Tell Me Why? – Recenze

Francouzské studio Dontnod Entertainment bylo založeno v roce 2008, ale teprve o 5 let později vydávají svou první hru. Možná si je s ní díky jejich následujícím počinům nespojíte, ale šlo o akční adventuru Remember Me. Hra byla relativním úspěchem a je tedy s podivem, že další hry od tohoto studia, s výjimkou další akční hry Vampyr, jsou epizodické adventury, které se ani tak moc nehrají, jako prožívají. Jejich Life is Strange byl v roce 2015 doslova zjevením a ukázal tehdejšímu králi žánru, Telltale Games, jak se to má dělat. Pak ale přišlo pokračování a to bylo co se kvality týče velkým krokem zpět. Panovaly tedy trochu obavy, zda se jejich novinka Tell Me Why? dokáže opět dostat na výsluní. Jak to dopadlo si nyní můžete přečíst.

Jestli už tak trochu znáte, jakým způsobem píši recenze, tak víte, že na tomto místě by jste si mohli přečíst krátké shrnutí děje, abyste alespoň trochu věděli, o čem hra je. Tentokrát to ale musíme omezit na délku nezbytně nutnou a myslím, že každý chápe proč. Příběh hry sleduje osudy dvou sourozenců, dvojčat Allison a Tylera. Tyler se v roce 2015 po deseti dlouhých letech odloučení vrací zpět do jejich rodného městečka kdesi na Aljašce, aby společně se svou sestrou prodali dům po jejich zesnulé matce. Právě smrt jejich matky je středem celého vyprávění a právě tato událost dala do pohybu celou řadu věcí, jejichž pochopení a rozuzlení bude stát v cestě tomu, zda si oba sourozenci opět najdou k sobě cestu. Taková kostra příběhu Vám bude muset stačit a ač bych na tomto místě mohl minimálně prvních 20 minut hry obsáhle převyprávět, přijde mi škoda vás o cokoliv připravit. Hry od Dontnod právě na překvapení a silném vyprávění stojí a padají.

Pokud někdo z vás má sourozence, asi mi potvrdí, že právě pouto mezi Vámi je něco, co lze jen těžko zpřetrhat. Já mám sestru a ač byly doby, kdy jsem jí měl sto chutí zabít co nejbolestivější smrtí  a jindy zas mezi námi panovala doba totální ignorace, postupem času a tím, jak jsme oba stárli vím, že právě ona bude jednou z nejdůležitějších osob mého života. A u dvojčat, alespoň se to říká, je toto pouto ještě silnější. A právě to staví základy celé hratelnosti. Dvojčata Tyler s Allison jsou spolu propojeni více než by se na první pohled mohlo zdát a ani 10 let odloučení na tom nic nezměnilo. Již od mala spolu dokázali hovořit beze slov, dokázali spolu sdílet myšlenky, ale teprve jejich opětovné shledání jim dovolilo jejich schopnosti rozvinout naplno. Při jedné z příležitostí najednou zjistí, že spolu umí i sdílet své společné vzpomínky. Tady ale hra z mého pohledu tak trochu poprvé klopýtla, jelikož představení jednoho z pilířů hratelnosti a hlavní vlastnosti hry bylo neuvěřitelně fádní.

Hra Vám ho prostě naservíruje, jako by nešlo o nic podstatného. Sdílení vzpomínek ve hře pak ale funguje naprosto přirozeně. Hra vás vždy upozorní, že jste se dostali do bodu, na který si obě dvojčata pamatují a tuto vzpomínku si můžete přehrát. Háček je ale v tom, že ne vždy máte obě vzpomínky stejné. Uteklo od nich mnoho let, každé z dětí jí mohlo chápat a interpretovat si jí odlišně. Je pak na vás, jakou z verzí budete považovat za tu správnou. Hra v tu chvíli příběh odkloní na tu kolej, po jaké se chcete vydat. A když už jsme u těch kolejí, je asi dobré na tomto místě prozradit, že hra je neuvěřitelně lineární a jen těžko budete mít možnost jít jinam, než kupředu příběhem. Dokonce pochybuji i o tom, že se někde zaseknete, protože stačí skočit do menu a absolutně přesně si přečíst, co od vás hra chce. Hratelnost je zde tedy potlačena na absolutně základní úroveň a vystačíte si s chůzí a mačkáním tlačítka pro interakci s předměty a okolím.

Tím nechci říct, že bych se při hraní nějak zásadně nudil, ale několikrát se mi i vypnul gamepad z důvodu nečinnosti, tak dlouhé některé pasáže, do kterých nemáte šanci zasáhnout a jen sledujete něčí rozhovor, jsou. Na druhou stranu, příběh umí být strhující a nepotřebuje k tomu ani žádné tajuplné a mysteriózní prvky. Hlavní úlohu na tom hrají výborně napsané charaktery, kterým jejich jednání dokážete uvěřit, byť s ním třeba nebudete souhlasit. Tím se dostáváme k asi nejzásadnější části recenze, která ale položí otázku, na kterou se sice já pokusím odpovědět, ale tu hlavní odpověď budete muset najít sami v sobě a dost možná právě ta bude rozhodujícím bodem, zda si hru užijete, nebo nad ní ohrnete nos.

