South of Midnight – Recenze
3 dubna, 2025Kanadské studio Compulsion Games toho má za sebou sice poměrně málo, ale jejich hry jsou o to víc zajímavé svou unikátní výtvarnou stránkou. Založeno bylo v roce 2009 Guillaumem Provostem, který dříve pracoval v Arkane Studios. Hned jejich první hra, Contrast, byla na první pohled jasně odlišitelná od ostatních podobných her svou art-deco estetikou. Podobně si svůj vlastní styl a rukopis našel i další titul, We Happy Few, který se odehrával v dystopické alternativní realitě Anglie v 60. letech. Zlom ve fungování studia nastal v roce 2018, kdy došlo k jeho akvizici společností Microsoft. Mnozí měli trochu strach, zda si studio i pod tak obrovským vydavatelem uchová svou nezávislost a dostane volnou ruku při vývoji svých her, ale jak to vypadá, Microsoft vše toto nabídnul a k tomu i bezednou kasičku plnou peněz. Nová hra od Compulsion Games se jmenuje South of Midnight a vy právě čtete její recenzi.
South of Midnight je v základu akční adventura z pohledu třetí osoby. Hlavní hrdinkou je Hazel, mladá dívka, která žije se svou matkou Lacey na americkém Jihu, v malém městečku Prospero. S matkou mají skvělý vztah, i když na sebe nemají zdaleka tolik času, kolik by si obě přály. Jejich životy ale v okamžiku změní obrovská bouře, která smete jejich dům, ve kterém zůstala Lacey, do rozvodněné řeky. Ta bouře ale není jen tak obyčejná. Na Jihu se vypráví, že celý svět, každý člověk v něm žijící, doslova každý předmět, to vše má své vlastní Vlákno. Z těchto vláken je pak tvořena Velká tapiserie, tkanina celého Vesmíru, která vše spojuje. Velká tapisérie ale nevydrží věčně a jsou stvoření, která se jí snaží narušit a zanést do Vesmíru chaos. Pokud se to stane a svět se bude nacházet na pokraji velké katastrofy, přijde bouře, která zrodí Velkou Tkalkyni, která jako jediná má sílu porazit zlo a Velkou tapiserii zase zacelit. Vidí totiž Vlákna, která jsou ostatním skryta.
Asi je vám jasné, že tou Velkou tkalkyní samozřejmě bude Hazel. Jenže ona to zatím neví, je v šoku z toho že tak náhle přišla o matku a vydává se jí hledat. Příběh je tak hlavně o hledání, poznávání sama sebe a dotkne se i několika společenských témat, hlavně co se pomoci dětem týče. Nemusíte se ale bát, nejde o nějakou agitku. Naopak, příběh je neuvěřitelně poutavý, plný zajímavých postav jak ze světa lidí, tak těch z jižanského folklóru, který mi přišel hodně zajímavý. Celou dobu jsem měl pocit, že sleduji a hraji nějakou pohádku a tomu pomáhají i výborné animované sekvence a shrnutí jednotlivých kapitol pomocí knížky, ve které se můžete kdykoliv vrátit k předcházejícím událostem. Ani na chvíli jsem se tak nenudil a příběh plynul ve výborném tempu až k velikému finále. Dojde i na pár menších zvratů, ale nejsilnější je příběh v jednotlivých tématech. Drtivá většina postav, které na své cestě zachráníte si totiž prošla velkým neštěstím a sledovat a hlavně pochopit jejich osud je hodně emotivní. Příběh si tak zaslouží velkou pochvalu.
Špatně na tom ale není ani samotná hratelnost. Základ asi budete znát z jakékoliv jiné akční adventury, v tomto směru hra nijak nevybočuje a nepřináší žádnou zásadní revoluci do tolik oblíbeného žánru. Během putování s Hazel budete pravidelně střídat platforming, souboje a jednodušší hádanky. Každá jednotlivá složky hry funguje vlastně sama o sobě docela obstojně, nikde jsem na vyložený problém nenarazil. Jenže ono to hlavně funguje, když všechny tyhle ingredience promícháte. Výsledný koktejl má výborné tempo, nikde nenarazíte na hluché místo, vše vás posunuje kupředu a je vlastně jen na vás, jak moc budete chtít hru prozkoumat. Průzkum zde hraje docela důležitou úlohu, ale není podmínkou k tomu, abyste si hru užili. Odmění vás ale nalezenými dokumenty, které vás více vtáhnou do děje, případně naleznete o trochu víc XP, které pak můžete investovat do ne zrovna košatého stromu dovedností.
Hra od začátku velice rychle odemkne veliký kus schopností, které Hazel získá. Vše se samozřejmě odvíjí od toho, že právě ona je tou vyvolenou Velkou tkalkyní. Velice brzy najde dva kouzelné tkalcovské nástroje, které jí dovolí manipulovat s Vlákny, ze kterých jsou tvořeny jak vzpomínky ostatních, tak i Přízraky, proti kterým bude muset bojovat. Základní dovednosti získáte velice brzy, ale hra skvěle dávkuje i ty další a až do konce hry vás bude neustále obohacovat novými způsoby hraní. Souboje se zpočátku zdají být trochu náročnější, ale jakmile si odemknete pár nových schopností, stanou se spíše lehkou záležitostí. Abych se přiznal, během hraní se mi při soubojích nepodařilo zemřít. Hrál jsem na základní střední obtížnost, ale na výběr jich je celkově pět. V té poslední si můžete navolit cokoliv vás napadne a hru si tak uzpůsobit přesně podle svých představ. U soubojů mi vadila hlavně ta skutečnost, že se všechny odehrávají v předem lehce rozpoznatelné aréně, ve které vás hra uzamkne a dokud nezabijete posledního protivníka, nehnete se z místa. Z počátku jsem toto ještě docela v klidu akceptoval, ale čím víc jsem se blížil ke konci hry, tím více jsem litoval, ale souboje nejde nějak obejít a věnovat se jiným aspektům hry.
