XIII (remake) – Recenze
27 září, 2022V roce 2003 vydala herní společnost Ubisoft titul, který mám ve své mysli vrytý jako jeden z prvních, které jsem měl možnost po přelomu milénia hrát na vůbec prvním vlastním herním PC. Tehdy šlo o pořádnou mašinu, která zvládala NFS Underground 2 v plné parádě a to bylo něco. Vedle této hry jsem k PC dostal balíček titulů právě od výše uvedeného distributora, který zahrnoval Prince of Persia: Sands of Time a pak také komiksově laděnou fps akci XIII, o níž jsem nikdy předtím neslyšel a o to více mě tehdy možná i uhranula. Nehledě na to, že se ukázalo, že cel-shadový kabátek je silně nadčasový a i dnes původní verze vypadá poměrně k světu. Ale herní vydavatel Microids, který na značku nyní vlastní práva byl jiného názoru.
Koncem roku 2020 tak vyšel remake, který ale trpěl na otřesnou optimalizaci, byl plný bugů, AI stála za prd a hlavně postrádal jakéhosi ducha původní hry. Nehledě na to, že zde kompletně chyběla multiplayerová část. Za tímto neblahým kouskem stálo studio PlayMagic, které bylo ale po vydání nahrazeno studiem Tower Five, které se tak vlastně pustilo do remaku remaku. Nový tvůrci ale neslíbili jen opravu všech technických chyb, ale také slíbili návrat multiplayerové části, kterou jsem měl v původní hře velmi rád. No a onen remake číslo dvě je mezi námi a tak se na něj nyní společně podíváme.
Upřímně řečeno nevěděl jsem, co mám od hry čekat. Hlavou se mi honili i myšlenky o růžových brýlích, kterými možná nyní vidím originál. Nebude to v hodnocení problém? Ne nebude. Zjistil, jsem, že ačkoliv jsem měl originál rád, v remaku bych ocenil jisté věci trochu jinak. Například to, že bych rád měl k dispozici celý arzenál, který jsem si poctivě nasbíral v předchozí kapitole, zvláště, když přímo navazovali. To je něco, co mě vysloveně štvalo, byť na střední obtížnost není problém si zbraně rychle opět opatřit. Ale stejně, je to škoda. Tvůrci se nemuseli zase držet tolik při zemi.
Než se podíváme na změny v nové verzi hry, která zamířila na současné konzole, asi není od věci si připomenout, o čem hra je. Titul XIII vlastně vychází ze stejnojmenného komiksu, na nějž odkazuje svým osobitým cel-shadovým stylem. My se ve hře chopíme muže trpícího ztrátou paměti, jehož jediným vodítkem k vlastní totožnosti je vytetované číslo XII a klíč od skříňky. I když si ale nepamatuje svou minulost, ta jej rychle dohání a sledem událostí si začneme rozpomínat. Při tom budeme odhalovat největší spiknutí v historii Spojených států. To je premisa příběhu a funguje naprosto skvěle a to zejména tak, jak je nám příběh podáván.
Původní předělávka se hodně vzdalovala od původního vizuálního stylu hry z roku 2003, která se snažila být věrná komiksové předloze. Nová verze se právě této první vizi snaží přiblížit a upřímně mám pocit, že se to tvůrcům povedlo. Komiksový feeling je cítit ze všech stran, což oceňuji a já jsem se najednou ocitl zpět v roce 2003, jen to tentokrát vypadá lépe. Vlastně bych to přirovnal k evoluci v komiksových kreseb v sešitech a knihách, jenž si toto umění během let prošlo. Kdybychom chtěli ze hry vytípat obrázky, klidně by mohli takovou knihu, či sešit tvořit a to je to, co jsem si jako fanda originálu přál.
