Cyberpunk 2077: Phantom Liberty – Recenze
26 září, 2023Cyberpunk 2077 poslední měsíc doslova zaplavil internet. Není pomalu herních webových stránek, aby neinformovaly o tom, že dne 26.9.2023 má vyjít první a zároveň poslední expanze pro tuto hru. Není dne, kdy by YouTubeři ve svých videích na této síti neinformovali hráče se všemi možnými informacemi právě o nové expanzi. A víte co, já jsem se na ono rozšíření jménem Phantom Liberty také neskutečně těšil a měl jsem možnost si ho zahrát dříve než dnes, tedy v době, kdy čtete tuto recenzi.
Cyberpunk pro mé hráčské alter ego znamená hodně. Dle mého jde o jednu z nejlepších her, co se týče kompletního balíčku, který můžete hráči nabídnout a hlavně je to pro mě nejlepší hra s tím nejlepším dospělým příběhem vůbec. Cyberpunk 2077 nám prakticky nastavuje zrcadlo toho, kam se jako lidstvo řítíme. To, zda je to dobře, nebo ne, už nechám na Vás. Chtěl jsem však těmito prvními řádky hlavně vyjádřit to, jak moc jsem příchod Phantom Liberty očekával a jak moc celý svět Cyberpunku mám rád.
V této recenzi nenajdete hodnocení titulu od CD Projekt Red jako takového, ale opravdu se budu věnovat čistě Phantom Liberty a pouze krátkými větami se dotknu základní hry. I když ono slovo základní je zde velmi ošemetné. Phantom Liberty není plnohodnotnými pokračováním nebo nějakým DLC. Phantom Liberty je totiž rozšíření původní hry o jednu oblast a spolu s ním přichází zásadní update, tzv Update 2.0. Ještě než se rozepíši, tak se sluší připomenout, že tato recenze pochází z hraní na Xbox Series X, nikoliv Xbox One, jelikož i když hra vyšla na konzole staré generace, myšleno tedy PlayStation 4 a Xbox One, tak rozšíření Phantom Liberty vychází pouze pro PC a konzole PlayStation 5 a Xbox Series X/S.
Onou oblastí, která nebyla v základní hře přístupná a nyní se hráčům otevírá, je oblast Dogtown. Čtvrť, která je prakticky uzavřená od okolního světa, respektive světa Night City. Nebojte, není to nijak násilně přidaná oblast, vše autoři vysvětlili tak, že veškerý děj a činy dávají smysl, takže nic nebude působit jako pěst na oko. Dogtown je vlastně takové město ve městě. Něco jako Vatikán, chcete-li. Tato čtvrť má své RipperDocy, obchody se zbraněmi, s vybavením, své náhodné události, mise. NCPD je tu zastoupena vojáky ze soukromé armády Barghest. Opět toto vyplývá z historických událostí a při průchodu hrou pochopíte, proč zde nemají policisté z Night City Police Department žádný vliv a zastoupení.
Určitě není tajemstvím, že události z Phantom Liberty se točí kolem prezidentky NUSA (Nové Spojené státy Americké), jejíž letoun byl sestřelen a zřícen právě v oblasti Dogtown. Také mohu prozradit, že pro to, abyste rozšíření mohli hrát, je nutné vlastnit původní hru a zároveň odehrát první úvodní intro nebo misi, než se Vám nová čtvrť zpřístupní. Z toho tedy vyplývá, že Phantom Liberty nenavazuje na ukončenou hlavní dějovou linku, ale skutečně rozšiřuje celý příběh Cyberpunku a dokonce mění, respektive přidává další konec hry. Ale nová lokace, mise a příběh není to jediné, co si CD Projekt Red pro nás připravil. Expanze totiž také překopává celý systém perků a dovedností.
Autoři začali jednoduše od začátku a nenechali kámen na kameni. Díky tomu hra přináší spoustu nových možností a vlastností, jak se ve světě Night City vyřádit. Kromě předělaného stromu schopností se hra také rozešla s tím, jak zde fungoval inventář s oblečením. Na různé kusy ošacení tak již není navázána zbroj. Ale o tom až později. Důležité je zmínit to, že pokud jste někdy uvažovali o koupi Cyberpunk 2077 a nebo o tom, že se do města znovu vrátíte a rozjedete příběh od znovu, tak nyní máte skvělou příležitost a řekl bych, že pro zapálené fanoušky se jedná o nutnost. Ano, nemusíte celou hru spouštět znovu, bohatě stačí, když načtete libovolný save a Phantom Liberty Vám o sobě dá dobře vědět.