 Zatímco Allison je normální dospělá mladá žena, která si sice v sobě nese strašlivé tajemství, ale jinak se ničím příliš neodlišuje ,ale Tyler měl život o poznání složitější. Narodil se totiž jako holka, jmenovala se Ollie a cítila se být chlapcem. Tuto poslední větu si prosím dobře zapamatujte, protože právě tahle skutečnost je v očích obou sourozenců důvodem jejich odloučení. Tyler podstoupil změnu pohlaví a vrací se do jejich rodného městečka již jako mladý muž a je tak konfrontován s tím, jak na něj jeho obyvatelé budou reagovat. Celé město totiž ví, co se před 10ti lety stalo a Tyler je tak trochu nechtěnou osobou. Možná i z toho důvodu je tak mnohdy skutečně nesnesitelný a sem tam mi hlavou proběhlo, co vlastně Dontnod Entertainment vedlo k tomu, že již před vydáním dávali všem hlasitě najevo, že Tell Me Why? bude první hrou s transgender charakterem jako hlavní postavou.

 Já osobně mám s tím vším kolem LGBT trochu problém. Je mi skutečně jedno, zda je někdo homosexuál, fluid, nebo queer. Lidi soudím podle jejich činů a intelektu, ne podle jejich sexuální orientace. Co mi ale skutečně vadí je to, jak se současný zábavní průmysl a celá společnost snaží ideu LGBT tlačit všude do popředí i za cenu, že šlapou na tradiční hodnoty. Měl jsem proto trochu strach, zda i v případě Tell Me Why? nebude postava Tylera jen prvoplánovou myšlenkou s cílem zavděčit se a být „in“ pro všechny ty, kteří si myslí, že gayové a transexuálové potřebují nějakou zvláštní péči. Výsledek se u mě nese ve dvou rovinách.

Tyler dle mého transgender být nemusel. Příběh hry sice na tomto konceptu vystaví svůj začátek, ale konec s ním nijak svázán není. Pokud tedy autoři chtěli Tylerův charakter vystavět na něčem „šokujícím“, mohli tak učinit jakkoliv. Na druhé straně jsem se ale Tylera snažil pochopit jako otec. Mám dvě děti a řeknu Vám rovnou, nechci, aby si museli v životě projít čímkoliv, co je bude trápit. A právě vzpomínky na dětství obou sourozenců mi tak trochu otevřely oči v tom, čím si kluk v těle holky musí procházet. Tell Me Why? tak supluje osvětu, která je dle mého pro pochopení lidí, kteří jsou nějak odlišní od zbytku společnosti, daleko přínosnější, než se někde producírovat v pestrobarevných průvodech. Tak či onak mi nakonec Tyler ve zbytku hry nepřišel ničím extra výjimečný, chápal jsem ho prostě jako mladíka, který má dost problémů s tím pochopit a vyrovnat se se svou minulostí.

Jak jsem již psal výše, nečekejte od Tell Me Why? nějakou extra hratelnost. Ta je celá postavená na rozhovorech, kde můžete sem tam mírně upravit směr dalšího vyprávění. Často je dokonce nutné postupně zvolit všechny možnosti dialogu, aby se příběh vůbec posunul dál. Logické hádanky byste zde spočítali na prstě jedné ruky a jejich obtížnost je triviální. Skoro vždy je smysl hádanky svázán s knížkou o malých goblinech, kterou si Allison a Tyler jako malé holky psaly. Řešení jsem pokaždé našel během pár minut. Hra není ani nijak dlouhá, dohrát se dá tak za 7-8 hodin. Je rozdělena do třech kapitol, které ale vychází vždy po týdnu. Popravdě moc nechápu, jestli takové rozdělení má smysl, hra klidně mohla vyjít jako celek.

Úroveň kvality jednotlivých kapitol dost kolísá. První, taková ta seznamovací nebyla špatná a měla i potřebný moment překvapení na konci, který převrátil vše, co jsem si zatím o hře myslel, na záda. Druhá kapitola byla vyložená konverzační nuda, ale třetí kapitola přinesla nečekaný spád děje a je rozhodně nejlepší částí hry. Grafika neurazí, běží na Unreal Enginu, výraznější technické nedostatky jsem nezaznamenal. Co ovšem nebylo moc dobře odladěno, byla kamera, která často zlobila a někdy byl docela problém se trefit na aktivní předmět. Co ovšem musím vyzvednout, je výborný soundtrack, u něj měli tvůrci z Dontnod Entertainment vždy šťastnou ruku a tentokrát tomu není jinak.

---

ZÁVĚREM

Tell Me Why? je další hrou, kdy tvůrci nedokázali překročit svůj stín. Ten stín v podobě Life is Strange je ale extra dlouhý. Na poli adventur, které víc než na hratelnost sází na vyprávění, ale stejně aktuálně Tell Me Why nemá konkurenci. Příběh obou sourozenců je výborně napsaný, dává smysl a staví zrcadlo před každého z nás. Pokud tedy dáváte u her přednost klidnějšímu tempu a hledáte u her spíše intelektuální zábavu, neuděláte u Tell Me Why chybu.

HODNOCENÍ: 8/10

Autor: Jakub Číhal
Testovaná verze: Xbox One X

Datum vydání: 27.8.2020 – Potřebné místo na disku: 25GB
Distributor ČR: Xbox CZ/SK