Dalším problémem původní verze byly bugy a otřesný technický stav. Nové XIII těmito neduhy rozhodně netrpí. Minimálně já jsem na žádný bug během hraní nenarazil a ani na jiné problémy technického rázu. Vše běželo tak jak má, či jak bylo zamýšleno. Na mé konzoli Xbox Series X tedy v rozlišení 4K a při stabilních 60 snímkách za sekundu. Jediný drobný problém jsem měl s tím, že když dělám remake, dělám jej celý. Tvůrci ale v řadě cut-scén využili originálu z roku 2003 a to k sobě úplně nesedělo. Což si možná později uvědomili a v pozdějších částech už něco upravili, minimálně tak, aby to nebylo do očí. Já bych uvítal cut-scény minimálně pořádně zremasterované, či nově vytvořené. Byť chápu, že tvůrci chtěli použít původní audio, což by v tomto ohledu mohl být problém.
Pokud jde o AI, tak si úplně nejsem jistý, jestli vše vyšlo podle plánu. Přišla mi možná až příliš agresivní, hlavně její míra pozornosti byla někdy moc vysoká, že jsem stealthové pasáže dělal na několikrát, jindy si mě zase nepřátelé nevšimli, když jsem střílel o pár metrů dále ze svého AKčka. No upřímně na AI by se dalo ještě zapracovat, ale nějak zásadně mi to zážitek ze hry nekazilo, což je asi nejdůležitější. Věřím ale, že tvůrci na tom ještě budou nadále pracovat. Ale nebudeme si nic nalhávat, původní verze hry také nebyla ve své době dokonalou a cením si toho, že Tower Five se jí přiblížili tak jak jen to šlo.
Poslední výtka k původnímu remaku byla absence multiplayeru. Nyní ve hře nalezneme rovnou dva multiplayerové režimy – lokální a online. Ačkoliv bych si rád zkusil herní režimy XIII kills, jehož název vlastně mluví za vše, tak se mi nepodařilo připojit do hry, což je zklamání. Vlastně nevím jestli hra podporuje cross-play, ale myslím, že nikoliv. Úplně nevěřím, že hru nikdo z původních nákupčích a nových hráčů nespustil, či nekoupil, a multiplayer nechtěl hrát, či alespoň zkusit. Tedy myslím, že cross-play není a to je za mě obrovská chyba v tomto případě. O multiplayer jsem ale nepřišel.
Když to nešlo online, šlo to lokálně. Nahnal jsem tedy přátele na gaučingový match a to 2v2 a klasický deathmatch, který se dnes už ve hrách nevidí. V tomto směru se hodí hrát na konzolích nové generace, kdy tento režim šlapal jako hodinky a my si užili pořádnou nálož zábavy a nostalgie. Dal se také náležitě využít arzenál dostupných zbraní, kterých jen tak naokraj 15 kousků, což rozhodně není málo.
Nakonec jen zmínim to, že tvůrci si skutečně kladli na srdce, aby byl zachován komiksový duch XIII a proto je napříč příběhovým režimem mnoho sběratelských předmětů, které vám odemykají různé bonusy, které najdete v poslední části herního meny, jenž slouží jako takové muzeum. Což ve hrách není nic originálního, ale potěší to. Zvláště pokud chcete vše v každé hře vysbírat a k tomu ideálně získat všechny achievmenty. Ty jsou ale vzhledem k nepříliš dobré situaci v rámci online-multiplayeru trochu náročnější k zisku. Jelikož připojení do hry je otázka štěstí.
ZÁVĚREM
Studio Tower Five mělo nelehký úkol a tedy remake, na který by nejraději každý fanoušek originálu zapomněl. Nové XIII ale skutečně zachovává ducha původní hry a navíc opravu téměř vše, co se nám na původním remaku nelíbilo. Tento návrat jsem si už nechal líbit a rád jsem opět vrátil do roku 2003, kdy jsem hru XIII, tehdy od Ubisoftu, hltal plnými doušky. XIII sice není dokonalou hrou, ale rozhodně už byste nad ní nyní neměli mávnout rukou. Dobře, ty růžové brýle tam možná trochu jsou, ale to ostatně chceme mít někdy všichni. Z toho důvodu jsem dal možná hře o bodík více, než bych měl. A nebo ne?
7/10
Datum vydání: 13. září 2022 – potřebné místo na disku: 14,45GB
Distributor ČR: HYPE.cz