Výše jmenované však stále není vše, co dnešním dnem, tj. 26.9.2023, můžete dostat. Update 2.0 přináší také předělaný systém vozidel, kdy nově budete moci zažívat intenzivnější honičky, přináší střelbu z vozidel a také je zde možnost do nich nainstalovat těžké zbraně. Pokud je předělán perkový strom, tak samozřejmostí je také nový cyberware, který prošel výtečnou změnou. Dále pak zvýšení úrovňové kapacity z 50 na 60, nové zbraně, vybavení a nová hudební stanice. Další velkou podstatnou změnou je změna chování obyvatel Night City k Vám. Nově reagují realističtěji, a také NCPD je daleko inteligentnější tak trochu připomíná policii z GTA, kdy dle systému hvězdiček po Vás půjdou v různém počtu a v případě toho, že budete stále nezlomní, tak v tu chvíli na řadu přichází speciální zásahová jednotka MaxTac, s kterou byste si opravdu neměli chtít zahrávat.
Pojďme se ale již hlouběji ponořit do recenze této expanze a rovnou asi začněme tím, na co se bude ptát spousta hráčů. Grafická stránka. Za mě, naprosto úchvatná. Autoři vylepšili už tak dle mého skvělé grafické zpracování a některé scény s ray tracingem působí jak CGI film. Temnou noční oblohu protínají ostrá světla z neonových lamp a různých bannerů, kapky hustého deště tvrdě naráží na zašpiněný chodník bočních ulic špinavého Dogtownu. Veškeré odlesky se odráží v nově vytvořených kaluží. Cyberpunk má snad ještě hutnější atmosféru, než kdy dřív. Ano, celou část Phantom Liberty jsem záměrně odehrál na režim kvality, kdy z Xbox Series X hra dostane 4K s ray tracing při 30 FPS. Ano, už to slyším, shame on me, shame on you CD Projekt Red, ale pozor, tento režim prošel razantním technickým vylepšením, kdy 30 FPS jede plynule a propady moje oko zaznamenalo minimálně. Je to oněch ladných 30 FPS u kterých si říkáte, že i když ta hodnota je na dnešní dobu směšná, tak za tu grafiku to stojí.
Sám jsem původní Cyberpunk 2077 dohrál na režim výkonu, jelikož původní režim kvality byl naprosto nehratelný. Nyní, pokud si budete chtít užít výhody ray tracingu na konzolích, tak s plným vědomím doporučuji. Samozřejmě jsem také vyzkoušel onen režim výkonu a ten je také naprosto bezproblémový. Šedesát FPS si jede svou ligu a věřím, že spousta z Vás se zřejmě uchýlí právě k této volbě. Nicméně, zpátky k technicko-grafickému povídání. Aktuální verze rozšíření, respektive celé hry není pochopitelně bez chybiček. Stále se tu najdou NPC postavy, které přechází na druhou stranu chodníku po kotníky zabořené v asfaltu, občas po vyvolání doslovného mayhamu na ulicích uvidíte vozidlo dělat kotrmelce, ALE a záměrně tuto spojku píši velkými písmeny, jsou tyto situace velmi ojedinělé a na to, jak je hra obrovská, je to velmi, velmi pochopitelné. Opravdu jsem v míru s tím, když mi doskočí jedna NPC postava za 5 hodin hraní. Ano, určitě dám za pravdu těm, kteří budou tvrdit, že jsou hru schopni rozbít určitými úkony uvnitř samotného hraní, s tím asi budu souhlasit. Ale já jsem hru hrál normálně, podle pravidel. Suma sumárum, za graficko-technické zpracování dám ruku do ohně.
Předpokládám, že dalším tématem, které bude hojně na internetu diskutované, je příběh a herní úkoly. Už slyším, jak se spousta hráčů ptá na to, zda Phantom Liberty přináší do celkového vyprávění něco nového, něco neotřelého, co v původní verzi nebylo. A víte co, ano. Pokud jste hráli základní verzi hry, tak určitě moc dobře víte, že máte prakticky svobodu po celém Night City. To ve Phantom Liberty zůstalo. Stále můžete splnit jeden úkol z Dogtownu a jít zpět do Pacifiky a plnit kšefty, které jsou ve hře od jejího začátku, ale ten rozdíl mezi základní a rozšířenou verzí je ten, že Phantom Liberty Vás bude více držet v pomyslném koridoru, je takový ucelenější. Celkově příběh v expanzi se hraje spíše pomalu, klade větší důraz na průzkum než na akci. A za mě je to rozhodně plus. Přijde mi, že uvnitř čtvrti Dogtown mají mé kroky daleko větší vliv na dění v tomto uzavřeném světě, než celkově ve světě Night City. Samozřejmě je to dáno tím, jak je celá oblast uzavřená, přeci jen v menších prostorech se celková scéna tvoří daleko lépe, než v rozsáhlých kulisách.
