Star Wars: Squadrons – Recenze
7 října, 2020Svět sci-fi by se dal celkem jednoduše profilovat do dvou skupin – fanoušky Star Wars a fanoušky Star Treku. K jedné nebo druhé straně každý z nás přilne už během svých dětských let a stejně tak se dělo i mé osoby. První epizoda Hvězdných Válek je datována už do roku 1976, byť je uváděno až datum 1977. Na tu následně navázaly s obrovským úspěchem další dvě epizody a zejména Empire Strikes Back se stala doslova kultem. Já však k této velkolepé sáze přičichl až v roce 1999, tedy s vydáním prvního dílu prequelové trilogie. S tímto filmem však okamžitě vzplála i má vášeň ke Star Wars universu, která přerostla z filmů také na knihy a samozřejmě i hry. Svou první Star Wars hru jsem jako malý hrál u svého strejdy. Jednalo se o titul Star Wars: X-Wing Alliance a je vám asi jasné, že tento titul má v mém hráčském srdci speciální místo.
Nebudu vám lhát. Ačkoliv mám ke zmíněné hře skutečně speciální vztah, tak jsem musel odložit růžové brýle a podívat se pravdě do očí. Na tehdejší dobu jedinečný titul dnes jednoznačně vyžadoval moderního nástupce, hru, která by převzala pomyslné žezlo leteckých simulací ze světa Star Wars. Horkým kandidátem se dne 13. června letošního roku stalo Star Wars: Squadrons, jenž bylo ten den společností EA představeno světu. Od této chvíle jsem pevně doufal, že EA se poučilo ze svých nezdarů a že se po výtečném Star Wars Jedi: Fallen Order, dočkáme dalšího skvělého titulu z mého oblíbeného universa.
Z prvních trailerů se zdálo, že EA vzalo část hry Star Wars: Battlefront II, tedy režim Squadrons, a separovalo jej v samostatný titul. V tomto směru jsem začínal být ke hře poměrně skeptický a začal si držet odstup. V nitru svého srdce jsem ale nepřestal doufat, že by to přeci jen mohlo vyjít. Když tedy přišel onen Den D a Star Wars: Squadrons spatřilo světlo světa, neváhal jsem ani sekundu a navzdory vše možným obavám jsem se vrhl do víru hry netušíc, jak velké a příjemné překvapení na mě čeká.
Vlastně nevím, kde mám začít. Do hry se neustále plný elánu vracím a jsem z ní prakticky jen nadšen. A proto začnu rovnou výčtem chyb, abych se k nim už v následujících částech své recenze nemusel vracet. Chyby má hra celkem dvě. První se týká tutoriálu. V něm je totiž bug, který způsobí, že je nemožné jej dokončit. Zažít jej ale nemusí každý. Stačí k tomu jediné. Řídit se doslova a do písmene kroky, které před vás tutoriál klade. Když tomu tak nebude, máte smůlu. Tutoriál nikdy neskončí, tedy pokud jej sami nevypnete. A co je tou druhou chybou? Hra trpí na nedostatek multiplayerových map a s nimi souvisejících režimech pro hru více hráčů. Map je všeho všudy 6 a režimy jsou pouhé dva. Tak máme to za sebou a pryč z této nechtěné sekce textu, u níž by bylo lepší, kdyby vůbec neexistovala.
Ačkoliv by to od titulu podobného ražení nikdo příliš nečekal, tak Star Wars: Squadrons nabízí skutečně skvěle zpracovanou příběhovou kampaň, která v žádném případě nepůsobí, jako nějaké výplň k multiplayeru. Jen její dohrání vám zabere kolem 8 hodin, což je u hry, která se navíc prodává za sníženou cenu, skutečně úctyhodné. Kampaň nás zavede do období pár let po bitvě o Endor. Palpatine je mrtev, ale zbytky Impéria se odmítají vzdát a dál se snaží udržet po hromadě. To ale nejde podle představ a jeden z předních pilotů Impéria se rozhodne postavit proti němu. Příběh sám se pohybuje na několika úrovních. Je to cesta za pomstou. Je to cesta za nadějí. A v jistém ohledu se zde karty obrací. Viděli-li jste filmy a zahrajete-li si hru, okamžitě mě pochopíte.
Příběh je vidět ze dvou perspektive. Konkrétně dvou soupeřících eskader, jejichž piloti patří k těm nejlepším z nejlepších. V obou případech se chopíme role zcela nového pilota, který si musí vydobýt respekt zbytku svého týmu. Konkrétně jde o Vanquard Squadron, která představu výběr těch nejlepších pilotů Nové Republiky, a pak o Titan Squad, tedy obávané eskadře Impéria. Mise jsou v případě obou eskader víceméně rovnoměrně rozděleny a ať už jsem hrál za kohokoliv, tak řízení jednotlivých hvězdných stíhaček, či bombardérů, jsem si náležitě užíval. Až natolik, že jsem se okamžitě po dohrání kampaně musel pustit do víru bojů v multiplayeru.
Jak bylo zmíněno v jednom z předchozích odstavců, tak hra nabízí pouze dva režimy hry více hráčů. Prvním je Dogfight. Jde vlastně o vesmírnou adaptaci režimu Team Deathmatch, v němž se střetne dohromady deset hráčů. Pět na straně Impéria a pět na straně Nové Republiky. Do tohoto režimu se ale nepouštějte před dohráním kampaně, či nějakým časem stráveným v jedné z variant druhého multiplayerového režimu. Tento režim totiž skutečně otestuje váš skill a začátečníky čeká vždy velmi rychlá smrt, ale nabízí skutečně jedinečnou atmosféru a prožitek z vesmírných soubojů.
