Surprise, surprise motherf*cker, the King is back! Asi takto by se dala parafrázovat památná věta McGregora na nový Battlefield V. Myslíte si, že je to troufalost? Tak si pojďte přečíst tento článek, ve kterém se Vám budu snažit sdělit všechny klady a zápory nového titulu od švédských DICE a třeba mi dáte za pravdu.

Jak už jsem zmínil v úvodu, výkladní skříň, čili švédské studio DICE, které spadá pod společnost Electronic Arts, vydalo během listopadu další díl své série Battlefield, tentokrát pod názvem Battlefield V. Hra je zasazená do období během druhé světové války a jak už autoři předem naznačovali, Battlefield se nám bude snažit přiblížit nevyprávěné příběhy z těchto, pro lidstvo, těžkých časů.

Vývojáři tedy navázali tam, kde v předchozím díle skončili. Tedy, ne příběhově, ale myšlenkově. Battlefield 1, který se odehrával v kulisách oné Velké války, tedy První světové války, přišel s novým konceptem zvaným War Stories. Byly to příběhy několika jednotlivých postav, které bojovaly na zcela odlišných místech světa, ale nijak na sebe nenavazovaly. A vypadá to, že právě tento koncept se autorům osvědčil a tak ho přenesli i do Battlefieldu V. Nutno podotknout, že co se scénáře týče, tak jsou War Stories uchopeny daleko lépe a i když znovu jednotlivé příběhy na sebe nenavazují, tak samy o sobě dávají smysl.

A víte, já i tomuto konceptu vážně rozumím. Protože, když se podíváte hlouběji do historie série Battlefield jako takové, tak ona slovo Singleplayer prakticky neznala. Myslím, že jako první to byl Battlefield 2: Modern Combat, který přinesl hru pro jednoho hráče a až poté přišla odnož v podobě Battlefield: Bad Company, která příběhově excelovala a troufám si tvrdit, že je dodnes nepřekonána.

Takže co si budeme nalhávat, DICE je úžasné studio, které dělá velké věci, ale příběh je jeho Achillova pata a tak v době, kdy konkurence vědomě škrtá hru pro jednoho hráče, díky které se stala tím, čím dnes je, buďme rádi, že vývojáři z EA DICE přichází s takovýmto mixem, zvaným War Stories.

Záměrně War Stories nazývám mixem, jelikož právě během těchto válečných epizod, se nováčkové naučí základní prvky samotného Battlefieldu. Je pravda, že veteráni se do těchto příběhů nebo alespoň do prvního spuštění, musí nutit, jelikož jejich první kroky vedou do oddělení Multiplayeru, ale pro nově příchozí je to jedinečná šance, jak si vyzkoušet a naučit danou látku. Nejprve Vám hra ukáže, co všechno můžete v této sérii zažít. Jako pěšák se ani nenadáte a už sedíte v tanku, když tu najednou se kolem sebe rozhlížíte a zjišťujete, že nejste nohama, vlastně ani koly na zemi, ale že se rozhlížíte po modré obloze za kniplem letadla, abyste během několika málo minut byli zpět na frontě a tiše se schovávali za ruinami rozpadlého chrámu jako sniper.

To vše je ale jen malá ochutnávka momentů, kterým se říká „Only in Battlefield“. Příběhové mise se primárně zaměřují na jednotlivce, až mě to, jako veterána, celkem překvapilo. Hra Vám v den spuštění nabídne tři příběhy + onen zmíněny prolog. První z příběhů Vám dá hlavně ochutnat velikost, nebo spíše rozlehlost mapy, jakou série Battlefield operuje. Zároveň se však jedná o nejslabší příběhový kousek, který zde najdete. Rozloha je na válečnou hru neuvěřitelná. A právě proto bych čekal, že autoři si s tím více pohrají, a i když první War Story se snaží být spíše infiltrační, což ve finále není, tak se mi nechce moc dobře věřit, že takhle nějak se daný příběh skutečně odehrál.

