Olympic Games Tokyo 2020: The Official Video Game – Recenze

Olympijské hry jsou bezesporu tím největším sportovním svátkem na této planetě. Tato událost už od svého vzniku vždy doprovázela klid zbraní a to i ve chvíli těch nejukrutnějších válečných konfliktů. Tedy až do loňského roku, kdy válka s koronavirem tuto událost pozastavila. Tento nepřítel rozhodně zbraně nesložil a naopak zaútočil na mnoha dalších frontách. Pořadatelská země Japonsko, tak konání her přesunula na letošní rok a i ten byl v oblasti uskutečnění takovéto události velmi nejistý. Hry každopádně budou a dělí nás od nich poslední desítky dnů. Přesné číslo najdete na úvodní obrazovce oficiální videohry, která tento svátek po letech doprovází a jenž si právě nyní důkladně probereme.

Olympic Games 2020 Tokyo je titul, který měl onu skutečnou událost doprovodit už v loňském roce, ale vzhledem k odkladu samotných her, došlo i k odkladu videohry, přičemž pevně věřím, že se to vývojářům nakonec i hodilo. Měli najednou o celý rok více času na vyhlazení všech mušek. A že by si měli dát záležet, jelikož poslední oficiální videohrou k letní Olympiádě byl London 2012 Olympic Games, který stejně jako ten letošní, byl vytvářen pod herní společností SEGA. Od vydání poslední hry tedy uplynulo 9 let, což je opravdu dlouhá doba, zvláště pro člověka, který pamatuje časy, kdy na starých PC mlátil do klávesy „Enter“ právě při hraní podobných her. Ach, ty časy. Asi tedy chápete, že má očekávání byla možná trochu přes růžové brýle, ale jednoduše řečeno těšil jsem se.

Je trochu smutné, že má očekávání se vinula trochu špatným směrem. Tak nějak jsem očekával, že oficiální hra k Olympiádě se ponese v trochu realističtějším duchu, ostatně stejně jako tomu bylo v případě předchozích her, ale opak je pravdou. Místo očekávaného zážitku jsme tak dostali alternativu ke hře Mario & Sonic: Tokyo 2020, která vyšla navzdory všemu už loni a odnesla si tradičně skvělé známky, jelikož hráči dostali přesně to, co od hry očekávali. Paradoxní možná trochu je, že i na této hře spolupracovala SEGA. Takže i letos jsme dostali silně arkádovou záležitost, která se nebojí ani nějakých těch boost power-upů. V tomto směru jsem byl skutečně zklamán.

Abych si tu negativní energii vybil všechnu hned na samotném začátku, tak se musím pozastavit i nad seznamem dostupných sportů. Ten sice není malý, ale chybí mi tu klasické atletické disciplíny, které byly přítomny snad ve všech předešlých oficiálních titulech. Ve hře tak nenajdeme hod oštěpem, skok do výšky, skok o tyči, halovou cyklistiku, 400m, 1500m a třeba hod diskem, či vrch koulí. Místo toho zde najdeme basketball, fotbal, rugby, či bmx. Buďme k sobě upřímný všechny tyto hry najdeme ve svých sólových provedeních na zcela jiné úrovni a ovládaní právě těchto her je mnohdy dosti kostrbaté a nepůsobí příliš dobře. BMX mě pak nezaujalo vůbec ničím. Dráha je nudná, triky se dělají automaticky a není potřeba nijak hlídat staminu. Za mě takhle určitě ne, ani v arkádovém pojetí.

Pojďme obrátit list. Je Olympic Games 2020 Tokyo špatnou hrou, když ji přijmeme tak, jak se zrodila? Tedy jako čirou sportovní arkádu bez příkras? Není. Vlastně ve svém žánru dělá vše správně, kromě výše zmíněných. U těchto sportů jsem se moc nebavil. A to kvůli výše zmíněným věcem. Ostatní sporty ale přináší klasickou porci zábavy, na kterou si pamatujeme. Ovládání je jednoduché a skvěle uzpůsobené k tomu, aby jej každý rychle pochopil a hlavně, aby se do hry mohl pustit každý. To rozhodně kvituji. U zbylých sportů mohu skutečně mluvit o zábavě, která skvěle funguje zejména v gaučingovém split-screenu pro dva hráče, i když zde si troufám říci, že by hra měla při svém technickém zpracování zvládnout 4 hráče na jedné obrazovce, ale k tomu se ještě vrátím.

Možná se ptáte, o jakých dalších sportech vlastně mluvím. No najdeme zde vedle již zmíněných také 100m, 110m překážek, štafetu, hod kladivem, 100m plavání, 200m plavání, baseball, horolezectví, stolní tenis, tenis (tenisy zahrnují dvoj hru, i čtyř hru), judo a box. Jak si můžete všimnout tak atletika šla skutečně do pozadí vůči kolektivním sportům a to mě skutečně mrzí. Byť jsem se u zmíněných her skutečně bavil, zejména pak u stolního tenisu, pokud jde o ony kolektivní sporty. Jinak královské atletické disciplíny byly mému srdci, v případě této hry, nejblíže, jelikož jsou to ty sporty, které u podobných her chceme hrát.

