Soulstice – recenze
4 října, 2022Soulstice, jedna z nejrozporuplnějších her, kterou jsem mohl za posledních pár let hrát. Podle názvu jsem očekával další soulsovku, která bude vyžadovat obrovské soustředění pro postup kupředu. Po zapnutí na mě, ale vykoukla hra s příjemnou grafikou a depresivní atmosférou, která skvěle dokresluje příběh. Proč je ale pro mě tato hra tak rozporuplná? Tak na to se teď pojďme společně podívat.
Začneme v nastavení, kde najdete klasickou volbu režimů (vyvážený, výkon a rozlišení), ale i režim barvosleposti po vzoru Last of Us, který bych v menších titulech neočekával, velmi jej ale vítám. Potěšila mě přítomnost češtiny, která již není běžná ani u velkých titulů. O to více potěší u titulu menšího, který si díky této, na první pohled nepodstatné maličkosti, může zahrát i hráč, který angličtině příliš neholduje. Hra nabízí plnou lokalizaci. Máte možnost si tak pročíst i ty nejmenší detaily v nastavení či kodexu. Hru si můžete pořídit v digitální edici, nabízí se ale i možnost sáhnout po edici krabicové. V krabicové Deluxe edici naleznete vedle hry i digitální artbook, digitální soundtrack a balíček předmětů „Ashen Blade“.
V krátkém filmečku, se nám představí hlavní hrdinka, vlastně dvě. Do rukou se vám dostávají Chiméry Brian a Lute, sestry. Po mapě budete mít možnost ovládat Brian, v boji pak budete ovládat obě hrdinky. Válečnice Brian nepřátele likviduje silou, zatímco Lute se soustřeďuje na odrážení útoků nepřátel a vyvolání polí, která jsou u některých nepřátel nutná pro jejich likvidaci. Lute vám nebude pomáhat jen v soubojích, postupem času bude nabývat na důležitosti i při samotném pohybu, kdy vám bude muset vytvořit plošinu, pomocí které se dostanete na požadované místo. Pole, která Lute vyvolává jsou také nutná pro rozbití krystalů, ze kterých dostanete suroviny na vylepšení obou hrdinek. Brian k likvidaci nepřátel využívá meč, kladivo, ale i další zbraně, pro příklad uvedu rukavici spojenou se štítem, pomocí které nabíjíte svůj útok. Jen tak mimochodem, rukavice je také velmi účinná proti nepřátelům v brnění.
Příběh Soulstice považuji za klasický a popravdě jsem jej ve hře ani moc nevnímal. S hrdinkami se pokusíte uzavřít trhlinu, která do vašeho světa vypouští nepřátelé, které cestou likvidujete. Utkáte se, tak s nepřáteli jako jsou zlomený, kopiník a strážce, či s přízraky, a nechybí také souboje s bossy. První setkání s bossem pro mě bylo příjemnou změnou. Většinu nepřátel se snažíte zlikvidovat co nejdříve, na bosse ale musíte použít taktiku opačnou a spíše vyčkáváte na vhodnou příležitost udeřit a napáchat nějakou škodu. Při vašem putování přijdou zvraty, ale i setkání s dalšími hrdiny. Bohužel celé putování je dost zdlouhavé. Tomu nepomáhá ani level design. Několikrát jsem se zastavil a přemýšlel, jestli jsem na tomto místě již náhodou nebyl.
Také mě dost zarazily neviditelné zdi, kdy jsem například nemohl přeskočit plot, ale musel jsem jej celý obejít, i když hrdinka by plot přeskočila zcela bez problémů, i kdyby stály ploty na sobě tři. Průchodem hrou jsem narazil na výzvy, které nabízejí odměnu za splnění. Výzvy nejsou povinné, nabízejí ale příjemný útěk ze stereotypu mlácení nepřátel. Obtížnost se samozřejmě postupem hrou zvyšuje. Tím je logicky i odměna lákavější. Úkoly výzev většinou spočívají v zabíjení nepřátel na čas, či provedení skvělých protiútoků. Velmi se mi líbí možnost spustit již objevené výzvy z menu. Odpadá tak zdlouhavé chození po mapě a hledání konkrétní výzvy. Věřím, že toto ocení hlavně hráči, kteří chtějí každou hru dohrát na 100%.
Rád bych se vrátil k Lute, kde chci zmínit její pole. Z počátku mi pole Evokace (modré) a pole Vyhnanství (červené) přišlo jako skvělý nápad, jak udělat hru ale i souboje zajímavější. Lute bohužel pole neudrží věčně, což může být problém hlavně v boji, kde mohou být vaši nepřátelé zlikvidováni jen když jsou v těchto polích. Často tak budete běhat po aréně a čekat, než se vám schopnost dobije, což hře škodí a narušuje to její tempo. I přesto, že nastavení si může každý hráč upravit podle sebe, zarazilo mě výchozí nastavení, kde je (na Playstationu) lehký útok nastaven na trojúhelník a těžký útok na čtverec. Což je přesně naopak, než jsme zvyklí z jiných her.