Vývojáři se totiž nechali slyšet, že chtějí vyprávět nevyřčené příběhy vojáků. Pod touto prapodivnou formulací věty se jednoduše skrývá to, že lidé z DICE se již nechtěli donekonečna točit okolo vylodění v Normandii na pláži Omaha nebo seskoku 101. a 82. Výsadkové divize nad Saint Mere Église a okolo dalších ikonických bitev. Raději dali přednost těm příběhům, které si budou moc upravit pro své potřeby. Tím pádem můžeme v druhém dějství sledovat počínání mladé norské odbojářky, na kterou je najednou naloženo až moc odpovědnosti. Musím přiznat, že druhý díl je, co se scénáře týče, skvělý.

Jako poslední tu máme díl třetí, kde hra vypráví osud senegalského vojáka, který během druhé světové války bojoval za zemi, kterou prakticky nikdy nenavštívil. Určitě víte, že v tomto období měla Francie po světě dost kolonií a jednou z nich byl právě Senegal, který spadal pod součást Francouzské západní Afriky. Těmto vojákům se říkalo Tirailleurs, tedy vojáci z koloniálních sil. Tady asi nejvíce hra ukazuje realitu druhé světové války a nastavuje zrcadlo společnosti i armádě tehdejší doby.

Abych těch několik odstavců nějak ucelil, tak pro mě jsou War Stories lehčím zklamáním. Zaprvé, v den vydání jsou k dispozici pouze tři a čtvrtý, asi ten zatím nejzajímavější, jménem The Last Tiger, bude k dispozici 4. prosince 2018. Dohromady tyto tři mise projdete na hard obtížnost do 4 hodin. A nejhorší je to, že všechny tři obsahují celkem dost bugů. NPC vojáci jsou schopni projít skálou nebo lodí. Několikrát za misi se Vám sekne optika, takže prakticky nemůžete mířit, některé checkpointy ve hře fungují divně, objekty po destrukci levitují. Levitují dokonce vaše přátelské NPC postavy a tak dále. Na druhou stranu se mi koncept válečných povídek moc líbí a vidím v tom budoucnost. Vydavatelství EA už také bere hry více jako službu, než klasické médium, takže jejich vize bude ta, že zhruba každé tři nebo čtyři měsíce uvolní nový díl z War Stories a to po dobu tří let. Dokážu si představit, že této části se bude věnovat zcela jiný tým, než ten core tým, který pracuje na multiplayeru. Ostatně, DICE už s tím má své zkušenosti. A pokud ta jednotlivá DLC, která budou zadarmo, budou bez chyb a budou odladěná, tak se máme na co těšit.

A nyní se dostáváme k tomu hlavnímu, k tomu, o čem vždy série Battlefield byla, tedy k multiplayeru. A rovnou na začátku říkám, že máme před sebou ten díl, kde se mění hodně věcí, celkem dost se jich upravuje a myslím, že je vše na správné cestě.

Nejdříve si však projdeme základní stavební kameny hry. Multiplayer Battlefield V je opět pro maximální počet 64 hráčů. Opět si můžete vybrat mezi čtyřmi třídami vojáků, tedy útočníkem, medikem, podporou a průzkumníkem.  Znovu tu naleznete velké mapy. Respektive osm velkých map. Podíváte se do severní Afriky, Francie, Norska a Nizozemska. Již výčet těchto zemí značí, že mapy budou rozmanité. Od francouzských plání, přes norské zasněžené kopce, až k nizozemským zástavbám.  Znovu zde můžete létat v letadlu, prohánět tank, džíp nebo jiné vozidlo dle výběru. Opět zde upozorňuji, že EA spolu s DICE odstoupilo od politiky Season Passu, takže veškerý nový obsah, který do této hry přibude, bude zdarma. Zda je to dobře nebo špatně, to nechám na každém z Vás, jelikož já bych na toto téma mohl vést hodinovou debatu a beztak bychom se nedobrali konce.

