Je to pro mě jako včera, kdy jsem si vychutnával každý centimetr trati, každou zatáčku, každý jednotlivý moment akcelerace vozidla, v jehož virtuálním kokpitu jsem se nacházel, ve hře Assetto Corsa od italského studia Kunos Simulazioni. Proto, když jsem se dozvěděl, že se chystá pokračování tohoto závodního simulátoru, byl jsem celou radostí bez sebe a to i přestože jsem věděl, že půjde o obsahově poněkud omezenější titul a to jednoduše proto, že Assetto Corsa: Competizione je oficiální videohrou k světovému šampionátu GT World Challenge. Ochuzený obsah byl ale zároveň příslibem toho, že vše bude vyladěno do nejmenšího detailu. PC verzi jsem sice ve svých spárech nedržel, ale věděl jsem, že hra později zavítá i na konzole. Když jsem tedy obdržel od společnosti 505 Games kód k Xbox One verzi hry, nečekal jsem ani vteřinu a rozhodl se okamžitě ponořit do tohoto nového závodního zážitku.

Ze vší upřímnosti jsem byl během úvodních obrazovek poněkud vyděšen. Jelikož jsem zjistil, že za konzolovými verzemi nestojí samotní vývojáři z Kunos Simulazioni jako v předchozí hře, ale studio d3t Keywords. Pokud jste hráli letošní remaster Mafia 2, pak hned pochopíte mé zděšení. Na neštěstí se mé obavy z jisté části naplnily. Týká se to zejména technické stránky, která je zároveň jednou z největších slabin celé Xboxové verze. Začneme pozitivy. V případě testované Xbox One X verze běží hra v nativním rozlišení 4K. Modely vozidel jsou vytvořeny do nejmenšího detailu a vlastně bych řekl, že i do posledního šroubku. Proč? K tomu se velmi brzy dostanu. Podíváme-li se na samotné tratě, tak je jistě potěšující, že opět bylo vše poctivě skenováno a my si tak můžeme vychutnat každý jednotlivý centimetr trati. No a zde musíme prudce sešlápnout brzdy.

Vizuální stránka jednotlivých tratí, jichž není zrovna málo, vezmeme-li v potaz fakt, že se hra zaměřuje čistě na jednu automobilovou soutěž, není v základu vůbec špatná. Při bližším pohledu ale zjistíme, že hranice načítání zejména pozemní vegetace, tedy travin, je velmi blízká a jednoduše to nepůsobí dobře. To samé se týká textur a modelů vzdálenějších objektů. Srovnáme-li Assetto Corsa: Competizione například s takovým Project CARS 2, vyjde v tomto ohledu druhá zmíněná hra vítězně. Fakt, že se framerate pohybuje pouze na hranici 30 snímků za sekundu, je pak obzvlášť smutné. Nejhorší na tom je přitom fakt, že jediný rozdíl mezi Xbox One X verzí a Xbox One verzí je v samotném rozlišení, což žádné studio neobhájí. Výkonnostně jde totiž o diametrálně rozdílná zařízení. Naštěstí v případě konzolí Xbox ještě můžeme o frameratu mluvit jako o stabilním, což se dle zjištění neděje na konkurenční platformě.

Abychom všechny ty zásadní nedostatky vzali hned z kraje a v následujících odstavcích si spravili chuť. Tak je třeba zmínit, že během kariéry jsem narazil na dost nepříjemnou chybu. V pokročilé fázi se mi totiž stalo, že ať jsem závod zajel, jak jsem chtěl, tak jsem se po přejetí cílové čáry dočkal pouze toho, že jsem byl diskvalifikován. Chybu napravilo pouze opětovné odstartování režimu na novo. Což je vzhledem k použitému konceptu velice nepříjemné. K tomu se ale ještě dostaneme. Myslím, že v případě konzolových verzí vsadili původní vývojáři na špatného koně, tedy d3t Keywords. V tomto ohledu se v posledním roce nejlépe osvědčilo studio Feral Interactive, které na svět přivedlo Switch verzi hry GRID Autosport, jenž se ukázala jako bezkonkurenčně nejlepší a to nejen po technické stránce, ale i vizuální.

Pojďme si napravit apetit. Začněme tím, proč byly modely aut vytvořeny do posledního šroubku. Jelikož pokud najedete na jakoukoliv větší nerovnost, či spíše obrubník, uslyšíte snad naprosto vše, z čeho se vozidlo skládá. Zvuková stránka hry patří na naprostou špičku toho, co v současnosti žánr závodních her nabízí. Zvuk jednotlivých motorů v útrobách každého z vozidel je naprosto jedinečný, syrový a bezkonkurenčně vás vtáhne přímo do dění každého závodu, kvalifikace, či pouhého tréninku. Ať ve své mysli pátrám, jak pátrám, tak si nemohu vzpomenout, že bych se někdy do nějaké závodní hry rád vracel proto, abych opět mohl slyšet ten úžasný burácející zvuk motoru. Zde nezbývá, než zvednout všechny palce vzhůru.