Punc špionážního thrilleru však příběhu dodávají také charaktery, které zde nově vystupují. Jednou z těch hlavních je Salomon Reed, kterého hraje herec Idris Elba a v této roli působí dokonale. Reed je takový spící agent, není to žádný voják, který by se do akce vrhal po hlavě a i díky tomu, že Salomon myslí jako agent veterán, tedy nejdříve plánování, pak průzkum a po té tichá akce, tak se z celého Phantom Liberty stává tak trochu opak základní hry. To však neznamená, že hrou projdete bez jediného výstřelu a pomocí předem určených cutscén. To rozhodně ne. Stále budou místa, kde ke slovu přijdou železo olověné včelky.
Hlavní příběhové úkoly jsou také rozmanité a jenom podtrhují to, co jsem zmiňoval na úvod tohoto článku. Tahle hra je zkrátka hra s nejdospělejším příběhem, co se vyprávění, hereckého zprostředkování, dabingu a psaného textu týče. To celé samozřejmě doplňuje výtečný český překlad, ale i bez něj, bych si jednoznačně stál za svými slovy. Říkat Vám více o příběhu nebo o postavách asi nemá smysl, protože bych omylem vyzradil něco, co by Vám mohlo pokazit herní zážitek. Jenom poslední větou ještě dodám, že pokud jste viděli CGI trailer, v němž SoMi mluví přes intercom se Salomonem Reedem jedoucím ve vlaku, pusťte si ho ještě jednou.
Pojďme si teď trochu detailněji probrat oné změny v herním mechanismu. Jak jsem na úvod zmínil, díky Updatu 2.0 je překopaný od základů celý strom dovedností a také z tohoto důvodu autoři doporučují hru spustit znovu, abyste si příběh užili, možná z trochu jiného úhlu pohledu, než tenkrát poprvé. Pokud se ale rozhodnete, stejně jako já, pokračovat tam, kde jste původně skončili, tak není problém, ale hra Vám nejdříve oznámí, nikoliv však pouze textově, ale opět ve stylu Cyberpunku, že musíte provést přerozdělení perkových bodů a bodů schopností, abyste mohli pokračovat dále. Rozdělení perkových bodů zůstalo stejné, ale jejich dopad je nyní jiný. Nově díky tomuto přerozdělování dochází k otevírání určité části stromu pro schopnosti, takže strom svých schopností nemáte celý otevřený, ale k těm nejlepším se musíte propracovat postupně.
Dále hra přichází s novými schopnostmi, které v původní hře nebyly, což vede jednoduše k novým možným postupům celou hrou. Pro mě, jako pro hráče, který svoji postavu buduje na úrovni technologické vyspělosti tak přišlo vhod například řetězení jednotlivých hacků, kdy mohu hacknout několik nepřátel najednou. Další novinkou je daleko větší zaměření na to, zda Vaše tělo zvládne zátěž daného cyberwaru. Jednoduše řečeno, nově si nemůžete implantovat cokoliv, co chcete. Máte určitý limit, který Vaše tělo zvládne a tak Vás hra správným způsobem nutí si rozmýšlet, jakou jednotlivou část těla chcete obléci do chromu. To je něco, co mi v původní verzi vůbec nesedělo a jsem moc rád, že nově tak dochází ke změně.
Příjemnou novinkou je také to, že armor, tedy brnění, již není plně vázáno na jednotlivé kusy oblečení. V původní verzi jsem úplně šílel a ne jenom v Cyberpunku, ale šílím z toho i v ostatních hrách, že musíte chtě nechtě nosit dílčí hadry jenom pro to, že Vám přidávají úžasná čísla na obraně, útoku nebo na jiných vlastnostech a to i přes to, že daná věc vypadá naprosto příšerně a kazí Vám tak tu možnost přizpůsobit si postavu Vašim požadavkům. Nově jsou veškeré atributy u oblečení pryč, maximálně Vám nějaká přilba nebo vesta přidá zanedbatelné procento ke zbroji, či jiné abilitě, ale vskutku zanedbatelně, takže si můžete na sebe vzít jakoukoliv věc.
Váš outfit osvěží také novinka, že když kterákoliv část oblečení jednou projde Vaším inventářem, je možné si ji pak v herním šatníku de facto naskenovat a obléct s těmi zanedbatelnými parametry ošklivého oblečení, které máte právě na sobě, takže postava bude vypadat přesně tak, jak chcete Vy. Jedná se o úžasnou věc, za kterou vývojářům opravdu děkuji. A pokud se tedy tím pádem bavíme o zbroji, tak ta je vázána právě na jednotlivé kusy chromu, rozuměj končetinových implantátů. Opět i u zbroje si tělo řekne, kolik toho maximálně můžete na sebe vzít, takže se rozhodně v prvních hodinách nemůžete dostat na úroveň opancéřovaného tanku.