Raději proto ihned popíšu změny, které nový titul od švédských vývojářů přináší. První viditelnou změnou je složení družstva. Váš Squad už nebude čítat 5 lidí, ale 4 a to včetně velitele družstva. Můj názor je ten, že osobně bych byl raději, kdyby bylo jedno družstvo pro větší skupinu hráčů, ale DICE to takhle nastavili, takže to musím přijmout. Další změnou prošla některá vozidla, která nově budou moci za sebou táhnout různá děla, která najdete rozmístěná na mapě.  Díky tomuto prvku dostává hra trochu té taktiky. Daleko větším taktičtějším prvkem je však to, že vývojáři se rozhodli překopat označovaní nepřátel. Nově tedy neoznačujete nepřátele a tím pádem nejsou vidět na mini-mapě, ale pouze označujete tzv. „oblast nebezpečí“, odkud asi tak nepřítel střílel. Jediným, kdo může nepřátele označovat, se tak nově stává Recon. Díky této změně hra dostává nový náboj a je tak daleko více taktičtější. Je fakt, že veterán si konkrétně na tuto změnu zvyká trochu déle, než nějaký nováček, ale za mě osobně je to krok správným směrem. Další změnou, kterou rozhodně všichni postřehnou, je možnost sprintování v podřepu. Tuhle změnu mám rád. Myslím si, že je to jeden z těch klasických pohybů, který by měl být standardem ve všech hrách. A když už jsme u těch pohybů, tak nově si v Battlefieldu můžete lehnout na záda a střílet. Abych řekl pravdu, ještě nikdy jsem to nepoužil, ale tento pohyb vypadá efektně. Dále BF série přichází s možností odhození granátů a také s možností granáty ve vzduchu rozstřelit. Je mi jasné, že to není zrovna věc, kterou by člověk dělal několikrát za hru, ale odhození je fajn a rozstřelení ve vzduchu je cool.  Další změnou, která podle mě spadá do kategorie „game-changer“, je změna oživování vašich spolubojovníků. Nově mohou v družstvu zvedat všechny třídy vojáků, ne jen medik. Ještě lepší však bude, že DICE slibuje, že v budoucnu budete moci padlého parťáka odtáhnout z boje pryč a až poté ho oživit. Jestli to splní, uvidíme.

Druhým game-changerem je pak možnost stavění opevnění, tedy fortifikací. To můžou provádět všechny třídy, avšak jen třída podpory může stavět těžké zbraně a hlavně, stavění těchto opevnění je pro tuto třídu daleko rychlejší. Třetím velkým zásahem do hry je omezená munice u bojových vozidel, například u tanků. Pokud Vám munice dojde, je třeba najít po mapě rozmístěné zásobárny a u nich se opravit a munici si nabrat. Dříve to u vozidel bylo tak, že pokud jste munici vypotřebovali, stačilo chvíli počkat a ona se Vám automaticky začala doplňovat.

Ano, jak vidíte, změn a novinek je opravdu hodně a týkají se snad všeho, co ve hře je. Proto je třeba škoda, že v den, kdy se hra otevřela pro všechny hráče, nebyla uvolněna i střelnice, kde by si všechny ty změny mohl člověk v klidu vyzkoušet.

