Marvel’s Spider-man: Miles Morales – Recenze

Společnost Marvel v posledních dvou dekádách znatelně zasáhla do multimediálního průmyslu a to zejména svou filmovou sérií v rámci jejich skvěle vytvořeného Marvel Cinematic Universe. Pokud jde o videohry, tak zde situace až tak slavná není, když opomenete vždy velmi zábavné LEGO hry. Zlatou výjimkou se stala hra Marvel’s Spider-Man studia Insomniac Games. Vývojáři prakticky všem ukázali, jak taková hra má vypadat. Do té doby totiž kvalitní superhrdinské hry byly výsadou pouze studia Rocksteady. Před pár měsíci se do této skupiny toužilo dostat i studio Crystal Dynamics, ale těm se jejich snaha o týmovku Avengers úplně nepovedla. Naštěstí se opět objevilo studio Insomniac Games s jejich spin-offem Marvel’s Spider-man: Miles Morales. Když zde mluvím o štěstí, tak je nejspíše všem z vás zřejmé, že se to opět povedlo. Ale pěkně popořadě.

Když během léta společnost Sony uspořádala svůj velký Playstation 5 Event, dočkali jsme se oznámení řady velmi nadějných titulů a několika pokračovaní. Právě ve druhé skupině jsem viděl hru Marvel’s Spider-man: Miles Morales. Krátce po prezentaci se ale ukázalo, že má jít o rozšíření hry z roku 2018, jenž se studio rozhodlo osamostatnit a vydat separátně. Nejdříve se zdálo, že je tak učiněno proto, že tento „spin-off“ vyjde pouze pro Playstation 5 a proto jej nejde vydat jako klasické DLC. Před nějakým tím měsícem se ale ukázalo, že hra se nakonec podívá i na PS4, za což jsem vlastně neskonale rád. Bohužel zásoba konzolí PS5 byla pryč v okamžiku a naše redakce si tak na ní ještě nějaký ten měsíc musí počkat a tak nám verze pro dosluhující konzoli přišla skutečně vhod. Právě díky ní můžete číst tuto recenzi. Trochu komické také je, že vlastně dlouhou dobu nikdo netušil, za co novinku vlastně brát a proto já osobně zvolil ono označení spin-off, jelikož to ke hře sedí nejlépe.

Jak asi tušíte, hlavním hrdinou není Peter Parker, ale pavoučí nováček Miles Morales, jehož originu jsme se dočkali už v původní hře. Na tu novinka přímo navazuje a tak trochu po vzoru filmového Far From Home, jede Peter na zaslouženou dovolenou. New York však bez ochrany nenechává. V daný moment se z dvojky stává jednička a Miles má jedinečnou šanci všem dokázat, že není pouhým stínem všem známého Spider-Mana. Příběh možná není tak pompézní, neobsahuje zástupy všemožných ikonických záporáků, ale to vůbec nevadí. Děj je poněkud komornější a v mnoha ohledech se dá říci, že se nám snaží zdůraznit důležitost rodiny a přátel, ale to neznamená, že by nebyl plný zvratů a silných momentů, jenž vám utkví v paměti ještě na dlouhou dobu.

Líbí se mi, že autoři se snažili o jakýsi přesah, jenž má co dočinění s ubývajícími přírodními zdroji a snahou lidí je nahradit. V případě Spider-Man: Miles Morales jde zejména o energetiku a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, jímž má být látka zvaná Nuform. Ta je vyvíjena společností Roxxon Energy Corporation, kterou vede R&D ředitel Simon Krieger – osoba, jenž zde hraje stěžejní roli. Miles je v mnoha ohledech staven do velmi složitých situací a v jednu chvíli je také označen za nebezpečného poté, co není zcela schopen ovládat své zvláštní schopnosti spojené s jeho vnitřní bio-eletřinou. Nechci zde ale zacházet do velkých detailů. Příběh zde hraje prim. Hltal jsem jej každým dialogem, či scénou, a tak je na místě, abych vám dopřál stejného zážitku.

Nový herní komiksový kousek bych mohl označit jako vánoční. Právě do tohoto období je zasazen a ona vánoční atmosféra na vás dokonce v několika momentech bude velmi příjemně dýchat. Sněhem pokrytý New York má své kouzlo. Ostatně to nám dokázalo už první The Division. Svět Marvel’s Spider-man: Miles Morales ale na rozdíl od zmíněné hry skutečně bují životem a i taková procházka po svých má něco do sebe. Vývojáři nám dali k dispozici stejné hřiště jako v původní hře, což je u her podobného ražení spíše vzácné, ale rozhodně to potěší. Můžeme zde sice hovořit o jakémsi reskinu. Ostatně herní svět jím skutečně je. Atmosféra města je ale diametrálně odlišná, což je to nejpodstatnější. Vývojáři si nové kulisy zřejmě šetří na regulérní pokračování, kde bych osobně opravdu rád viděl Venoma. Ta postava mi ve hře skutečně chybí. Dokonce bych příběh rád viděl i z jeho pohledu. To jsem ale trochu odbočil.

