Demon’s Souls – Dojmy z hraní

Nakonec lákadlo jsem si nechal to největší lákadlo, které mi Sony v rámci her pro Playstation 5 mohla nabídnout. Řeč je samozřejmě o Demon’s Souls, hře, která je dnes již legendou a položila základ „souls“ hrám. Za tímto remakem stojí studio BluePoint Games, které se právě na oživování takových klenotů historie zaměřuje. Demon’s Soul nemohl skončit v lepších rukou. Vývojáři se naštěstí rozhodli neexperimentovat a tak kromě grafiky a animací zůstává vše při starém. Opět tak na Vás čeká extrémně náročná, ale fér obtížnost, hledání cest a tuhé souboje. Nebudeme se pouštět do nějakých detailů. Stále doufáme že vám jednou přineseme recenzi kompletní, ale alespoň útržkovitě se o pár postřehů rád podělím.

Hned na začátku hry si můžete zvolit povolání a vzhled Vaší postavy. Editor je velice propracovaný a lze v něm stvořit dost podivné tvory, kombinovat lze i ryze ženské tvary s tváří barbarského válečníka. Poté jste již hrubě vhozeni do světa utrpení, do lovecraftovskou atmosférou prosáklé Boleterie. Ta trpí pod nájezdy všech možných stvůr a démonů a vy jste jen další z řady válečníků, kteří se království Boleterie pokusí osvobodit.

Že smrt číhá na každém rohu je asi všem jasné,ale v souls hrách smrtí vše teprve začíná. Opět tak budete hromadit duše, za které si budete vylepšovat své vlastnosti a znovu a znovu se pokoušet dostat dál. Čeká na Vás pět naprosto odlišných prostředí, hra tak není jeden velký svět, jak to známe z jiných her od From Software. Hra je kromě řadových nepřátel v podobě kostlivců, zombie, nebo vlků, plná bossů a mnoho hráčů považuje právě ty z původního Demon’s Souls za jedny z nejlepších v herní historii. Krásný grafický kabátek, který hra má, souboje s bossy ještě umocňuje. Nebudu Vám ale lhát, viděl jsme ve hře zatím jen dva. První je takový seznamovací, ten padl pod mým mečem hned na první pokus a ten druhý se mnou vytřel podlahu asi 10krát. Pro mě osobně je Demon’s Souls jednou z těch těžších „soulovek“, hlavně díky tomu, že zde nenajdete bonfire na každém rohu jako třeba v Dark Souls 3, a cesta k bossovi mnohdy trvá několik dlouhých minut, přičemž se nelze sprintem všem nepřátelům elegantně vyhnout. Ale kdo chce hrát „souls“ hry, musí umět trpět, to k tomu zkrátka patří.

Výkon Playstation 5 je samozřejmě znát i u Demon’s Souls a díky šikovnosti vývojářů z BluePoint se směle zařadila mezi nejhezčí hry současnosti. Na výběr máte ze dvou grafických režimů, kde bych všem doporučil ten, kdy hra běží v plynulých 60 snímcích za sekundu. Graficky nijak významně netrpí oproti režimu, kde jsou detaily na maximum, popravě při srovnávání obou režimů jsme nebyl schopen poznat rozdíl. I ovladač Dualsense zde přijde ke slovu, například při používání kouzel doslova cítíte, jak Vám oheň ožívá pod rukama. Sečteno podrženo, Demon’s Souls je špičkovou předělávkou už tak výborné hry a jsem si skoro jistý, že v případě plnohodnotné recenze bych udělil maximální možnou známku.

Konzoli Playstation 5 jsem dlouho na testování neměl, ale i za ten krátký čas jsem si dokázal udělat obrázek a snad o to víc se těším na chvíli, kdy i na mě konečně dojde řada a jednu budu mít doma. Hry, které jsme měli k dispozici na testování dávají jasný signál, že konzole po stránce výkonu má co nabídnout, uživatelské prostředí prokouklo a jako třešnička na dortu je k ní přibalen výborný ovladač. Sony má navíc již pro tento rok připraveno pár lákavých titulů, z nichž některé sice ještě vyjdou na Playstation 4, ale to neznamená, že by se nová generace konzolí od Sony stala méně lákavou. Doufejme, že se Sony již podařilo překlenout většinu problému s nedostupností konzole a továrny chrlí jeden kus za druhým. Začátek nové generace konzolového hraní se Sony zkrátka povedl a uvidíme, co přinese její zbytek. Něco mi ale říká, že se máme na co těšit.

Pozn. Během zápůjčky jsme neměli tolik času, abychom mohli napsat plnohodnotné recenze, proto jsme se rozhodli využít formát – Dojmy z hraní