Tribes of Midgard – Recenze
16 srpna, 2021Vikingové, severský nelítostný národ, neznajíc strach a slitování. V osmém století podnikal nájezdy do Velké Británie, a nyní berou útokem herní průmysl. Zdá se, že zasazení do severského světa a jejich mytologie, se stává čím dál více populárnější a atraktivnější. K jedním z nejznámějších her, s touto tématikou jsou bez pochyby God of War, Assassin’s Creed: Valhalla, či ne až tak starý Valheim. Ten má bezesporu dobře našlápnuto, stát se naprosto božskou survival hrou. Ovšem dnes si budeme vyprávět o naprostém nováčkovi. Ten se bude snažit, dobít místo v naších herních knihovnách. Řeč je o Tribes of Midgard. Hra vyšla v rámci předběžného přístupu, již před nějakou dobou, tedy v roce 2019, ale až nyní se dostala do plné verze a také na konzole. Pojďme se tedy samy přesvědčit, jestli je hra tak dobrá, a zda si zaslouží místo v našich knihovnách, jako vikingský bojovník ve Valhale.
Ragnarök se neodvratně blíží, je tedy na vás aby, jste ochránili svou vesnici a s ní i to nejdůležitější. Sazenici samotného Yggrasilu, stromu, jenž propojuje všech devět světů. Jeho existence je naprosto klíčová, musí přežít za každou cenu. Úkol to je to ovšem nelehký, jelikož každou noc na vaší vesnici budou útočit monstra z hlubokých temnot. Chtějí jen jediné zničit Yggrasil, a tím urychlit tok dramatických událostí. Samotné útoky jednou za několik dní podpoří i nelítostní Obři. Síla jejich útoku je zdrcující. Z toho důvodu, je nutná jejich co nejrychlejší eliminace. Pokud neuspějete, a obr se dostane do vaší vesnice, věřte, že to málo kdy končí šťastným koncem.
Hra samotná se odehrává na náhodně generovaných mapách, jejich sazenice je vždy unikátní, a nelze ho jakkoliv změnit. Díky tomu jste neustále nuceni prozkoumávat vaše okolí, a nalézat potřebně suroviny. Co se týče vaší vesnice, ta je vždy uprostřed mapy, a její geografie se vždy naprosto stejná. Ve vesnici žije doslova jen pár obyvatel, ti neježe dokáží v případě nouze vzít zbraň do ruky a bít se hlava nehlava, ale především vám vyrábí potřebnou výbavu. Zbraně, lektvary, brnění. Každého z nich bude potřeba vylepšovat, zvýšením jejich úrovně se vám odemknou nové možnosti. Vylepšovat lze i obranu samotné vesnice, můžete stavět brány a věže s lukostřelci. Veškeré vylepšování a výroba předmětů, probíhá za pomoci duší a rozličného materiálu, jako například kámen, dřevo, železo, čí vzácné artefakty.
Duše samotné jsou nejzásadnějším stavebním kamenem všeho. Naštěstí je získáváte naprosto ze všeho, ovšem jejich investici je potřeba si pořádně rozmyslet. Tedy v případě, že hrajete samy. Samotný Yggrasil přežívá právě díky již zmíněným duším, z toho důvodu je potřeba mu je každý den dodávat. Nejhorší věcí je, že pokud máte u sebe nasbíráno nemalé množství duší a zemřete, nenávratně všechny zmizí. A vám zůstanou jen zůstanou vzteky rozmačkané ovladače v ruce. Proto vyvstává potřeba vracet se do vesnice častěji, než by jste samy chtěli. Rychlé cestovaní, které je udělané formou Bifröstu, se stává nutností, bez které nelze hrát dát.
Když je zde cestovaní tak moc důležité, a spoustu času strávíte prozkoumáváním herního světa, tak by si člověk pomyslel jedno. A to že vývojáři nacpou celý svět pěkně kvalitním a šťavnatým obsahem, jenže jaksi opak je pravdou. Celý svět působí tak nějak prázdně, není zde mnoho věcí, které by jste mohli dělat. Jen sbírat suroviny, vraždit nepřátele, a tu a tam splnit nějaký ten úkol. Již zmíněné úkoly nejsou vůbec nápadité, většinou jde o to něco přines, osvoboď, zabij.
