. Vzhledem k tomu, že hra není kompletní ani z poloviny, nemyslím si, že hodnotit ji takhle brzo je fair. To, co jsem zatím viděla, mě však zaujalo a rozhodně upoutalo moji pozornost.