V rámci expanze Phantom Liberty se asi nemusíme bavit o nějakých dlouhých honičkách ve vozidlech, i když je rozšíření také představí. Tady asi záleží na stylu každého hráče, jelikož například mě vůbec v původní hře nechyběly. Ano, říkal jsem si, jaká je škoda, že bych si je vyzkoušel, ale že bych je vysloveně vyhledával a na ulicích tak vytvářel různé potyčky a přestřelky s okolními gangy, to ne. A také ani nyní to není nutné a hra to po hráčích nevyžaduje. Ale jak říkám, ta možnost tu je, takže ti, kteří si chtějí zařádit jako silniční piráti uprostřed nočního Night City, nyní mohou. Díky tomuto vylepšení doznaly celkem zásadních změn i celkové modely vozidel, respektive jejich míra poškození. Nově lze tedy prostřelit okna, dveře, gumy, dále také nárazníky a světla. Mě však nejvíce chytla jiná možnost a to díky novým hackům nechat vzdáleně vybuchnout libovolné vozidlo. Tuhle možnost jsem skutečně reálně v přestřelkách, ať už questových nebo náhodných, s radostí využíval a musím uznat, že má vliv na celý probíhající souboj. Dokážete si představit, co to udělá s nepřítelem, do kterého z ničeho nic vjede náhodně kolem projíždějící auto a vy v něm nesedíte?
A tímto malým oslím můstkem se dostáváme k AI nepřátel, respektive všech postav. Co se týče vedlejších postav, které Vás případně na misích budou provázet, tak s těmi nemám sebemenší problém. Za mě to rozhodně nejsou žádní papíroví panáčci, kteří by se mise účastnili jenom tak na oko, ale jsou to skuteční pomocníci. Za celou dobu by se mi nestalo, že by mi třeba Reed nebo SoMi někde překáželi a nebo byli úplně zbyteční. Pak tu máme AI nepřátel a různých postav z gangů a nebo NCPD. Určitě podtrhuji jednoznačně to, co se snaží autoři z CD Projekt Red všude interpretovat, že AI je kompletně předělaná. Souhlasím s tím, že AI těchto postav je nyní agresivnější, náchylnější ke konfrontacím a vlastně to působí dobře. Na druhou stranu prosím, nedělejme z toho umělou inteligenci ze hry F.E.A.R., kde ti vojáci byli neskuteční, hlavně na rok, kdy F.E.A.R. vyšel. Ale, pokud se mě někdo zeptá, ano, rozhodně postavy v updatované verzi Cyberpunk 2077 se chovají úplně jinak, než postavy ve starším buildu, i když své mouchy stále mají a někdy dokáží vykouzlit smích, ale i výsměch. No a pohled na ostatní NPC, které se prochází po městě nebo řídí okolní vozidla? Konečně jejich reakce v daleko větším procentu odpovídají tomu, co se děje. Veskrze mi nepřijdou nějak moc přehnané, některá NPC jsou schopna se bránit, dokonce i střelnou zbraní, některá Vás zase neváhají přejet ve snaze ujet z právě probíhající střelné potyčky.
ZÁVĚREM
Sečteno podtrženo, kdyby CD Projekt Red vydali v roce 2020 hru ve stavu v jakém se nachází nyní, zřejmě by se stali nesmrtelnými, jelikož aktuální verze po Updatu 2.0 a hlavně po expanzi Phantom Liberty mi zkrátka vzala dech. A je mi moc líto, že autoři žádnou jinou expanzi, rozšíření, či DLC už nepřipraví. Ale možná ano, kdo ví. Vývojáři mohou dostávat „hejt“ za to, že v roce 2020 vyšel titul v takové kondici, v jaké vyšel, i když zrovna na PC to až takové drama nebylo (já jsem osobně počkal až na Xbox Series X verzi), ale musí i tak sklidit obdiv, že se tvůrci zavřeli opět do svých dílen a nebáli se (ostatně jako u Zaklínače 3) sáhnout do core mechanismů hry. Pokud tohle uděláte, musíte mít sakra pro strach uděláno, protože zásah do základů hry je vždy naprosto riskantní. A oni to zvládli. Phantom Liberty je rozšíření s úžasnou grafikou, skvělým příběhem, výtečně napsanými postavami v uvěřitelném světě (myšleno oblast Dogtown) a navíc přichází spolu s updatem, který jednoduše opravil hru od základů a v mnohém ji vylepšil. Ano, hra není bez chyb, a občas tu tak najdete levitující postavy, podivně zaklesnutá vozidla, a asi 4x mi hra během hraní z ničeho nic spadla. Nicméně a za tím si stojím, je povinností každého z Vás, kdo jste hráli základní hru, si rozšíření pořídit a velmi doporučuji začít celý příběh znovu. Nebudete litovat.
9/10
Datum vydání: 26. září 2023 – Potřebné místo na disku: 70GB
Distributor ČR: Playman.cz – Česká lokalizace: ANO – titulky
