The Invincible – Recenze
25 listopadu, 2023Přemýšleli jste někdy, jak by vypadal knižní román převedený do videoherní podoby? Jestli a jak by to mohlo fungovat? Ano, tušíte správně, titul, jehož recenzi právě začínáte číst, má knižní předlohu ve vědeckofantastickém románu Nepřemožitelný, což je kniha z roku 1964, od polského spisovatele Stanisłava Lema. Pojďme se společně vydat na záhadnou planetu, kde se příběh titulu odehrává a odkrýt tajemství této planety. Jak dopadla prvotina studia Starward Industries prozradí následující řádky.
Do příběhu adventury z první osoby nás uvede krátký komiks. V němž zjistíte, že ve vesmírném závodě proti sobě soupeří dvě znepřátelené frakce. Bohužel už se ale nedozvíte, proč a ani kdy spolu soupeří a během hry vám to není nikdy vysvětleno. Hned na začátku příběhu tak máte v příběhu mezery, což je rozhodně škoda. Posádka lodi Dragonfly, jejíž součástí je i naše hlavní hrdinka, dorazí na tajemnou planetu. Hlavní hrdinkou je astrobioložka Yasna, která se probudí na neznámé planetě, netuší, proč zde je a ani jak se zde ocitla. Bojuje s částečnou amnézií i nepřízní osudu. Časem zjistí, že se nachází na planetě Regis III, pomocí hratelných flashbacků si oživuje své vzpomínky a nám hráčům se tak poodkrývají části příběhu. Díky sbírání předmětů se Yasně obnovuje paměť, což je zajímavý způsob, jak hráčům sdělit části příběhu. Každá vzpomínka ale neslouží k posunutí v něm. Například pohled na vodu Yasně připomene, jak ji její šéf říkal, ať zůstane hydratovaná a najdeme tu další podobné odkaz na některé mechaniky.
Yasna na planetě pátrá po dalších členech posádky vesmírné lodě Dragonfly, ale kromě ztracených členů nalezne mnohem více než si lidstvo, ale i ona samotná, dokázala kdy představit. Vyprávění připomíná mysteriózní thriller, který má díky způsobu vyprávění až filozofický přesah. Celý titul je založen na příběhu, který se odehrává v pouštním světě, kde se budete kochat tím, co si pro vás vývojáři přichystali. Jelikož některé výjevy jsou opravdu oku lahodící. Místy nádherně zpracované, prostředí mě nutilo se alespoň na malou chvíli zastavit, nebo využít dlouhých chvil při pomalé chůzi. Kromě dialogů totiž budete ve hře v podstatě jen chodit, takže hru lze bez ostychu prohlásit za walking simulator spojený s častým hledáním cesty. Samo o sobě walking simulátory nemám úplně v oblibě, v recenzovaném kousku je chůze navíc velmi pomalá a extrémně nudná. Yasna sice umí sprintovat, ale sprint ji vydrží pouze na pár sekund a pak se zadýchá, tudíž tlačítko pro sprint jsem mačkal velmi často, jelikož pomalá chůze mi vyloženě lezla na nervy.
Průzkum záhadné planety Regis III je zpočátku zajímavý, hledáte odpovědi na záhady, které planeta nabízí a snažíte se nalézt Yasniny kolegy. Bohužel jak titul postupuje, průzkum po určité době již tak zajímavý není, a navíc nádherné scenérie neschovávají chyby hry. Například lezení není v The Invincible úplně ideální, může totiž způsobovat některý hráčům kinetózu. To především kvůli tomu, že se kamera při lezení rychle a velmi často třese. Samotná chůze, která vám ve hře zabere přibližně 80 % herního času není zábavná, bohužel o moc zábavnější nejsou ani další činnosti, na které ve hře narazíte. Ať už se jedná o „puzzle“, které spočívá v otáčení knoflíku, či prohledání oblasti pomocí trackeru.
Všechny tyto činnosti ve mně spíše vzbuzují pocit, že byly přidány proto, aby ospravedlnily skutečnost, že jde o interaktivní hru místo vizuálního románu. Bohužel žádná z výše uvedených činností nepřidává zábavu ani hodnotu do celého titulu. Další věc, za kterou bych vývojáře nepochválil jsou obličeje. Pokud se totiž pohybuju v opravdu překrásném prostředí a najednou na mě vyskočí filmeček nebo hratelný flashback, kde se objeví obličeje, které nepatří mezi to nejpovedenější v celé hře, působí to rozporuplně. I přes to, že je The Invincibles pomalý, a ne moc zábavný, příběh titulu je ve skutečnosti poutavý. Je těžké Yasně nefandit, je jasné, že o věcech ví své, jelikož často vypráví o fascinující vědeckých věcech a přemítá o tom, jak chce pomáhat lidem.
U prostředí bych ještě rád vyzdvihnul všechny přístroje a vlastně celé prostředí, které příběhem potkáte. Jelikož autoři si dali záležet, a i přes to, že hrdinové titulu cestují na další planety, nemohou se spolehnout na dotykové displeje a vymoženosti dnešního světa, zde je vidět právě knižní předloha, která vychází ze 60. let minulého století. Přístroje jsou sice krásné a vše zapadá do prostředí, ve kterém se hra odehrává, ale přístroje jsou neohrabané – ve zkratce tu máme velmi vyvedený retro-futurismus.
Samotné přístroje také ovlivňují to jak, je titul hraje, a i samotná mapa oblasti je neohrabaná a nevyhledávalo se mi v ní dobře. Chápu, že hledání cesty k příběhu také patří, ale zde to z mého pohledu bylo výrazně na úkor hratelnosti a zážitku. Když už jsem u hledání cesty nemohu nezmínit pro mě mnohdy nelogické neviditelné bariéry, které mi určovaly kde mohu a nemohu jít. Cesta je totiž předem určena a musíte najít právě tuto cestu, i když to znamená vylézt po útesu. Navíc po jednom útesu lézt můžete a vedle něj je útes menší a cesta zde by znamenala menší náročnost, ale bohužel to nejde a Yasna před útesem jen hloupě stojí.
Příběh titulu zabere přibližně 7-10 hodin a hra obsahuje až 11 různých konců. Ty jsou založeny na výběru dialogových možností, které učiníte během hry. Konec hry mi také neposkytl nějaké uzavření či kontext, čímž se opět vracíme na začátek příběhu, který začal velmi podobně jako jeho konec. Zůstáváte tedy v jisté nevědomosti, což může být zajímavou volbou, jelikož máte v hlavě stále spoustu otázek, a na stranu druhou máte pocit, že to tvůrci nedokázali správně uchopit a nevěděli, jak to vlastně celé otevřít a jak uzavřít.
ZÁVĚREM
Příběhové hry většinou patří mezi mé oblíbené, bohužel The Invincible se mi do vkusu netrefil. Hra je pomalá, příběh mě nezaujal natolik, abych hře dokázal odpustit nudnou hratelnost, ať už se jedná o chůzi nebo doplňující aktivity. Je to škoda, jelikož průzkum může nabídnout krásné scenérie, ale to je tak vše. Je tu mnoho nelogičností, které až příliš bijí do očí a je to velká škoda. Je ale možné, že někdo z vás tento typ hry bude vyhledávat. Je totiž pravdou, že pro někoho může být pomalejší přístup relaxací. Nicméně já do této skupiny nepatřím a proto je vysledek jaký je.
5/10
Datum vydání: 6. listopadu 2023 – Potřebné misto: 40 GB
Distributor ČR: N/A – Česká lokalizace: NE