Nebudu vám nic tajit. Nejsilnější stránkou Assetto Corsa: Competizione je bezesporu hratelnost, potažmo jízdní a fyzikální model. Již výše jsem zmiňoval, že vývojáři mohli jednotlivým aspektům hry věnovat větší péči s ohledem na to, že se garáž vozidel shlukla na nějakých 14 vozidel, které jsou aktuálně dostupné v šampionátu GT Challenge, v případě, že máte k dispozici i Pre-Order DLC, tak vám roster vozidel naroste o vozidla a týmy série Intercontinental GT Challenge, takže na celkových 24. Zde je však podstatnější to, že se s tímto DLC zpřístupní i čtveřice tratí, mezi nimiž nechybí takové okruhy jako australský Mount Panorama, nebo kalifornská Laguna Seca Raceway. Ať už usednete do jakéhokoliv z dostupných vozidel značek jako Porsche, Audi, BMW, Bentley, nebo třeba Ferrari, nikdy se vám nestane, že by se každé z nich chovalo totožně. Vždy se najdou větší, či menší rozdíly, které v případě recenzovaného kousku vždy hrají roli.

Na chování vozidel má pochopitelně vliv i celá řada dalších faktorů jako je teplota trati, teplota pneu, tlak v pneu, nerovnosti na vozovce a také počasí. Pokud jste hráli první díl Assetto Corsa, pak víte, že v této hře chyběla jakákoliv přítomnost deštivého počasí. To se v Assetto Corsa: Competizione mění. Vývojáři se snažili, aby déšť byl skutečně náležitě simulován a nešlo jen o grafickou featuru, nebo něco, co vám, jen vozidlo automaticky rozklouže po vozovce a myslím, že to se vskutku podařilo. Je tedy pravdou, že zážitek z jízdy do velké míry ovlivňují i vypnuté, či zapnuté asistence. Pokud máte k dispozici volant, pak snad nikde jinde na konzolých nezažijete lepší závodní a autentický zážitek. Za to ale musím tentokrát vývojáře z d3t Keywords pochválit je přizpůsobení ovládání při hraní s klasickým gamepadem. S klidným srdcem mohu konstatovat, že nyní si hru mohou užít i vášnivý milovníci závodění, kteří volantem jednoduše zatím nedisponují. Toto je v mém případě obrovským plusem.

Z textu výše je zřejmé, že v žádném herním režimu, který je do hry implementován, si nezajezdíte s jiným vozidlem výše uvedených soutěží. Pro konkrétnost jde o třídy GT3 a GT3 Evo. Ačkoliv je ve většině případů tím hlavním režimem Kariéra, tak v případě této hry jí zdárně konkuruje režim Championship. Jaký je v tom rozdíl? V případě Kariéry jezdíte za vlastní tým a tedy i vlastní jezdce. V druhém případě můžete jezdit za oficiální tým a zastupovat zde skutečného pilota vozidel soutěže GT Challenge, či Intercontinental GT Challenge. Asi by bylo fér říci, že rozdílů je mezi režimy podstatně více, takže zmíním zejména to, co je v režimu Kariéry nad rámec režimu Šampionátu. Předně je tu trojice testovacích eventů, kterými musíte projít před tím, než dostanete od některé z dostupných značek možnost založit si svůj vlastní tým s jejich vozidlem. Podle vašeho výsledku pak získáte nabídky. 

Během mého prvního pokusu s režimem Kariéry, který skončil onou nešťastnou chybou s neustálou diskvalifikací v každém závodě, jsem dostal možnost závodit pouze s vozidlem buďto Porsche 911 GT3 nebo Jaguar XK GT3. Během druhého startu Kariéry jsem již dopadl podstatně lépe, přeci jen jsem byl s hrou více sžit, a dá se říci, že se o mne praly všechny dostupné značky, vyjma tedy Ferrari. Následovala ona tvorba vlastního týmu, kde se ale dočkáte pouze možnosti zvolit si název týmu a jména dvou dalších jezdců vašeho týmu. Následovala první část, kde jste se účastnili závodů typu Sprint Race, které se skládají z jednoho tréninku, dvou kvalifikací a dvou závodů. V případě, že zvolíte délku Kariéry jako Short, tak je každý závod nastaven na 20 minut čistého času s jednou povinou zastávkou v boxe, bez nutnosti střídat řidiče. K dispozici je ale ještě střední a plná délka, ty bych ale volil v případě, že máte dostatek času a nevíte co s ním. Každý závod se vám totiž patřičně natáhne. Hlavně v druhé polovině kariéry. 