Stejné typy nepřátel, nepřátelské tábory, jenž jsi jsou podobné jako vejce vejci. Jediné, co se mění je prostředí, najde zde bažiny, lesy, louky, pouště, oblasti pokryté ledem. Právě poslední dvě zmíněné mají na hratelnost největší dopad, a tím je teplota. Příliš velké vedro, či naopak mráz, budete muset řešit za pomoci lektvarů. Bez nich na vás bude mít prostředí zdrcující účinky, a budou vám postupně ubývat životy. A to nechcete. Nejhorší věcí je, když bojujete s obrem, a dojdou vám lektvary, chránící vás před nepřízní extrémních teplot. Smrt máte pak téměř jistou.
Soubojový systém není nikterak originální, ve výsledku člověku stačí držet jedno tlačítko. Bojovník pak máchá zbraní jak smyslu zbavený. Jen velice zřídka vyvstane potřeba použít štít, nebo úskok. Umělá inteligence vašich soupeřů nestojí ani za zmínku. Jejich síla spočívá pouze v počtu, ten se totiž nemění, ať už hrajete sám, nebo s několika spolubojovníky. K zábavnosti nepřidá ani možnost vybrat si z osmy různých tříd specializací vašeho bojovníka. Najdeme zde Rangera, Warriora, Huntera a další. Každý z nich má svůj rozličný strom dovedností, ale na hratelnosti to mnoho nemění.
Co grafického zpracování týče, hra Tribes of Midgard není jednou z těch her, které vám vyrazí dech svojí krásou. Vývojáři zde vsadili na jednoduchost, a funkčnost. Přiznám se, že na první pohled jsem byl velice zaražen, ale ke hře mi to na jednu stranu celkem sedí. Hra běží na Unreal Engine 4, škoda že vývojářské studio Norsfell z něho nevymáčklo mnohem víc. Jak tomu tak bývá, žádná hře se nevyhnout nějaké ty chybky, ani zde to není výjimkou. Velice často se mi stávalo, že jsem se zasekl v nějakém objektu, nebo nešli sebrat duše. Přiznám se, že po čase mi to lezlo velice na nervy, a měl jsem chuť hodit s ovladačem. Snad to vývojáři opraví v nějakém patchi.
Jednou z mála věcí, co mi na Tribes of Midgard přišlo opravdu zvláštní je odemykání předmětů do hry. I hned to vysvětlím. V ostatních hrách stačí vylepšit pár věcí, nasbírat speciální suroviny, nebo odemknout nějaký ten recept. No a voala, nic vám nebrání vyrobit si vaší vytouženou zbraň. Tady je tomu ovšem jinak. Ve tomto titule vývojáři vsází na nedočkavost hráčů, a ve hře jsou mikrotransakce. Hra má svou speciální měnu, tu získáváte po každé dohrané hře, a je jedno zda jste vyhráli, či prohráli. Nebo je vám nabídnuta možnost, si jí za reálné peníze dokoupit, jelikož se ve hře ji získáváte opravdu po troškách. Za tuto měnu si pak následně můžete recepty na lepší zbraně, či výstroj, zakoupit. Tohle je věc, kterou na hrách nemám opravdu rád, a kazí mi to hráčský požitek. I když musím uznat, že hra vás nikterak netlačí do toho, aby jste si tuto speciální měnu kupovali.
Tribes of Midgard je spíše průměrnou hrou, která vás ani neurazí, ale ani nenadchne. Velice často jsem měl při hraní pocit, že hraju neustále dokola speedrun. A přiznejme si, že dělat stále dokola to samé v časovém limitu a to není až taková zábava. Na nějakou dobu to dokáže zabavit, jelikož to přináší dobrou výzvu, ale po chvilce se toho člověk přejí. Jak jsem již víše zmínil, na hře je vidět, že je dělaná spíše pro hraní ve více hráčích. Ať už s přáteli, nebo s náhodným výběrem. Navíc je tu žalostně málo obsahu, a to vás dlouho u hry neudrží. Doufejme, že vývojáři se budou snažit, a hru budou zásobovat novým obsahem.
ZÁVĚREM
Tribes of Midgard má něco do sebe, dokáže nabídnout mnohé výzvy. S přáteli se určitě budete pár hodin bavit, ale s nákupem raději chvilku počkejte, než vývojáři hru doladí, a nacpou větším množstvím obsahu. Takto jde jen o lehce nadprůměrný titul s repetetivním obsahem.
Datum vydání: 27. července 2021 – Potřebné místo na disku: 9GB
Distributor ČR: Cenega Czech