Stejně jako v originále, i zde nám město nabízí nepřeberné množství aktivit. Můžeme vypomáhat místní policii s běžnými kriminálními živly, učit se novým technikám v Peterem připravených simulačních holografických sekvencích, sbírat různé kolektibly a truhly s technickými materiály potřebnými pro další vylepšení hlavního hrdiny, nebo  je možné infiltrovat laboratoře Roxxonu, což je takovou alternativou na Fiskovy základny. Přístup k hlavním a vedlejším misím je navíc daleko intuitivnější a to díky skvělému využití mobilního telefonu. Do něj se dá rychlým pohybem snadno dostat a rychle si tak zvolit aktivní misi, jíž se chcete během následujících chvil věnovat.

Je trochu smutné, že nabídka záporáků je v porovnání s předchozím kouskem trochu strožejší, ale to vůbec nevadí. Na atraktivitě akčních pasáží to neubírá. K likvidaci nepřátel můžete opět použít několik cest. Je tedy jen na vás, jestli všechny nepřátele vyřídíte pěkně potichu, využijete k tomu prostředí a nebo si užijete skvěle vybalancovaného soubojového systému, který ani po dvou letech nepřišel o nic ze svého kouzla. Díky unikátním Milesovým schopnostem si troufám říci, že mají střety s nepřáteli šmrnc ještě o něco větší. Já si je tedy užíval podstatně více. Celkově mi možná komornější pojetí hry sedlo více a novinku jsem si tak více užíval, než v případě dva roky starého kousku. Jsme blázen? Možná. Jde více méně jen o mou osobní preferenci.

O jisté komornosti hry a jejím menším rozsahu svědčí i Milesův dovednostní strom. Ten má celkem tři větvě, které navíc nejsou nikterak závratně dlouhé. Jedna se zaměřuje na techniku boje, druhá na využití jeho bioelektrické schopnosti a ta třetí pak na maskování, jenž jsem využíval ve velmi hojném množství. Stejně jako Peter, i Miles má několik gadgetů, které mohou být v boji dosti nápomocny. Kromě klasických metačů pavučin je možné využít i holografických projekčních jednotek, EMP min, či gravitačních pastí. Počet je možná menší, ale i tak si každá tato vychytávka najde své náležité uplatnění. A když už jsme u těch vylepšení a pomůcek, tak nesmím zapomenout i na vylepšení samotného obleku. Celkem můžete do obleku implementovat čtveřici vylepšení, jejichž výběr je poměrně solidní. Já si své favority našel hned na začátku, tak aby nejlépe seděli mému herními stylu.

V mnoha hrách to nedělám, ale ačkoliv je ve hře Marvel’s Spider-man: Miles Morales dostupný fast travel, tak já jej vůbec nepoužíval. Houpání se na pavučinách v ulicích New Yorku má své kouzlo a v zimní peřině navíc dost specifické. K čemu navíc využívat rychlého cestování, když je po cestě možné sesbírat nějaký ten kolektible, či zhatit nějakému tomu hajzlíkovi jeho kriminální živnost. Město navíc proswingujete za pár minut, tudíž jej není vlastně třeba. Je tedy pravda, že jednou jsem jej využil, ale to jen proto, že mě k tomu hra donutila, abych vlastně věděl, že tu ta možnost je. Pokud se rozhodnete jej využívat, těšit se můžete na fajn animaci při jízdě metrem, kde se Miles občas dost dětinsky předvádí, ale nemám mu to nijak za zlé. Jeho charakter jsem si vlastně dost oblíbil.

Po stránce vizuální kvality musím před Insomniac Games opět smeknout klobouk. Hra vypadá skutečně fantasticky. Animace jsou parádní, přirozeně působící, mimika postav výtečná, a jak jsem již zmínil výše, tak město překypuje životem. Vše navíc běží téměř bez zaškobrtnutí. Proč nad tím vším tak žasnu? Titul Spider-Man: Miles Morales jsem totiž hrál na základní konzoli Playstation 4 Slim, tedy ani ne PS4 Pro a pochopitelně z úvodu zmíněných důvodů rovněž nikoliv na Playstationu 5, kde musí být vše musí působit podstatně lépe. Měl jsem strach v některých scénách,že framy budou létat dolů jak poprsí dámy po čtyřicítce, ale nedělo se tak. Snímkování sice sem tam zakašlalo, ale bylo to skutečně jen ve výjimečných případech.

Já vlastně nevím, co hře vlastně vytknout. Možná snad jen to, že se sotva nadějete a už končí. Nechci tím říci, že by hra trvala pár hodin, to vůbec ne, ale vůči hře z roku 2018 je přeci jen podstatně kratší. Vynahrazuje to ale jistou intenzitou. Jsem skutečně zvědav, jak bude vypadat ten pravý next-gen díl, který jistě v Insomniacu vznikne. Protože když dokážou vyvinout takovou to hru jen jako vedlejšák, tak se máme na co těšit.

---

ZÁVĚREM

Insomniac Games opět ukázali, že příběhy vyprávět umí, i ty superhrdinské. Marvel’s Spider-man: Miles Morales je parádní jízdou od začátku do konce a to navzdory tomu, že jeho příběh je podstatně komornější. Nový Spiderman tak ukazuje Avengerům, jak má podobná hra vypadat. Na hře vás zamrzí snad jen to, že skončí. Přítomnost české lokalizace je pak příjemným bonusem.

Datum vydání: 12. listopadu 2020 – Potřebné místo na disku: 56GB
Distributor ČR: Playstation Česká Republika