Microsoft Flight Simulator – Recenze

V loňském roce vydalo herní studio Asobo ve spolupráci s Xbox Game Studios nový díl z kdysi velice populární série leteckých simulátorů Microsoft Flight Simulator. Nový díl tak vyšel po dlouhých 14 letech od vydání Microsoft Flight Simulator X, jenž mělo na starosti studio Aces Game Studios. Návrat série to byl vskutku velkolepí a jak se ukázalo Microsoft se trefil do černého. Žádná jiná hra nám totiž nedala celý svět jako na dlani v reálném měřítku. Tento fakt si samozřejmě vyžádal svou obětinu, tedy nejvyšší HW nároky současnosti. To samozřejmě v řadě hráčů vyvolalo dotazy nad oznámenou konzolovou verzí, jenž vyšla v minulém týdnu na konzole Xbox Series X a Xbox Series S. Pokud se u chodu hry potí i ta nejvýkonnější PC, jak to mohou zvládnout konzole, které jím výkonem nedostačují, zejména tedy v případě Series S. No mohu vám říci toto – Zázraky se dějí, jelikož světe div se Microsoft Flight Simulator funguje a funguje skvěle. Tak se tedy usaďme do kokpitu, uchopme knipl a vyjdeme napříč touto recenzí zjistit, proč je tato unikátním zážitkem současné herní scény.

Pokud se podíváme na historii studia Asobo, pak v něm najdeme skutečně bohaté portfólio her různých žánrů. Posledních několik let studio velmi úzce spolupracovalo s Microsoftem a to na projektech pro Hololens a pak na hrách jako ReCore, či Disneyland Adventure. Své kvality ve vizuálním zpracování pak předvedli se svou temnou adventurou A Plague Tale: Innocence. Microsoft Flight Simulator je ale ve srovnání se zmíněnými tituly doslova megalomanským projektem, který využívá celé řady moderních a pokročilých technologií, jenž  ve světe videoher zatím nemají obdoby.

Když Microsoft v létě roku 2013 představil Xbox One, mluvil tehdy o cloudových výpočtech jako o něčem, co změní podobu hraní. Tehdy se to zdálo jako science fiction, jelikož technologie nebyly na takové úrovni, aby to skutečně umožňovaly. První takovou hrou byl až několik let odkládaný Crackdown 3 a ani ten společně s výkonem Xbox One X nedokázal naplno demonstrovat sílu cloudových výpočtů. Nyní se ukázalo, že vize Microsoftu z roku 2013 nebyla nesmyslnou, nerealizovatelnou, nýbž jen předčasnou. Asobo Studio společně s Xbox Game Studios a jeho technologickou divizí to ale skutečně dokázalo. Cloud computing je nyní realitou herního světa.

Asi si dokážete představit, že dostat celý svět v reálném měřítku do podoby videohry, která se vše v mnoho směrech prezentuje ve fotorealistickém vizuálním zpracování si žádá pořádnou porci výkonu, na který jednoduše jeden stroj nestačí a tak je mu třeba pomoci a to za pomoci vzdálených výpočtů. Microsoft Flight Simulator tak využívá cloudu zejména pro vykreslování herního světa ve větší míře detailů. Zpracovává reálná data o počasí, denní době a ročním období. To vše ve hře může běžet v reálném čase. Stejně tak jsou za pomoci cloudu generována mračna. Systém je totiž napojen na satelitní systém BingMaps od Microsoftu, kterých využívá v reálném čase.

To vše je hezké, ale závislé na neustálém a stabilním připojení k internetu, které rozhodně může v řadě obcí, i míst po celém světě, dosti zlobit. Vývojáři ale mysleli na všechno, takže pokud se spokojíte s tím, že si hra pro sebe z vašeho harddisku uzme dalších 70GB na stažení základních map pro celý svět, které můžete nadále vylepšit za pomoci World Updatů. Ty jsou vždy zaměřené na nějaké to konkrétní místo na světě a jde o ručně upravené assety daného světa, které vylepšují skeny ze satelitů. Je třeba mít na paměti, že offline podoba hry se nikdy nebude rovnat té s cloudovými výpočty. Musíte se spokojit s horším vyobrazením okolí, které souvisí i se stínováním a dalšími detaily. I přesto ale hra vypadá skvěle.

Grafická stránka hry je prostě nepopsatelně skvělá. Míra detailů je skutečně ohromující a teď nemluvím jen o světě, v němž se pohybujeme, ale i o letadlech jako takových. Ty jsou vytvořené do sebemenšího detailu. Vše v letadlech je funkční a to včetně kokpitu, jenž je celý funkční a interaktivní. Když jsem hru poprvé spatřil v chodu zůstal jsem v ohromení. Osobně jsem zkoušel doletět na místa, kde jsem ve svém životě byl. Ano, ne vše je zcela přesné ostatně hra generuje budovy na základě skenování a algoritmů, takže budova, která má na daném místě stát není zcela přesná, tedy pokud ji vývojáři neupravili v rámci World Updatu. Některé budovy se algoritmu a technologii Azure AI a Azure nepodařilo vygenerovat, takže zůstávají jako prosté placky na zemi. Právě toto upravují World Updaty. Je tedy vidět, že na hře je stále co vylepšovat. V budoucnu se tak z ní může stát skutečně ultimátní záležitost, k čemuž vývojáři směřují, jelikož různá rozšíření jsou na pořadu dne. Já osobně se už nesmírně těším na rozšíření spojené s novým filmem Top Gun, které nám dají do rukou superrychlé stíhačky, s nimiž průzkum světa dostane zcela jiné obrátky.