Ano, disciplíny vedené výše jsou skutečně zábavné a rád jsem v nich strávil čas, ale tak nějak se stejně nemohu vyvarovat pocitu, že to prostě není ono, hlavně skoro stejnou hru jsme mohli hrát už loni a to právě s Mariem a Sonicem, k nimž podobné arkádové zpracování sedí více. A už tam je třeba zmínit, že se nedostavoval žádný nutkavý pocit takovou hru vlastnit, když jsme vlastně podobnou hru dostali o 4 roky dříve, když vyšla hra Mario & Sonic at the Olympic Games Rio 2016. V případě nového kousku s oficiální licencí mám prostě také pocit, že už to tu zkrátka jednou bylo, jen v jiném provedení a celkově tak mohu mluvit spíše o lehce nadprůměrném zážitku, který vás bude bavit vlastně jen s kamarády u jedné televize, či online.

Nakousl jsem multiplayer, tak se na něj pojďme podívat. Určitě potěší přítomnost světových žebříčků, které k takové hře patří. Jinak máme k dispozici offline multiplayer pro dva hráče a online multiplayer pro 8 hráčů. Abych byl upřímný chybí mi zde režim Hot Seat, který si pamatuji z minulosti, přičemž právě u něj jsem trávil nejvíce času. Ostatně podobná hra je jako dělaná pro toto střídavé hraní, což by zde ale mohl narušovat fakt, že oněch vysloveně atletických disciplín je málo. Online multiplayer jinak funguje velmi dobře a neměl jsem potíže se s nikým spojit. Solo hraní bych pak nazval spíše takovým tutoriálem, v němž si můžete odemknout nějaké ty tipy. Ty pak pro vás mohou být pomůckou k lepším výsledkům.

Ve hře nechybí editor vašeho sportovce, a abych řekl pravdu je poměrně komplexní. Vaší postavičku si můžete přizpůsobit od hlavy k patě, což určitě kvituji. Také ji můžete odít do různých trikotů a barev. Abyste měli motivaci hru hrát opakovaně, tak některé oblečky je nutné si odemknout, přičemž v takto arkádovém zážitku budete toužit zejména po těch nejšílenějších oblečcích. Co je ostatně zábavnější, než postavička navlečená do maskota her, či Sonica. A podobných ztřeštěností je zde samozřejmě více.

Pokud byste od hry čekali nějakou autentickou grafiku, což by se očekávat u oficiální hry dalo, tak vás zklamu. Vizuální stránka je řekněme podobná již několikrát zmíněnému Mariovi se Sonicem, přičemž se dá říci, že s něčím podobným přišel Microsoft s jejich posledním Kinect Sports Rivals v roce 2013 a ačkoliv jde o podstatně starší hru, tak vizuální zpracování je v tomto případě na úplně jiné úrovni, než v případě Olympic Games 2020 Tokyo. Grafika je jednoduchá a ačkoliv se najdou sporty, kde tento kousek i vypadá poměrně dobře, tak nelze mluvit o ničem jiném, než lehkém nadprůměru v rámci žánru.

Osobně mě nejvíce irituje, že vývojáři měli na dokončení o rok více a přesto hra nemá žádná vylepšení pro konzole nové generace a co je ostudnější, ani pro mezigenerační konzole Xbox One X a Playstation 4 Pro. Otázky pak tedy vyvolává, proč hra neumožňuje hraní 4 hráčů na jedné obrazovce, když je vizuál takový jaký je a proč hra musí i na konzolích jako Xbox Series a Playstation 5 běžet v rozlišení 1080p a to snad i bez anti-aliasingu. Zde si chválu tvůrci rozhodně nezaslouží. Alespoň že hra běží ve stabilních 60 fps. Od této hry každopádně v případné next-gen verzi očekávám chod ve 60fps a nativní 4K, případně 120fps při dynamickém 4K. Přes to nemůže jet vlak, jelikož hra nemůže mít vysoké požadavky na systém ve své podobě. Tedy otázkou je, jestli takový update vůbec vyjde.

ZÁVĚREM

Olympic Games Tokyo 2020 – The Official Video Game je zábavnou arkádovou sportovní hříčkou, která vás bude bavit zejména v multiplayeru. Titul nabízí jednoduché ovládaní, spoustu různorodých sportů a povedený editor postaviček. Na druhou stranu mi zde schází spousta atletických disciplín, které ve velkém množství nahradili kolektivní sporty s příliš kostrbatým ovládáním a stejně tak postrádám možnost režimu Hot Seat. Tento oficiální olympijský kousek vás sice bude bavit a to zejména díky absence jakékoliv alternativy, ale nezbavíte se dojmu, že jste čekali prostě něco trochu jiného.

Datum vydání: 21. června 2021 – Potřebné místo na disku: 14,6GB
Distributor ČR: CENEGA Czech