Hodně jsem si užil samotný pohyb v jednotlivých úrovních. Ty jsou vždy samostatnými levely, ve hře jich je celkově 14. Jsou tu jak kratší a více lineární, tak i docela velké oblasti, kde se dá celkem svobodně potulovat. Hazel kromě klasického sprintu ovládá i něco na způsob kotvičky, díky které se dokáže přesunout na vzdálená místa, umí běhat po k tomu určených stěnách, dokáže manipulovat s předměty, umí vykouzlit plošinky na které může na krátkou chvíli skočit, umí si vyvolat kouzelný padák, nebo létat ve větru. Zkrátka, umí toho celkem dost. Díky tomu je pohyb po úrovních svižný, zábavný a hlavně se dá poměrně lehce naučit, ale o to víc je pak odměňující.
Hra zároveň není nijak obtížná, myslím, že jí s trochu pomoci zvládnou dohrát i trochu větší děti. Pokud by jste si ale i tak chtěli vychutnat pouze příběh, můžete si hru uzpůsobit přesně podle svého gusta. Kromě lehčích soubojů jde například úplně vypnout „prchací“ sekvence. Nemusíte se ani bát, že byste se ve hře nějakým způsobem ztratili, jelikož si kdykoliv můžete nechat zobrazit cestičku k dalšímu úkolu. Na vše navíc nebudete úplně sami, Hazel bude mít k ruce jak velikého rybího průvodce, tak i svou látkovou panenku z dětství, která díky magii ožila a dostane se na místa, kam by se Hazel nedokázala dostat.
Tím asi nejlepším co South of Midnight nabízí je neuvěřitelně krásný výtvarný styl. Ten si můžete vychutnat na přiložených obrázcích, ale věřte mi, na vlastní oči je to ještě hezčí. Hra skvěle pracuje s barevnou paletou a tak je každá úroveň úplně jiná. Hazel se během svého putování nepodívá do vyloženě odlišných prostředí, ale vzhledem k příběhu to nelze brát jako výtku. Vydáte se ale i tak na mnohá místa, od různých močálů, jeskyní, hor a lesů, po malá městečka i pohádkové lokace. Každá úroveň má navíc zcela osobitou náladu, kterou prostupuje mnohdy tragická minulost. Veškeré postavy jsou navíc animovány tak, aby připomínaly stop-motion animaci. Umocněno je to i tím, že postavy, zvířata i nepřátelé se pohybují v polovičním frameratu, než zbytek hry. Pokud by to někomu vadilo, lze to vypnout, ale připravíte se tak o kouzlo celé hry.
Loutkám je uzpůsoben i celkový výtvarný styl, vše je plné ostrých hran a tak trochu to někdy připomíná loutkové divadlo. Hra nabízí jen jeden režim zobrazení a běží v rozlišení 4k při 60fps na konzoli Xbox Series X, na Xbox Series S je pak toto rozlišení 1080p. Nutno přiznat, že sem tam asi pocítíte, že to není úplně plynulé, ale jde o výjimky a nijak zásadně to pocit z hraní neovlivnilo. Hra je navíc velice přístupná i hráčům s vadami zraku či sluchu a k mé radosti obsahuje i české titulky. O jejich kvalitu jsem se trochu bál, ale nakonec zcela zbytečně. Asi na dvou místech se stalo, že jedna replika v rozhovoru se zobrazila anglicky, ale jinak je celá hra profesionálně přeložená. Zapomenout nesmím ani na naprosto úžasný soundtrack, plný jižanského blues, jazzu a chytlavých textů. Před autory hudby musím smeknout, málokdy jsem hudbou ve hrách tam okouzlen, jako v případě South of Midnight.
ZÁVĚREM
Dobrodružství s Hazel jsem si popravdě hodně užil. Nečekal jsem od hry moc, ale nakonec jsem dostal přesně to, co jsem si asi aktuálně potřeboval zahrát. Kratší, ale o to příběhově napínavější hru. Na konec jsem se dostal po asi 9 hodinách, ale i vzhledem k cenovce je to porce tak akorát. Nejsem totiž příznivcem zbytečně dlouhých her. A u hry, kde je tím nejdůležitějším příběh, musí její délka vždy být tak akorát. To se autorům povedlo na výbornou, k tomu přidali fajn hratelnost a skvělý audiovizuál. Pokud je tahle kombinace to, co vás dokáže oslovit, dejte určitě South of Midnight šanci.
8/10
Datum vydání: 3. dubna 2024 – Potřebné místo: 58GB
Distributor ČR: Xbox CZ/SK – Česká lokalizace: ANO – české titulky