V té vás bude čekat další test, kde opět dostanete šanci upsat se nějaké značce pod vlastním týmem. Soutěž se ale přesune k vytrvalostním závodům složeným z tréninku, tří kvalifikací a vytrvalostního závodu. Ten je v případě Krátké Kariéry urychlen do jedné hodiny, během níž vás čekají dvě zastávky v boxech a dvoje střídání řidičů. Zde je už nutné si dobře vypočítat, zda vám vystačí palivo na konec závodu, už tedy přichází na řadu i jistá strategie. V tuto chvíli jsem skutečně uvítal tu, až neuvěřitelnou, možnost si uložit závod v konkrétní moment, což umožňuje hru bez výčitek kdykoliv vypnout uprostřed závodu. Občas ale i tato funkce zazlobí a někdy neúplně tak, že byste nemohli pokračovat, ale vypadnou vám některé důležité údaje, jako třeba čas, kdy je třeba řidiče vyměnit. To vás pak může stát nějakou tu vážnou penalizaci, pokud si to nedokážete ohlídat, alespoň podle hlášení z Pitstopu. Mezi jednotlivými závodními víkendy se pak sem tam dočkáte i nějakých těch testů pneumatik, to je jen takové menší zpestření, jinak poměrně solidní rutiny.

Měl-li bych zhodnotit podobu režimu Kariéry jako celku, tak se mi líbí její průběh, a různé testovací eventy, které sezónu v reálu doprovázejí. Režimu však chybí nějaká větší hloubka. Pokud by se vývojáři chystali na další díl, pak bych se určitě zaměřil na komplexnost, abyste skutečně cítili to, že jste něčeho podobného skutečně součástí. Tedy může být zahrnut nějaký vývoj týmu, možnost vybrat si livery vašeho vozidla, upravit barvu, sponzory, atp. Na škodu by možná nebyly ani nějaké rozhovory s reportéry. V podstatě zde mluvím o formátu, který představilo Codemasters ve své F1 sérii, kde toto funguje na jedničku.

Assetto Corsa: Competizione ale není jen hrou dvou režimů. Tradičně zde najdeme také klasický singleplayer, kde si nastavíte s jakým vozidlem, týmem, na jaké trati, za jakých podmínek pojedete. V tomto případě nechybí ani možnost 24 hodinového Endurance Race, jenž můžete hrát skutečně čistých 24 hodin. Jestli, ale v tuto chvíli slintáte nad tím, že si zkusíte legendárních 24 Hours Le Mans, tak vás zklamu. Tato francouzská trať aktuálně ve hře chybí, nicméně je možné, že se do hry dostane i společně s dalšími závodními třídami a tratěmi v rámci Season Passu. Absence této trati v základní hře však skutečně zamrzí. Byť není v oficiálním programu GT Challenge. Pokud máte rádi výzvy v podobě porovnávání svých časů s komunitou, můžete zamířit do sekce Special Event. Zde máte vždy dánu čtveřici výzev, kde máte předem stanovené vozidlo, trať a její podmínky a váš výkon je porovnáván s hráči z celého světa. Tyto výzvy se pak pravidelně mění.

Blížíme se pomalu k samotnému závěru naší, myslím, že poměrně rozsáhlé recenze a jdeme si posvítit na multiplayer. Zde je největší problém v tom, že není možné si vytvořit soukromé lobby. Nicméně jsem byl velice mile překvapen tím, jaká je vlastně komunita hráčů v případě tohoto titulu. Během svého hráčského života jsem odehrál skutečně tisíce hodin v závodních hrách a nikdy se mi nestalo, že by byli moji protihráči nějak solidární. Jak jsem však během několika online závodů zjistil, tak místní komunita reaguje na své chyby a například poté, co jsem byl jiným hráčem vystrčen z trati, jsem byl překvapen tím, že mě tento sok pustil před sebe a prokázal tak skutečné sportovní chování. Byť tedy online část není dokonalá, tak její komunita k tomu rozhodně daleko nemá. A v tomto případě jsem velmi nadšen z toho, že mohu být její součástí.

Vlastně nevím, jak na Assetto Corsa: Competizione nahlížet. Rozhodně o hře nelze tvrdit, že je bezchybná. Minimálně v případě Xbox One X verze by bylo určitě možné vyhnat vizuální zpracování podstatně více, než jen pouhým vyšším rozlišením. A pokud ne vylepšením samotné podstaty grafické stránky, tak minimálně optimalizací na 60 snímků za sekundu. Studio d3t Keywords by se nad tím mělo skutečně zamyslet. Zpracování herních režimů není taktéž dokonalé. Ale i přestože má hra své neduhy, tak jsem si ji dokázal neskutečně užít a vlastně si ji nadále užívám, jelikož pro mě z nepochopitelného důvodu mám tendenci opět usednout do jednoho z kokpitů dostupných vozidel a vydat se vstříc snaze o titul. Vlastně to není až tak nepochopitelné. Hratelnost, pocit z jízdy, autentičnost, to je to oč tu běží a přesně to je ten důvod, proč se do hry bude chtít neustále vracet každý milovník automobilových závodů.

ZÁVĚREM

Assetto Corsa: Competizione není bezchybnou záležitostí. Technicky na ní šlo více zapracovat, ale pokud chcete hru, která vám nabízí autentičnost, dokonalý pocit z jízdy, bezkonkurenční zvukovou stránku a vybalancovanou hratelnost, pak nejspíše nenajdete v tuto chvíli lepší závodní simulátor, než je právě nový kousek studia Kunos Simulazioni.

HODNOCENÍ: 8/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Distributor ČR: HYPE.cz