Osobně jsem se do světa Microsoft Flight Simulator vydal na konzoli Xbox Series X. Možná byste si řekli, že vývojáři nastaví úroveň detailů na nějakou tu střední úroveň vůči PC, ale to se nestalo. Vývoj konzolové verze ovlivnil i tu PC, kde je hra nyní daleko lépe optimalizována a na konzoli Xbox Series X tak hra běží v nastaveních detailů na pomezí High a Ultra. Se středními detaily pak pracuje Xbox Series S. Je sice smutné, že se musíme při hraní spokojit s 30 snímky za sekundu, ale to vlastně vůbec nevadí, jelikož hra funguje velmi dobře, tedy kromě momentů, kdy se rozhodnete udělat nějaký ten screenshot, to pak framerate na pár vteřin poklesne. Technické stránce ale jinak vlastně nelze nic vytknout, jelikož ve světě videoher nemá něco podobného jednoduše obdoby.

Grafika je krásná věc, to bezesporu ano, ale simulátory na ní většinou příliš nestaví. Důležitější je fyzika a autentičnost. Při krásných scenériích jdou tyto aspekty většinou do pozadí, ale to není případ tohoto počinu. O to spíš je nutné nad prací studia Asobo smeknout. Fyzikální model je neskutečně variabilní. To znamená, že si hru mohou užít jak naprostí začátečníci, tak i hardcore piloti. Já jsem byl někde ve zlatém středu. Mluvme ale o cílové skupině. Na let jako takový mají vliv všechny možné existující faktory, jako vítr, přetížení, tlak, počasí a vše ostatní. Upřímně nedokážu vše vyjmenovat, jelikož leteckou školu nemám, ale věřte mi, že řídit letadlo ji ve skutečnosti skutečně chce. A to ať už se bavíme o ultralightech, či obřích Boeingách. Zde bych to pak přirovnal následovně. Takovou Cessnu si představte jako základku a Boeing 747 jako vysokou školu s doktorátem. Upřímně řečeno, abych vůbec Boeing dostal do vzduchu musel jsem si nastudovat, jak to vlastně udělat a pak v kokpitu hledat všechna ta tlačítka, páky a přepínače, které mi to umožní.

Nenechte se zmást. To samé platí i pro menší letadla, či kompletně pro všechna letadla. Ovládnout samotné letadlo ale nestačí. Je třeba hovořit i s kontrolní věží. Velké letadlo je třeba nechat vozíkem odtáhnout od Gatu, atp. Když už se tedy dostaneme do vzduchu. Velká letadla mají předepsanou výšku do jaké stoupat. Musíte respektovat provoz ve vzduchu, jelikož i reálné lety mohou být díky cloudu součástí hry. S letadlem si nelze manévrovat dle libosti, létání má nějaká pravidla. Pokud se rozhodnete rychle klesat, letadlo to s velkou pravděpodobností nevydrží a hra končí. Nejproblematičtější je vždy přistávání a to samozřejmě vývojáři vědí, takže zrovna na přistávání zde máte celou obsahovou část. Hra vás tak naučí přistávat s letadly všech možných velikostí a typů, takže můžete být relativně v klidu.

Osobně bych se nerad pouštěl do nějakých detailů a hrál si na pilota, kterým nejsem a nikdy nejspíše nebudu. To ale nemění nic na tom, že jsem si každou vteřinu ve virtuálním světě neskutečně užíval a hltal. Hra vám umožňuje podívat se na místa, kam se mnozí z nás snadno nedostanou. K dispozici vám k tomu dá hned několik herních režimů. Nejvíce času asi strávíte v režimu World, v němž si nastavíte odkud kam poletíte, s jakým letadlem a za jakých podmínek. Pokud se chcete jen tak proletět, nebo i kopírovat skutečnou linku, pak tento režim vám to umožní.

Než se ale do tohoto režimu pustíte, určitě není nad věcí, se nejprve vrhnout do režimu Training, který vás o létání naučí snad vše, co dokáže a určitě je zde ku prospěchu. Nebudete se alespoň cítit tak ztracení ve všech těch funkcích a vlastnostech letadel, ale i úskalí, jenž na vás ve vzduchu čekají. Podobně je na tom i režim Landings, o němž už jsem se zmínil v jednom z odstavců výše, se naučíte s letadly přistávat. V podstatě jde o challenge režim, který je zároveň také tréninkem. Pak tu máme Discoveries. Tento režim vás vezme na výlet k monumentálním stavbám a přírodním úkazům naší planety. Zde jste hozeni okamžitě do vzduchu, kde se můžete těmito úchvatnými scenériemi. V základu jde o místa jako Bora Bora, Yosemity, New York, Pyramidy v Gíze, Rio de Janeiro a další.