Ačkoliv má Dogfight své kouzlo, tak já si oblíbil více režim druhý s názvem Fleet Battles. Režim je dostupný ve dvou variantách. První je kooperativní varianta, kdy se s dalšími čtyřmi hráči pustíte do bitvy proti umělé inteligenci, a pak je tu ta druhá, kde umělou inteligenci nahradí eskadra dalších pěti hráčů. Do druhé varianty se ale můžete pustit až v případě, že dosáhnete 5. úrovně vašeho pokroku. Ať už se pustíte do jedné, či druhé varianty, tak vás čekají bitvy epických rozměrů. Proti sobě stanou nejen piloti hvězdných stíhaček, ale také menší hvězdné fregaty a bitevníky. Vítězství ale dosáhnete až poté, co zničíte nepřátelský křižník, tedy Star Destroyer, či Rebel Cruiser. Zničení takového kolosu je vedeno skrze několik fází a vyžaduje spolupráci všech pěti pilotů eskadry. Pro sólisty zde není místo. Velmi rychle totiž zjistí, že i umělá inteligence se nenechá porazit lehce.
Kdyby vám k tréninku nestačila ani kampaň, a ani Fleet Battles vs AI, tak je zde k dispozici také Tréninkový režim, kde si můžete ovládání jednotlivých lodí pečlivě natrénovat a seznámit se dobře s jejich funkcemi a zbraňovými systémy. Zapomeňte totiž na Star Wars Battlefield II a jeho arkádové pojetí vesmírných bitev. Hratelnost Star Wars: Squadrons se diametrálně liší. Jde skutečně spíše o simulaci, kde musíte ovládat najednou několik zbraňových systémů. Není to jen o zbraních, ale i vhodnému rozložení energie lodi. Občas je nutné ji přesunout do zbraní, jindy do pohonu, což umožňuje nové možnosti manévrování, a zapomenout nesmíme ani na štíty. U štítů jde energie dále přesouvat do přední, či zadní části. Celé je to pak viděno z kokpitu a né jinak. Pro milovníky létání ideál. Hra tak v mnoha ohledech předčí to, co v universu Star Wars bylo kdy vytvořeno.
Ve hře máte k dispozici osm hvězdných stíhaček, pro každou stranu konfliktu čtyři. Rooster je složen ze skutečných legend jakými jsou za Novou Republiku: X-Wing, A-Wing, Y-Wing, či ve filmu Rogue One poprvé viděný U-Wing, a za Impérium: TIE/LN Fighter, TIE/IN Interceptor, TIE/SA Bomber a opět ve zmíněném filmu představený TIE/RP Reaper. Každá s dostupných lodí má jedinečné vlastnosti a rozdílnou manévrovatelnost. O unikátních zbraních a vybavení netřeba mluvit. Pokud se budete intenzivně věnovat multiplayeru, tak si můžete následně odemknout další úpravy zahrnující například výměnu hlavních kanónů, motoru, štítů, či speciálního vybavení. K dispozici jsou i kosmetické doplňky jako skiny, či různé hologramy, či přívěšky. Pokud jde o kosmetické úpravy, taky lze aplikovat i na vzhled pilotů.
Máte-li strach z toho, že po vzoru Star Wars: Battlefront II bude nové Star Wars: Squadrons protkané mikrotransakcemi, pak vás uklidním. Veškeré úpravy, či skiny, si bez problémů odemknete běžným hraním a ze své peněženky nemusíte vysypat už ani korunu na víc. Tento krok určitě oceňuji. Je skvělé vidět, že ona pořádná facka do tváře EA ze strany fanoušků měla svůj smysl.
Jistě vás zajímá, jak je na tom hra po technické stránce. Po útěku SW Jedi: Fallen Order k Unreal Enginu se nové Squadrons vrací k internímu enginu Frostbite. Ten ale hře neskutečně sedl a ačkoliv vám na první pohled může přijít, že hra by mohla vypadat lépe a že někde zaostává, tak opak je pravdou, o čemž vás hra velice ráda přesvědčí. Pokud dojde ke střetu křižníků, fregat a stíhaček dohromady, tak se před vámi objeví ta pravá Space opera, jíž Star Wars vždy bylo, je a bude. Zvláště když je zde přítomná ikonická hudba Johna Williamse. Krok onoho jednoho bugu, jsem se s žádným dalším nesetkal. Star Wars: Squadrons by o plynulosti mohlo přednášet a o nějaké rozplizlé textury mít také strach nemusíte. EA Motive odvedli zatraceně dobrý kus práce a já jsem rád, že se konečně našel adekvátní následník série X-Wing a TIE Fighter.
ZÁVĚREM
Hledali jste-li adekvátního následníka za legendární sérii X-Wing, pak je vaše hledání u konce. Star Wars: Squadrons je vším, co jste si od něj přáli. Nabízí skvěle vybalancovanou hratelnost, pohledný vizuál, ikonický soundtrack, povedenou kampaň a zatraceně návykový multiplayer. Jediným mínusem je tak skromnější počet map a režimů. Vůči zbytku hry, jde ale jen o drobnou vadu na kráse.
HODNOCENÍ: 9/10
Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X
Datum vydání: 2. října 2020 – Požadované místo na disku: 27,3 GB
Distributor ČR: Conquest Entertainment