Za každý souboj obdržíte hodnocení, podle toho, jak jste byli úspěšní. Hodnotí se, jestli jste obdrželi nějaký zásah, počet komb, ale i právě čas, který se může zbytečně navýšit jen kvůli již zmíněným polím. Na konci úrovně se objeví hodnocení, kde vidíte za jak dlouho jste kapitolou prošli. Je zde zmíněné hodnocení z vašich soubojů, jsou zde odečtena procenta ze skóre za použití léčiva. Podle těchto kritérií je vyhodnocena celá kapitola a vy tak dostanete karmínové a kobaltové pozůstatky trhliny. Před zapnutím další kapitoly máte možnost nakoupit v obchodě potřebné předměty, či vylepšit dovednosti hrdinek. Vylepšení hrdinek pak není možné ihned, ale jen na předem určených místech ve hře. Těmito místy jsou obchod, a právě zmíněný prostor před zapnutím další kapitoly. Což mi trochu evokuje sérii Devil May Cry.
Další zaškobrtnutí přichází v podobě kamery. Kamera je totiž statická a možnost hýbat kamerou máte jen při soubojích, jinak uvidíte jen to, co vývojáři chtějí, abyste viděli. Toto rozhodnutí vývojářů mě dost mrzí a statickou kameru považuji za jeden z problémů hry a tak trochu archaismus. Abych ale jen nekritizoval. Hra nabízí i dost skvělých věcí, které bych viděl rád ve více hrách. Ukázkovým příkladem je kodex, který slouží jako taková encyklopedie. Vidíte zde místa, která jste navštívili a nepřátele se kterými jste se měli možnost utkat. Najdete zde ale i shrnutí příběhu, seznam postav a informace o herním světě. Vývojáře za toto velmi chválím a jde vidět, že jim na tomto záleželo. Také se mi velmi líbí, že můžu rozhovory, pokud nejsou v cutscéně, urychlit a nemusím čekat až si postava pronese celou větu. Mohu se tak dozvědět vše, co potřebuji a nemusím čekat než to postava odvykládá. Na druhou stranu bych ocenil, kdyby se rozhovor posunoval dále i bez neustálého mačkání tlačítka.
Průchodem hrou sbíráte materiál, pomocí kterého můžete vylepšit schopnosti Lute, či Brian. Brian na vylepšení svých dovedností potřebuje pozůstatky karmínové trhliny. Tyto pozůstatky získáte za poražení určitých nepřátel, rozbití karmínových krystalů či ničení beden a nepořádku, kterého na mapě naleznete spoustu. Za tyto pozůstatky můžete nejen vylepšit Brianiny dovednosti, ale například koupit i smaragdové kousky, které můžete podle jejich velikosti využít na zvýšení maximálního zdraví, či okamžitého léčení. Vaše životy se totiž časem neobnovují a vy tak budete muset najít smaragdový kousek pokaždé, když vaše hrdinka ztratí část svých životů. Pro vylepšení schopností Lute budete potřebovat pozůstatky kobaltové trhliny. Pozůstatky opět obdržíte za ničení krystalů a zabíjení nepřátel a tak podobně. Opět se nemohu zbavit pocitu, že se tvůrci v mnoha směrech inspirovali u již zmíněného DmC.
ZÁVĚREM
Myslím si, že už toho bylo napsáno dost, aby si každý udělal o hře svůj obrázek. Jak tedy vypadá konečný verdikt? Jak jsem psal již na začátku, hra je pro mě dost rozporuplná. Nabízí spoustu skvělých nápadů, které sráží kamera a level design. Na druhou stranu zde najdete i pasáže, které mě opravdu bavily. ze začátku zábavné souboje jsou pozdějším nuceným používáním polí změněny ve zběsilé pobíhání a mačkání všeho, co by mohlo mé nepřátelé nějak zbrzdit, či zranit. Soulstice má ale dobrý základ a proto věřím, že se autoři poučí, dopilují, co je potřeba a že podobnou hru od těchto tvůrců ještě uvidíme. Ukazuje totiž, že i v dnešní době, kdy ve hrách převládají otevřené světy, můžeme najít i hru kde máme jasně určeno, kam musíme jít a i tak se může jednat o zábavnou záležitost.
7/10
Datum vydání: 20. září 2022 – Potřebné místo na disku: 30GB
Distributor ČR: HYPE.cz