Nakonec jsem si nechal režim Bush Trips. Tento režim představuje skutečně tu největší výzvu ve hře. Vlastně jsem si ho oblíbil. Tento režim otestuje vaše orientační schopnosti a to doslova. Nemáte zde žádné ukazatele, kterých byste se chytly. Musíte si vystačit jen s mapou a kompasem. Vývojáři si pro nás připravili několik skutečně zajímavých tras, která vás opět provedou úchvatnou krajinou naší planety. Jen počítejte, že vám tyto orientační lety zaberou spoustu času. Proto je skvělé, že váš postup herními režimy je možné uložit kdykoliv a načíst kdykoliv. V případě Bush Tripů se vám hra ukládá ještě na určité záchytné body. Také je třeba počítat s tím, že zde vám hra nedá prostor pro chyby. Zničená letadla znamená konec a začátek od záchytného bodu, či manuálního uložení.

Ano, herních režimů není mnoho. Ale pro účely podobného simulátoru je to dostatek. Zážitek ze samotného létání je solidní zadosti učinění. Myslím, že přímo nějaká kariéra by se tu také dala vymyslet, ať už samotného pilota, či majitele společnosti, jako tomu je například u ETS 2 a ATS od českých mistrů virtuální kamionové dopravy. Kdo ví, třeba se něčeho takového ještě dočkáme. Jak už jsem jednou zmínil, vydáním hry vývoj rozhodně neskončil. Co v tomto případě zamrzí asi drobátko více, je absence multiplayeru, ten by se zde skutečně hodil, byť klidně v menších režimech, ale to můžeme opět nechat jako podnět do budoucna. Tedy jistá forma multiplayeru by tu byla, jelikož vaší trasu ve vzduchu je možné sdílet s ostatními, ale to neznamená, že byste zároveň mohli potkat skutečného hráče, jelikož vaše letadlo tak není definováno, ale jak je vidět, nakročeno tu je. Já jsem ale byl s obsahem jako takovým nadmíru spokojený. Ostatně celý svět k prozkoumání, nějaký ten čas zabere a věřte, že to nebudou desítky, ale stovky hodin.

Nějakou vadu na kráse u hry hledám jen skutečně marně. Ano, nějaké ty mínusy stojí v odstavci výše, ale nejde o nic zásadního, co by dle mého u podobné hry mohlo ovlivňovat finální známku.  U podobné hry je matoucí jen jedna věc a to tedy edice ovlivňující kompletní obsah hry. Pokud si pořídíte jen Standartní edici, pak se musíte smířit s tím, že přijdete o pár letadel, která můžete posléze dokoupit, a také přijdete o detailní vymodelování několika velkých světových letišť. Tato fakta mohou být mínusem to ano, ale je to trochu jak pro koho. Pokud je to od začátku bráno jako bonus, tak je s tím nutné tak nějak počítat. Zde jsem byl hodně na vážkách, jestli v tomto ohledu strhnout nějaký ten bod dolů, ale stále si nemohu pomoci. Microsoft Flight Simulator je pro mě ultimátní letecký zážitek bez ohledu na to, jestli si zalétám s méně stroji a nedostanu absolutně věrný model nějakého letiště. Ostatně pokud jsem tam nebyl, nepoznám to.

Nakonec ovládání. Jak se takový simulátor hraje na gamepadu? Překvapivě velmi dobře. Vývojáři ale mysleli na vše, takže můžete využít různé periférie, včetně kniplů, které vás ještě více uvrhnou do tohoto horoucího zážitku. Rozhodně nemůžeme mluvit o nějakém odfláknutém portu z PC, i když vás na úvodní obrazovce může trochu zmást ukazatel myši. To je ale dáno tím, že hra plně podporuje také klávesnice a myši. Jen dávejte pozor na to, jestli jste hru původně hráli na PC, jelikož myš a klávesnice je pak nastavena jako defaultní ovládání a po přechodu na Xbox Series verzi se bez té myšky v nastavení nehnete.

---

ZÁVĚREM

Série Microsoft Flight Simulator se vrátila v plné síle a přináší jedinečný a univerzální letecký zážitek pro ty, kteří se ke skutečnému létání nemohou dostat. Vývojáři mysleli jak na začátečníky, tak na hardcore hráče, přičemž titul nemůže zklamat naprosto nikoho. Xbox Series verze ukázala, že i původně ryze PC záležitost může s dostatkem péče skvěle fungovat i na konzolích. Zde není nad čím váhat, máte-li rádi létaní, Microsoft Flight Simulator je něco, co vám nesmí chybět ve sbírce.

Datum vydání: 27. července 2021 – Potřebné místo na disku: 56GB (107GB pro režim offline)
Distributor ČR: Xbox ČR/SK