Série Battlefield byla vždy takovou vyhraněnou hrou a nebyla moc přístupná úplným nováčkům, jako je tomu třeba u konkurenční série od Activisionu. A ani Battlefield V nepřichází v první chvíli s otevřenou náručí pro všechny. A ano, hra to má ještě ztížené o jeden fakt a tím jsou bugy. My veteráni jsme si už zvykli na to, že když vyjde další díl této série, tak se jen modlíme, aby bugy, které se ve hře vždycky objeví, neměly přímý vliv na hru. Pokud si pamatujete, tak Battlefield 4 byl opravdovým extrémem a rubberbanding mnohé z nás budí ze spaní ještě dnes. Co se týče Battlefieldu V, tak pokud pomineme klasiku, jako jsou delší loadingy hry, doskakování textur v menu a nefungující prohlížeč serverů, tak musím uznat, že hra sice netrpí oním rubberbandingem, ale do ideálu má daleko. Ragdoll fyzika postav je občas komická, občas se zasekne mapa, takže nikdy neskončí, občas hra nesprávně vybalancuje strany, takže klidně můžete hrát 15 vs 49 po celou dobu. Nebo po konci kola musíte neustále hru restartovat, jelikož se jinak další mapa nenačte. Věřím, že kvůli těmto chybám si DICE moc přátel neudělá, ale bylo by dobré říct, že všechny tyto chyby se dají časem odstranit pomocí patchů a updatů a většina z chyb, které jsem jmenoval, bude odstraněna během prvního patche, který má vyjít 4. prosince 2018. Dokonce během psaní této recenze vyšel server update, který řeší problémy s vybalancováním stran.

Možná to z výše uvedeného vypadá, jako by Battlefield V byla ve velmi špatném stavu, ale věřte mi, že rozhodně není. Jen tyto chyby občas zastiňují tu skvěle odvedenou práci autorů. Vizuál hry je neuvěřitelný. Člověk by si myslel, že engine Frostbite 3, který autoři už několik let používají, musí mít své limity, ale oni ho stále a stále vylepšují a doplňují ho o nejrůznější detaily a nasvícení. Hra na konzoli Xbox One X běží v dynamickém 4K rozlišení – 3840×2160 a vypadá úžasně. Pokud si hru spustíte na PC na maximální detaily a nově k tomu použijete grafické karty od nVidia podporující novinku RTX, dostanete neuvěřitelný grafický zážitek.

Série Battlefield však nebyla vždy jenom o grafice, ale také hlavně o zvucích. Ať už jde o střelbu z tanku, kulometu, raketometu, výbuch granátu, burácení letadlových motorů nebo jen o obyčejné zvuky šlápot, troufám si tvrdit, že na poli multiplayerových her a možná i her obecně, nenaleznete tu, která by tak věrně podala všechny zvuky, jako je právě Battlefield V.

Pro tento díl se autoři rozhodli trochu pozměnit pohyb postavy, tím pádem se vracíme do období Battlefield 3, kdy se postava ovládá podobně, plus navíc umí novinky z poslední doby, jako je přeskakování zdí, (ne tak vysokých, jako je v Battlefield 1), běh v podřepu, a nebo střelba na zádech.  Za celou dobu jsem nějak významně nenarazil na problém s postavou jako takovou. Nepřišlo mi, že bych se někde zasekával nebo měl problém s gameplayem.

Samostatnou kapitolou v této hře jsou zbraně a vozidla. Obě tyto složky prošly celkem významnými změnami, takže zbraně mají nyní větší recoil, tedy zpětný ráz a nejsou to už takové pily, jako dříve. Nově také můžete zbraň upravit podle svého tak, že postupně odemykáte dvě větve perků a vždy si vybíráte to, co se hodí k vašemu stylu. Pokud tedy potřebujete rychleji přebíjet, můžete využít perk pro rychlejší přebití zbraně místo třeba rychlejšího zacílení. Ale neberte to tak, že by se najednou vše zrychlilo, to určitě ne. Není to o vteřinách, spíše o milisekundách. Já mám tedy k tomuto systému menší výhrady, ale to je jen můj osobní názor. Protože, když si vyberete jakýkoliv perk, tak Vaše zbraň získá nějakou kladnou hodnotu. Hra už ale nereflektuje to, že když někde přidává, měla by i někde ubrat. Takže můžete například trochu rychleji přebít, ale vaše stabilita zbraně zůstane stejná, jestli víte, co tím myslím. Vždy, když do zbraně investujete nějakou kladnou hodnotu, měla by se na druhé straně projevit i ta negativní, což se zatím nyní neděje. Ale jak říkám, jedná se jen o můj názor dlouhodobého Battlefield hráče.

Co se týče vozidel, tak rozhodně nejvíc majestátní jsou v tomto díle letadla. Nejsem letec, takže nebudu soudit jejich ovládání, ale když kolem Vás proletí bombardér a „vyloží“ svůj náklad, tak to je opravdu něco. Nehrál jsem Battlefield, kde by byla letadla takhle skvěle podána. Tanky nám oproti předchozím dílům trochu zpomalily, získaly na robustnosti a neobratnosti a také ztratily na výdrži. Za mě jakožto tankistu bych byl rád, aby kluci a holky z DICE zapracovali trochu na vybalancování vozidel vs pěchota. Když totiž řídíte německý TIGER I, chtěli byste mít alespoň na chvilku pocit neporazitelnosti. Ale jinak, ovládání nemá chybu, opět.

Rád bych se vrátil ještě na chvilku k družstvu a jeho veliteli. Ten má nově možnost povolávat za získané body, které během hry dostává celé družstvo, tzv. posily. Jsou to prakticky 4 možnosti, mezi nimiž je povolání bojového vozidla navíc pro družstvo, zavolání si o bednu s municí a zdravotnickým materiálem nebo volání o vyslání rakety V1 a nebo rakety typu JB 2 (Jet Bomb). A v tomto případě se jedná o jasně devastující zprávu pro nepřítele a zároveň o velmi dobrý taktický prvek ve hře. Historicky však typ JB 2 nebyl nikdy použit v boji.

Abych nějak přiblížil módy, které se nyní v BFV nachází, tak se jedná o nejznámější Conquest, tedy dobývání vlajek, nebo bodů, chcete-li, dále je tu Breakthrough, který byl už v BF1, Frontlines, Domination , Team Deathmatch a nově také Grand Operations mód, který by se měl stát nejhranějším módem spolu s Conquestem. Grand Op. by měly tak nějak simulovat chod skutečné války, kdy boje budou rozděleny do několika dnů, na několika mapách a půjde o mix několika jednotlivých módů. Hra bude hráče rozdělovat na útočníky a obránce.

Bohužel nám zde chybí Rush, který dorazí až příští rok a také zde chybí Battle Royale režim, který se jako rakovina šíří napříč hrami všech žánrů. Můj názor na všechny tyto módy je ten, že králem je Conquest, který nemá dle mého v sérii Battlefield konkurenci. Moc se těším na Rush mód, který býval výborný v sérii Bad Company a naposledy v Battlefield 3. Grand Operations mě zklamaly a další módy si myslím, že jsou jen nástavbou, kterou však Battlefield jako celek nepotřebuje.

Jeden z bugů hry

Co říci závěrem? Je toho hodně. Battlefield V je návyková hra. Mohl bych popsat další stránky, ale tím bych Vás jen nudil. War Stories i přes své chyby mají dle mého budoucnost a je jen na lidech z DICE, zda tento režim budou podporovat a jak moc ho budou podporovat. Kupovat hru kvůli aktuálně třem nebo čtyřem misím nemá smysl. Pokud jste však fandové do hry více hráčů a chce konečně vyzkoušet něco jiného, než co nabízí konkurence a budete ochotni hře dát alespoň pár hodin navíc, tak ona Vám důvěru splatí několikanásobně. Na trhu momentálně není série, která by nabízela vytříbený balanc mezi simulací a arkádovostí.

ZÁVĚREM

Battlefield V, jakožto nejnovější díl série ještě není tak vychytaný, ale jestli má někdo možnost převzít pomyslnou korunu staršímu bratříčkovi BF 3, tak je to jasně tento titul. V hodnocení srážím body za zbytečné bugy, které se opakují s každým novým dílem, za to, že hra je v podstatě dodělaná nedodělaná a také za to, že se jedná stále o pozvolnou evoluci série, nikoliv o očekávanou revoluci.

HODNOCENÍ: 8,5/10

Autor: Ladislav Procházka
Testovaná verze: Xbox One X

Distribuce ČR: ABC Data